Po rozpačitě přijaté první epizodě veleočekávaného
pokračování kultu jménem Hvězdné války se režisér a tvůrce v jedné osobě
George Lucas rozhodl upustit od infantilně pojaté Skryté hrozby, která byla
natáčená z pohledu malého chlapce. Právě tohle nepochopení mohlo za
označení Skryté hrozby jako jednoho z největších filmových zklamání v dějinách. Ve
druhé epizodě vše sledujeme očima dospívajícího puberťáka, se kterým cloumají
emoce, je pod obrovským tlakem a díky přísnému kodexu Jediů nemá ani možnost se
s někým poradit o tom, co ho trápí. Yoda zde mladíka podcenil v tom,
že nedokázal odhadnout pomoc, kterou mladý Skylwalker potřeboval. Anakin se
tedy pomalu ale jistě přesouvá na temnou stranu, kterou plně zobrazuje Epizoda 3.
Právě v tomhle je silná podobnost s Hobitem Petera Jacksona. I ten se
si prochází stejným nepochopením, kdy lidé spíše hodnotí podle toho, co chtěli
a ne dle kvalit snímku. Epizoda 2 s podtitulem Klony útočí diváky postupně
připravuje na nevyhnutelné a skvěle to vystihl i skladatel John Williams. Jeho
hudební doprovod je často dáván na vrchol žebříčků filmové hudby a ani zde tomu
není jinak.
John Williams se původně bál náročnosti celého projektu, ale
později se nechal slyšet, že psaní hudby pro Epizodu 2 bylo podstatně snazší
než u Skryté hrozby. Sám to přirovnal k jízdě na kole, kdy došlo i na
zmínky o Pánovi prstenů. Zde právě mluvil o tom, že celková tvorba kolem nové
trilogie (1999 -2002 - 2005) obsahovala přibližně dvanáct hodin hudby, což je
nevídaný rozměr, kterému se vyrovná právě jen Howard Shore s Pánem prstenů.
Pro Klony útočí si připravil především stěžejní milostné téma mezi Anakinem a
Padmé. Právě jejich osudová láska a špatné vyložení Anakinových snů, je hlavním
hybatelem děje. Jde o zásadní moment celé mytologie. Právě tento procítěný a
dojemný motiv následuje hned po klasickém "Star Wars motivu" s temnější dohrou
(schválně si v čase 3:22 všimněte melodie z Harryho Pottera)
jmenující se "Across the Stars". Za doprovodu Londýnského filharmonického
orchestru se 110 členy působí i takové hořkosladké téma impozantně, čemuž
napomáhá temnější provedení ve druhé polovině skladby předznamenávající
Anakinův pád. Na tom nemění nic ani fakt, že je tu podobnost s jiným mistrovým
soundtrackem a to Hookem. Motiv ve své rozmanitosti prostupuje celým albem a Williams ho střídá dle
dané nálady.
Celkově je těžké posuzovat rozsah z čistě
komerčního alba, které obsahuje přibližně 73 minut, zatímco Williams pro Klony útočí napsal nějakých 125 minut hudby. Sága Hvězdných válek přináší celou řadu
silných témat a za nimi jsou tucty vedlejších. Tomuhle eposu se opravdu ve své
rozmanitosti může rovnat jen Shorův Pán prstenů. Když jsme u toho, tak někteří
fanoušci byli rozčarováni z ignorace motivu pro Padmé, která se bez něj
prostě musela obejít jako tomu bylo u Hana Sola. Poměrně kontroverzní bylo
použití elektrických kytar (a exotických perkusí) ve skladbě "Zam the Assassin and
the Chase Through Coruscant" , kdy sledujeme honičku mezi Obi Wanem, Anakinem a
nájemným lovcem. Pro lovce odměn Jango Fetta Williams v pre-produkci slíbil
vlastní motiv, ale otázkou je, kde skončil. Je dost možné, že se Lucas rozhodl
pro odstřižení. Operní sólový zpěv v "Confrontation with Count Dooku and Finale"
dává vzpomenout nejen na Epizodu 3, ale především na A.I. : Umělá inteligence.
Fanouškům v této skladbě určitě neunikl ani slavný motiv "Imperial March“" s přehledem přecházející
na milostný motiv.
Přesun na temnou stranu a celkové potemnění celé zápletky
přináší fantastická (a jediná podoba na CD) verze "Duel of the Fates" z Epizody 1
v "Return to Tatooine". Anakinova rozervanost, hněv a strach o matku ho posunují
k jeho konci a přesně si pamatuji mrazení, když se v kině tento motiv
prvně ozval v monumentálním sborovém pojetí. Jedna z nejlepších melodií co kdy Williams složil. Svým
způsobem se dá Epizoda 2 označit jako nejlepší album z nové trilogie díky
své soudržnosti. Zatímco Epizoda 3 přináší některé fenomenální kousky jako
jednotlivce, tak Epizoda 3 pracuje s jedním hlavním motivem, který dává
vyváženost a zmiňovanou soudržnost. Milostný motiv je obalený novými a starými
melodiemi. Celkový dojem kazí akorát to, že místy jsem měl pocit z už slyšeného
jinde a tím nemyslím Hvězdné války. Například "The Tusken Camp and the Homestead"
v čase 2:43 smyčcově křičí jako Minority Report ze stejného roku. Tyhle
vady na krase v mých očích bohužel shazují jinak vynikající dojem. Pořád
se ale jedná o lepší soundtracku než většina vydaných alb. Samozřejmě je potřeba
soustředěný postřech pro plné docenění.
Vydavatel: Sony Classical
Datum vydání: 2002
Složil: John Williams
Orchestr řídil: John Williams
Nahrál: The London Symphony Orchestra
Formát: CD
- "Star Wars Main Title and Ambush on Coruscant" – 3:46
- "Across the Stars (Love Theme from Attack of the Clones)" – 5:33
- "Zam the Assassin and the Chase Through Coruscant" – 11:07
- "Yoda and the Younglings" – 3:55
- "Departing Coruscant" – 1:44
- "Anakin and Padmé" – 3:57
- "Jango's Escape" – 3:48
- "The Meadow Picnic" – 4:14
- "Bounty Hunter's Pursuit" – 3:23
- "Return to Tatooine" – 6:57
- "The Tusken Camp and the Homestead" – 5:54
- "Love Pledge and the Arena" – 8:29
- "Confrontation with Count Dooku and Finale" – 10:45
- "On the Conveyor Belt" – 3:02 (Target exclusive bonus track)
Celkový čas: 73:43
9/10
0 komentářů:
Okomentovat
Žádný spam a trolování. Děkuji jinak za hodnotné komentáře. ;)