Kdo zná Heinleinův román z roku 1959, tak ví, že nikdy
nešlo o doslovnou filmovou adaptaci, pokud jde o verzi z roku 1997. Paul
Verhoeven z toho udělal svou militaristickou satiru s úmyslně fašistickým
podtextem a jak má ve zvyku, opět se snaží smazávat sexuální rozdíly (společné
sprchy) mezi pohlavími. Díky tomu všemu zůstala jeho Hvězdná pěchota silně
nepochopena už v době premiéry a podle toho dopadla jak u novinářů, tak u
diváků. Trikově náročné a dodnes fantasticky vypadající dílo (nominace na
Oskara za efekty, kdy vyhrál Titanic) se během let, jak je z nějakých důvodů
u Verhoevenových filmů zvykem, stalo kultem. Sice ho následovaly další pokračování,
ale ty už haprovaly mezi podprůměrem a odpadem, kdy neměly nic společného s úmyslnou
hloupostí jedničky, ale jen s hloupostí. Trochu s obavami sleduji informace, že by Sony měla
pracovat na remaku, jak nám ukázali Robocopem nebo Total Recallem. Sám považuji
Verhoevenovu verzi za velice zdařilou, až vynikající. A určitě se o to
postarala povedená hudba Basila Poledourise, který si udělal jméno Barbarem
Conanem a právě Hvězdná pěchota představuje asi to nejvelkolepější s čím od
té doby a i poté přišel.
Poledouris dostal na vytvoření hudby slušných šest měsíců a
režisér požadoval strhující hudbu s bombastickou povahou. Basil to tedy
vzal už dle názvu, takže se posluchač může těšit na sice čistě smyčcové a
perkusní vyjádření bez sboru, ale o to údernější. Perkusní části navozují
vojenský materiál a smyčcové se pohybují mezi až nacionalisticko-fašistickou
agitkou, které samy o sobě už nutí ke srovnání s Hitlerovým Německem. Jen tedy
s tím rozdílem, že zde je vše nablýskaně zabalené do sci-fi hávu. Možná
právě tohle bylo trnem v oku mnoha kritiků. Ačkoli snímek s tímto umně
pracuje a dokonale vše shazuje úmyslně dementními herci, tak se hudba snaží o
něco obdobného, například hned úvodní „Intro and Fed Net March“ s militaristickým
bicím a následným infantilním zpravodajským motivem. Když přeskočím vykouskované
motivy, tak za zmínku každopádně stojí fantastický hlavní motiv v „Klendathu
Drop“ začínající známým intrem postupně přecházejícím do nařachané podoby, kdy
Poledouris všem ukazuje, jak má znít vojenská hudba. Výbušné dechové nástroje
nedají nikomu spát. Motiv se opakuje například ve skladbě „Destruction of Roger
Young“ či v „End Credits“.
Ke komerčnímu albu jsem měl poměrně dost výhrad, ať už šlo o
délku (cca 36 minut) nebo jen o jakousi menší kompilaci několika motivů bez
nějakého směřování a vývoje. Často byl hudební doprovod k Hvězdné pěchotě
přirovnáván ke Dni nezávislosti, ale právě v něm si David Arnold s motivy
vyhrál a všemožně je rozvedl. Proto mé podstatně lepší dojmy směřují k Expanded Score vydání, jenž nabízí dvojnásobný obsah se závěrečným desetiminutovým
shrnutím v jedné skladbě. Bylo vydáno i album o dvou CD s dvěma hodinami
hudby. Šlo samozřejmě o limitovanou edici 1000 kusů. Podstatné je, že většina výtek tak bere za
své. Přesto zamrzí, že nejde o komplexnější provázanou záležitost, jakou byl
Barbar Conan nebo skvělí Bídníci. Pokud Vám tedy nevadí silný vlastenecký
nádech s částečným zesměšňujícím tónem, zároveň se spokojíte jen s takovým
(záměrně) chladným přednesem, tak budete spokojeni. Komerční album bych
vynechal a vrhněte se minimálně po Expanded Score z roku 2000, i když přijedete o píseň "Into It" Poledourisovy dcery Zoe.
Vydavatel: Varese Sarabande (?)
Datum vydání: 2000 (1997)
Složil: Basil Poledouris
Orchestr řídil: Basil Poledouris
Nahrál: ---
Formát: CD
1. Intro and Fed Net March (1:56)
2. Bugs Strike Back (0:36)
3. Kids and Bugs (0:17)
4. Ricos Perceptual Powers (0:42)
5. Carmen's Departure (0:55)
6. Losing Carmen (1:02)
7. Carmen's Test Flight (1:38)
8. Medic (0:25)
9. Wargame Victory (0:48)
10. In Space (1:03)
11. Punishment and Asteroid Grazing (4:50)
12. It's War (2:24)
13. Klendathu Drop (5:19)
14. Klendathu Massacre (0:58)
15. The Roughnecks (0:52)
16. Tango Urilla (3:51)
17. Hopper Canyon (2:44)
18. A Lone Survivor (1:28)
19. Incoming (2:56)
20. Bugs & #33 (2:20)
21. Ed-209 to the Rescue (4:46)
22. The Bug Threat (0:23)
23. Dizzy's Funeral (1:19)
24. Time for Counterstrike (3:05)
25. Destruction of Roger Young (3:27)
26. Who's with Me? (2:24)
27. Brainbug (3:57)
28. We're Still Alive (0:42)
29. They Will Win & #33 (4:01)
30. End Credits (10:04)
Celkový čas: 71:10
8/10
2 komentářů:
Já knížku četl. Seržant Zim je tam daleko drsnější :-D Jo, je to kultovka!
Remake by měl být údajně bližší předloze. ;)
Okomentovat
Žádný spam a trolování. Děkuji jinak za hodnotné komentáře. ;)