Tak a je to tu. Nejspíš poslední film ze Středozemě dorazil
do kin a otázkou je, zda dokázal Peter Jackson přesvědčit pochybovače, že na to
pořád má, anebo se mu povedlo úspěšně zničit to, co vybudoval Pánem prstenů.
Vrcholem třetího dílu měla být Bitva pěti armád a s ní spojena hromada
emocí kolem Bilba a trpasličí družiny. Vedle toho jsme mohli sledovat i
vedlejší linii s Dol Guldurem, Bílou radou a Sauronem. Bilbova cesta za
dobrodružstvím se změnila na boj o celou Středozem a z pecivála se dokázal
stát inteligentní bojovník se srdcem na správném místě, jenž dokázal motivovat
i pyšné trpaslíky. Peter Jackson si ten nejlepší materiál nechal na závěr a
chtěl diváka plynule přenést na dění ve Společenstvu Prstenu, které se odehrává
šedesát let po Hobitovi. Mám rád Tolkienovu Středozem, mám rád Peterovu
Středozem, ale třetí díl považuji v této podobě za to nejhorší, co Jackson
přinesl a v článku povím proč.
Úvod navazuje na negativně přijatý cliffhanger ze závěru
Desolation of Smaug a sledujeme Šmaka při útoku na Jezerní město. Tentokrát se
tedy žádný prolog nekoná a jde se hned na věc. A tohle vlastně symbolizuje celý
film. Žádná poetika se nekoná, anebo je jen načrtnutá (Gandalfovo čištění
dýmky). Děj (odmítám tomu říkat příběh) se žene kupředu a více než kdy jindy je
tvořen různými atrakcemi bez hlavy a paty, kde vede Legolasovo různorodé blbnutí.
Už v Návratu krále mi ležela v žaludku scéna s olifantem, ale
zde to Jackson přehnal natolik, že se tímto z Hobita stala parodie sama na
sebe. Na nic není čas, nikdo nic víc neřeší, krásných proslovu je pomálu (ach
ty dialogy) a vidíme jen mlácení jedniček a nul, se kterými se těžko někdo
sžije. Krom vztahu Bilba a Thorina se charaktery takřka neřeší. Až na Kiliho
jsou trpaslíci neviditelní, přičemž dostává prostor především starostův
patolízal Alfrid. Chápu, že měl představovat jakýsi protiklad pro Barda (světlo
nemůže existovat bez tmy), ale dávat ho například před Filiho je jeden z největších
přešlapů celého filmu. To, co Jackson udělal s Filiho osudem je vyloženě k smíchu
nebo spíše k pláči.
Problém tkví v brutálním používání střihu, kdy se
nechává jen to, co nás přenese k další atrakci. Do kin se vlastně dostal
takový větší trailer, pokud chcete, tak demo a na plnohodnotný díl si musíme
počkat do příštího roku viz rozšířená verze. Jackson se hodně spoléhá na své
fanoušky, že mu leccos odpustí, ale bojím se, že letos zašel příliš daleko a
nabídl do kin jen úplné torzo. Bylo mi to jasné už v momentě, kdy byla
oznámená délka. Snímek je tudíž s přehledem tím nejkratším ze Středozemě.
Zajímalo by mě, co je pravdy na tom, že takto sestříhaný film požadovalo samo
studio (film se může takto protáčen v kinech častěji za den = více
dolárků). To samé platí o rozdělení na tři díly, které vzal Jackson na sebe, ale
pochybuji, že to bylo jeho rozhodnutí, čímž narážím na kauzu kolem Weinsteinů,
kteří měli s Warnery smlouvu na podíl z tržeb ze dvou dílů, ale díky pozdnímu
rozdělení na tři filmy, by z posledního nic nedostali. Právě tohle mizerné
PR nejvíce podtrhuje této trilogii nohy. Dlouho jsem neviděl takhle odfláknutou
prezentaci filmu. Můžeme si s klidem zrekapitulovat, co se kolem filmu za
tu dobu změnilo, což v médiích poté vyznělo dost negativně a poničilo
celou značku. V první řadě problémy s právy, odchod režiséra, změna ze
dvou filmů na tři, úmrtí zvířat, změna názvu atd. Celá tahle komedie
zapříčinila jedno a to, že se Hobit stal synonymem pro prachy. Samozřejmě je
nesmysl něco takového tvrdit, protože každý film, co z Hollywoodu vyleze
je vytvářen pro peníze, tudíž se dle toho nedá hodnotit výsledné dílo.
Film rozhodně své klady má. Ať už jde o povedenou proměnu
Thorina v šílence a jeho paranoiu vůči všem, Martina Freemana, který
Bilbem prostě je, nebo klasickou čtveřici herců z Bíle rady, jejichž scéna
v Dol Gulduru (Galadriel!) patří k tomu nejlepšímu v celé trilogii.
Nesmím opomenout umělecké ztvárnění všeho a všech od vrchních malířů Johna Howa
a Alana Lee. V tomhle směru hledá Hobit konkurenci jen těžko. Stejně tak
efekty jsou ve formě, až na dementní berany na skalách. V tom momentně
jsem to přestal dávat a pomalu vnímat. Trikům se vyčítá digitálnost a umělost, ale tohle
přirovnání se mi zdá dost mylné už v tom směru, že Hobit se nesnaží a ani
nechce být realistický na rozdíl od sci-fi jako Interstellar. Jeho využití
trikových technologií má představit fantaskní svět nikoli reálný. Vše tedy
podléhá úmyslnému konceptu, který prostě v dnešní době nesedne všem. Za
tohle ladění může pochopitelně i využití HFR, které díky plynulosti a ostrosti
nepřipouští chyby ve výpravě a vše nekompromisně odhaluje, proto se upustilo od masek a praktických efektů. Právě dojmy z této
technologie a kolem Atmosu dodám později, ale na celkovou známku to bude mít
pramálo vliv.
Ti, kterým stačí prostě nějaká řezanice, budou z výsledku vesměs
spokojeni. Ostatní by se měli asi připravit na zklamání z toho, co viděli.
Zkratkovitost úplně všeho je do očí bijící a emoce vychází jen z toho, co si Jackson vybudoval v předchozích dílech. Celý film připomíná Meddědovu
linii z dvojky. Pokud jde o tuhle postavu, tak má ve trojce přibližně
deset vteřin, což rozhodně nepřispívá k dobrému dojmu a jeho část z dvojky
tím působí naprosto zbytečně (v knize právě on zabije Bolga/Azoga, čímž by se
ospravedlnila zastávka u něj a následné vyprávění o Azogovi)! Mohl bych
kritizovat ještě pár stránek, ale nikam by to nevedlo. Nyní se dá prostě
prohlásit, že trojku dostaneme až za rok a tuhle verzi uvidím ještě jednou
kvůli HFR a Atmosu, poté se odmítám na ní někdy podívat. Má přítelkyně to řekla
přesně, cituji: „Jackson by měl dostat pár facek, aby se vzpamatoval.“ A to
patřím k lidem, kterým se první dva díly v rozšířené verzi dost
líbily. Nepochybuji, že až příští rok vyjde rozšířená verze, tak bude podstatně
lepší a napraví celkový dojem z tohohle guláše, kde na maximum obstál jen
Howard Shore s famózně epickým doprovodem, jenž proberu v samostatném
článku.
+ herci, hudba, kamera, umělecká stránka, Dol Guldur, narážky na Pána prstenů
- střih!, Jackson nemá vlastně co vyprávět, poslední třetina
6/10