29. 3. 2015

Bloodborne - Ryan Amon

Hidetaka Miyazaki je v herním světě ikonou, která jako jedna z mála nerezignovala na herní obtížnost určenou hráčům nikoli masám a dokáže nabídnout plnohodnotnou hard core zábavu, která hráči nedá odpočinku, ale zároveň se mu o to víc odmění pocitem, že něco dokázal. Po Demon’s Souls nebo Dark Souls se jeho další počin zařadil mezi nejočekávanější hry roku 2015. Děj je zasazen do města Yharnam, kam se vaše postava dostane v momentě, kdy udeří záhadná nemoc měnící lidi na různé bestie a démonická monstra. Vaším úkolem je všemu přijít na kloub a najít lék. Celé se to odehrává v goticko-viktoriánském stylu v brutálně krvavém kabátku. Hra z třetí osoby, která vám nedá ani metr zadarmo, se dočkala vřelého přijetí jak u kritiky, tak u fanoušků, jejichž hodnocení se ve většině pohybuje kolem devítky a výš. Miyazaki si tedy může opět zaškrtnout úspěch, stejně jako Sony, která hru zaštítila pro konzoli Playstation 4. Vedle pohlcující atmosféry se hra dočkala i správně démonického soundtracku, o který se postaralo hned několik skladatelů.



Tím nejznámějším skladatelem se překvapivě stává Ryan Amon, od něhož by posluchač mohl znát například Elysium. Je překvapením, že tento relativní nováček dokázal přijít s tímto temným, přesto melodicky epickým nářezem. Vedle něho na albu pracovalo dalších pět jmen - Tsukasa Saitoh, Cris Velasco, Juka Kitamura, Michael Wandmacher a Nobujoši Suzuki. Ale právě Amon stojí asi za největším množstvím podnětů stejně jako za hlavním tématem v "Omen" a v závěrečné titulní skladbě "Bloodborne" (mohli jste slyšet už v traileru). Úvodní "Omen" začíná asi nejtemnějším violoncellem, jaké jste kdy slyšeli. I když mi připomene The Order, tak je hráno ještě o stupnici hlouběji. Následně se o husí kůži postará ženský vokál. Celé to zabarvením připomíná Elfmana při práci na Burtnových filmech (Ospalá díra). Amon pokračuje i ve druhé skladbě "The Night Unfurls" stejně jako ženský vokál v prohloubení zlověstné atmosféry. Dá se říci, že takový gotický soundtrack (se zapojením křesťanské tématiky) tu opravdu chyběl a (nejen) Amonovi se to místo povedlo zaplnit. Třetí skladba je pomalejší, spíše si hraje s melancholií, ale jako snad každý track na albu i zde se posluchač dočká zpěvu.

Ve fantastické skladbě "The Hunter" dokázal zužitkovat své zkušenosti z trailerů. Vedle smyčců začal používat monstrózní dechové nástroje s následně se připojujícím bicím. Už nyní je jasné, že soundtrack má náběh na plný počet a dokázal tak splnit naděje do něj vložené. Pokud si myslíte, že změna skladatelů se nějak projeví na sestupné kvalitě, tak vás musím zklamat. Normálně si ani nevšimnete, že se tvorby ujal někdo jiný. Vše šlape s naprostým přehledem. Tsukasa Saitoh v "Cleric Beast" mi dá za pravdu. I Carl Orff by se pod tohle rád podepsal. Úvodní skřeky následně nahradí majestátní smíšený sbor s dominantními mužskými vokály. Člověk má pocit, že se vrátil z pekla.



Nechávám vás samotné objevovat krásy tohoto soundtracku. Jde o další umělecký kousek smazávající hranici mezi filmovou a herní produkcí. Temné, nervy drásající, se silně gotickou příchutí, taková je hudba k Bloodborne. Po celou svou délku neztrácí tempo a ani si nevšimnete změny skladatelů. Celé to působí jako jeden mohutný celek, který staví hlavně na monumentálních sborech (32 člennů ve sboru a 80 u nástrojů)). V závěru se tempo zpomalí, ale nečekejte nudu, spíše prohloubení emocionálního zážitku ("The First Hunter"). Bloodborne se hudebně pohybuje někde mezi Shorem (Pán prstenů) a Elfmanem (Ospalá díra). Bylo by fajn, aby se hudba dostala i mimo Playstation a vyšla na CD, kde by si získala ještě širší publikum, jenž si zaslouží všemi deseti. Tohle je druh hudby, na který každý fanoušek čekal. Doslova pohlcující temnota. Mistrovské dílo! 

Zde menší ochutnávka z nahrávání.


Vydavatel: Sumthing Else Music Works
Datum vydání: 25. březen 2015
Složil: Ryan Amon, Tsukasa Saitoh, Cris Velasco, Juka Kitamura, Michael Wandmacher, Nobujoši Suzuki
Orchestr řídil:
Nahrál: Air Lyndhurst Studios, Abbey Road - London
Formát: Digital (na CD 21. dubna 2015 - 21 skladeb)

01) Omen (Ryan Amon)
02) The Night Unfurls (Ryan Amon)
03) Hunter's Dream (Ryan Amon)
04) The Hunter (Ryan Amon)
05) Cleric Beast (Tsukasa Saitoh)
06) Blood-Starved Beast (Tsukasa Saitoh)
07) Terror (Cris Velasco)
08) Watchers (Yuka Kitamura)
09) Hail the Nightmare (Ryan Amon)
10) Darkbeast (Tsukasa Saitoh)
11) The Witch of Hemwick (Michael Wandmacher)
12) Amygdala (Cris Velasco)
13) Rom, the Vacuous Spider (Yuka Kitamura)
14) Moonlit Melody (Ryan Amon)
15) The One Reborn (Nobujoši Suzuki)
16) Micolash, Nightmare Host (Michael Wandmacher)
17) Of the Pthumerian Line (Michael Wandmacher)
18) Queen of Vilebloods (Ryan Amon)
19) Soothing Hymn (Ryan Amon)
20) Celestial Emisary (Ryan Amon)
21) Ebrietas, Daughter of the Cosmos (Yuka Kitamura)
22) Lullaby for Mergo (Ryan Amon)
23) The First Hunter (Tsukasa Saitoh)
24) Moon Presence (Ryan Amon)
25) Bloodborne (Ryan Amon)

Celková délka: 86:12

10/10

Chappie - Hans Zimmer

Neill Blomkamp se do třetice vrhl na tématiku sociální rovnosti s roboty v čele a opět dostal od kritiků za uši. U District 9 mu to většina snědla, ale v Elysiu se sociální rovností na Západě neuspěl. Jedno se mu ale upřít nedá – rozpočty svých filmů drží dole, přesto dokáže točit zatraceně působivě akční scény s vynikajícím vizuálem. V tom nezklamal ani v Chappiem. V nepříliš vzdálené budoucnosti by roboti měli nahradit policejní jednotky, ale jeden z robotů je zajat a přeprogramován k tomu, aby cítil, čímž se stane asi nejvíce lidskou postavou ve filmu. Blomkamp nyní sáhl po větším jméně na skladatelském poli a o hudbu se postaral Hans Zimmer, respektive o část. Soundtrack se opět rozdělil mezi jeho mladší klony ze studia. Zimmer je znám, že by rád skládal hudbu k Blade Runnerovi 2 a podle toho taky zní Chappie. Vangelis by měl určitě radost.



Chappie je první čistě syntetický soundtrack Hanse Zimmera minimálně za poslední desetiletku. Nečekejte nějakou eleganci v komponování, nebo snad emoce. Hudba se pohybuje na elektronicky zvukovém zabarvení datovaném přibližně do roku 1990. Perkusně dunivé části nejspíše obstarala mladší krev a ty pomalejší Zimmer. Často jsem si říkal, kde jsem tohle nebo tamto slyšel. Některé skladby by se hravě ztratily v Temném rytíři (povstal). Zvuk jde natolik daleko, že se dá označit až za taneční část (o mix se postaral Junkie XL). Pokud si někdo myslel, že se Zimmer v Amazing Spider-Man 2 zbláznil, tak nyní se mu to potvrdí. Tohle téma znova vzbuzovalo možnost vykreslit rozdíl mezi lidskou (organicko-orchestrální) a umělou (syntetickou) stránkou, ale opět jsme ubíjeni stoprocentní elektronikou suplující skoro třicet let staré zvukové aranžmá. Vedle agresivních částí používá skladatel občas i dětské tóny jako z hrací krabičky. Přesto se dá říci, že Zimmer úplně rezignoval na práci s motivy a plně se vrhnul do vod „otočím volume do prava“ jako to předvedl naposledy v Interstellaru (film). Práce s motivy, ale nikdy nebyla silná Zimmerova vlastnost. Díky konceptu se tedy celý soundtrack míjí účinkem a troufám si tvrdit, že i většina jeho skalních fanoušků si CD opětovně pouštět nebude. Videoherní styl ala osmdesátky většinu posluchačů do kolen opravdu nedostane.



K oněm málo plusům se dá přiřadit celkem solidní práce s melodií, což mi bohužel ke spokojenosti nestačí. Zimmer se zoufale potřebuje vrátit na nohama na zem. Ta umělost z jeho OST je doslova smutná. Pokud si představujete nějaké vyloženě komerčně spotřební zboží v hudbě, tak zde máte jednoho adepta. Robot s organickými prvky dostal čistě elektronickou hudbu. Pokud vám vyhovuje neúměrné elektro bušení střídající se minimalistickým klávesovým pojetím, kdy je třeba stále upravovat hlasitost reprosoustavy, tak máte vítěze. Samozřejmě je věta lehce nadnesená, ale celkem pravdivá. Nemá ani smysl se rozepisovat o jednotlivých skladbách, jde o jednolitý celek bez hlavy a paty, bez hloubky a všeho, co by jen naznačovalo emoci. Ne, tohle se mi opravdu nelíbilo.

Vydavatel: Varese Sarabande
Datum vydání: 10. březen 2015
Složil: Hans Zimmer, Andrew Kawczynski, Steve Mazzaro
Orchestr řídil:
Nahrál:
Formát: CD

1. It's a Dangerous City 2:09
2. The Only Way Out of This 4:58
3. Use Your Mind 4:04
4. A Machine That Thinks and Feels 3:03
5. Firmware Update 3:52
6. Welcome To the Real World 3:52
7. The Black Sheep 4:28
8. Indestructible Robot Gangster #1 3:11
9. Breaking the Code 4:49
10. Rudest Bad Boy In Joburg 2:41
11. You Lied To Me 4:06
12. Mayhem Downtown 3:57
13. The Outside Is Temporary 3:09
14. Never Break a Promise 7:43
15. We Own This Sky 4:19
16. Illest Gangsta On the Block 2:45

Celkový čas: 63:06

4/10

28. 3. 2015

Ori and the Blind Forest - Gareth Coker

Není zvykem, aby studio jako Microsoft, produkovalo kvalitní nezávislé plošinovky, jejichž umělecký přínos je nezpochybnitelný. Jako příklad může sloužit podmanivá hra Ori and the Blind Forest, za jehož vývojem stojí Moon Studios. Dojemný příběh o ztraceném duchu Orim, jehož přijme za svou matku tvor ve stylu medvěda. Les, ve kterém žijí, je napaden zlem, Oriho „matka“ umírá a postavička je nucena vydat se na cestu, aby objevila, co za oním zlem stojí. Celá hra má v podstatě stejně jednoduchý děj jako vizuál, stejně odzkoušeně působí i hratelnost (pozor, hra není zrovna lehká), ale nenechte se zmást. Právě lety prověřené a fungující principy jsou tu spojeny do majestátního a dojemného celku, který v každém zanechá hlubokou stopu. Vše lahodí oku stejně jako srdci a právem je Ori hodnocen jako jedna z nejlepších her nejen na „nezávislé“ scéně. A úplně stejně se dá do nebes vychválit hudební doprovod, který se stane pro mnohé srdeční záležitostí.

O soundtrack se postaral britský skladatel Gareth Coker, jehož většina asi znát nebude a o to lepší zážitek z neočekávaného se nabízí. Věnuje se práci na menších filmech, jejichž kvalita je vesměs průměrná. Ori pro něho může znamenat tolik potřebný kariérní zlom. Mnoho zkušenějších a provařenějších jmen nemá na svém kontě tak úžasnou věc jako právě Coker s Orim. Zde dostal k dispozici mnoho jiných talentovaných muzikantů a každému z nich dal dostatečný prostor, což posluchače může jen těšit. Miluji fantazii, už samotné oznámení a předvedení hry ve mně vzbudilo velkou odezvu. Jsem tedy rád, že se konečně nedostavilo zklamání.


První a hlavní skladbou je "Ori, Lost In the Storm", kdy můžete slyšet vokál talentované zpěvačky Aeralie Brighton, jejíž hlasové podání hodně vychází z New Age tématiky kolem přírody - někomu může připomínat Avatara. Poeticky je skladba v celé své kráse dokonalá. Mistrovsky zvládnutá instrumentace nezklame ani na chvilku. Aeralie Brighton je jakýmsi duchovním průvodcem na albu, kdy se s jejím hlasem setkáme ještě několikrát, především v závěru, kdy se začne tempo jinak pomalejšího soundtracku zvyšovat. Podobný prostor dostává i Rachel Mellis na flétnu ve skladbách "Naru, Embracing the Light" nebo "Riding the Wind". Její zvukové polohy připomínají práci Hanse Zimmera, Johna Williamse či Johna Hornera na Japonské tématice.

Nemalým doplňkem na soundtracku je klavír, který se mnohdy stává stěžejním nástrojem. Tím se dostávám ke třetí skladbě, jenž přichází s prvním náznakem příchozí temnoty (Ori jde nasbírat plody, a když se vrátí, najde matku mrtvou – klavír 1:03). S tím přichází skladba "The Blinded Forest", která má zvuk osamělosti a smutku, kdy se Ori ponoří do objevování temného lesa. V tomto duchu se odehrává celý soundtrack. Překvapí jeho jemná plynulost, jemný mix a aranžmá, práce s motivy, stejně jako s emocemi, dynamikou a pestrostí. Není chvíle, kdy jsem se nudil a nebyl nadšen z objevování nových motivů a změn. V závěru vše graduje, zrychluje, ale zachovává si melodičnost a poetiku. Ori and the Blind Forest je hudebním překvapením roku. Skýtá vše – epičnost, sbory, intimitu, masivní zvuk, jehož podporuje plný orchestr. Doporučuji!

Vydavatel: Microsoft Studio Music
Datum vydání: 10. březen 2015
Složil: Gareth Coker
Orchestr řídil:
Nahrál:
Formát: Digital

1. Ori, Lost In the Storm (feat. Aeralie Brighton) 1:08
2. Naru, Embracing the Light (feat. Rachel Mellis) 1:24
3. Calling Out 1:28
4. The Blinded Forest 3:28
5. Inspiriting 1:22
6. First Steps Into Sunken Glades 4:34
7. Finding Sein 1:45
8. Up the Spirit Caverns Walls (feat. Tom Boyd) 5:36
9. The Spirit Tree (feat. Aeralie Brighton) 1:48
10. Kuro's Tale I - Her Rage 1:16
11. Thornfelt Swamp (feat. Tom Boyd) 4:07
12. Down the Moon Grotto 3:55
13. The Ancestral Trees 1:48
14. Gumo's Hideout 3:05
15. Breaking Through the Trap 0:56
16. Climbing the Ginso Tree 5:39
17. Restoring the Light, Facing the Dark 2:28
18. The Waters Cleansed (feat. Tom Boyd) 2:02
19. Lost In the Misty Woods 4:45
20. Home Of the Gumon 5:07
21. Escaping the Ruins 2:19
22. Kuro's Tale II - Her Pain 1:56
23. Riding the Wind (feat. Rachel Mellis) 5:00
24. Completing the Circle (feat. Rachel Mellis) 2:20
25. Approaching the End (feat. Aeralie Brighton) 1:08
26. Mount Horu 2:56
27. Conundrum 1:22
28. The Crumbling Path 2:27
29. Racing the Lava 0:28
30. Fleeing Kuro 3:48
31. The Sacrifice (feat. Aeralie Brighton) 3:07
32. Light of Nibel (feat. Aeralie Brighton) 4:19


Celkový čas: 88:51

10/10

8. 3. 2015

To nejlepší z trailerové práce - část 1

Dlouho jsem přemýšlel nad sepsáním článku o trailerech a doprovodné hudbě. Není to lehký úkol už z toho hlediska, že povedených trailerů je víc než dost a vybrat úžší skupinu je takřka nadlidský úkol. Můj výběr není závislý na kvalitě filmu, ale na tom, zda trailer dokázal prodat i hrozný materiál. Často se totiž ukazuje, že ty nejlepší trailery mají i některé filmové hrůzy. Důležitým faktorem je vedle střihu, zvuku i patřičně dynamická hudba, která buď pracuje se smutkem, melancholií (nostalgií) nebo s epikou. V tomto článku se přesvědčíte o pravdivosti mých slov. Snažte se o jakousi neutralitu a nadneste se nad nesnášenlivost k různým výtvorům, které vás i dnes dokáží iritovat. Sami poté můžete sdělit svůj top trailerů, které vás dokázaly zavrtat do sedačky a říct si "tak tohle musím vidět". Jelikož je zásoba veliká, tak nabídku rozložím do vícero článků. Možná nebude od věci přidat i pár trailerů z videoherní scény.

Pán prstenů: Dvě věže 

Originální název: The Lord of the Rings: Two Towers
Rok: 2002
Skladba: Requiem for a Dream
Album: Requiem for a Dream - soundtrack
Trailer


Klasika nejklasičtější. Dvě věže mají i dnes ukázkový trailer s dechberoucím audiovizuálem. Je to paradox. Skladba "Requiem for a Dream" od Clinta Mansela ze stejnojmenného filmu se sice stala celkem populární, ale právě až trailer ke druhému dílu Pána prstenu z ní učinil kultovku a jednu z nej(o)hranějších instrumentálek na internetu.

Pán prstenů: Společenstvo Prstenu

Originální název: The Lord of the Rings: The Fellowship of the Ring
Rok: 2001
Skladba: Sixty Voices Rise, Gothic Power, Weather Funeral
Album: Immediate Music, X Ray Dog, Pfeifer Broz
Teaser


Legenda! Ve své době nejstahovanější ukázka na internetu, která předčila v počtu i Hvězdné války. Bombastické a dechberoucí.

Avatar

Originální název: Avatar
Rok: 2009
Skladba: My Name Is Lincoln, Akkadian Empire, Guardians at the Gate
Album: Ostrov - soundtrack, Audiomachine - Chronicles
Trailer


Avatar je obdobný případ jako Dvě věže. Trailer dokázala s přehledem prodat Cameronovy obrázky a přitom proslavit jednotlivé skladby z traileru. Na začátku přednese motiv z Ostrova, aby následně přepnul na epičtější skladby od Audiomachine. Není co dodat.

Stmívání: Nový měsíc

Originální název: The Twilight: New Moon
Rok: 2009
Skladba: Moving Mountains
Album: Two Steps From Hell - Invincible
Trailer


Ano, i Stmívání sem patří. O filmech si můžeme myslet co chceme, ale trailerová práce je bezchybná. Vynikající hudba dokáže prodat i tento "materiál". Two Steps From Hell nikdy nezklame!

Twilight sága: Rozbřesk - 2. část

Originální název: Twilight Saga: Breaking Dawn: The Part Two
Rok: 2012
Skladba: Richat
Album: Mark Petrie
Trailer


Stejný případ jako Nový měsíc. Co udělá hudba, že? Mark Petrie zaválel a ačkoli nepatří k nejznámějším, tak zde zaslouží poplácat po zádech. Do seznamu by se dal zařadit i třetí díl ze ságy Stmívání, ale myslím, že bohatě stačí dva kousky.

Andělé a démoni

Originální název: Angels and Demons
Rok: 2009
Skladba: God Particle
Album: Andělé a démoni - soundtrack
Teaser

Skladba: Tears of Blood
Album: Immediate Music - Trailerhead: Triumph
Trailer


Taková nuda a takový nářez v trailerech, kdo by to byl řekl. Prezentace bezchybná. V teaseru se Howardova limonáda dokázala opřít o Zimmera, v traileru už o Immediate Music. Oba případy si vedou skvěle i dnes.

Harry Potter a Relikvie smrti - část 2

Originální název: Harry Potter and the Deathly Hallows: Part 2
Rok: 2011
Skladba: The Lords Shall Rule, Pandora's Heaven, Battle for the Soul of the Universe
Album: Immediate Music - Trailerhead: Triumph
Trailer


Jako finále megaúspěšné série byla Relikvie smrti dostačující. Ačkoli to není můj nejoblíbenější díl z universa Harryho Pottera, tak trailer je strhující nejen díky skvělému podkresu od Immediate Music, ale i díky filmovému materiálu.

Gladiátor

Originální název: Gladiator
Rok: 2000
Skladba: Anvil of Crom
Album: Barbar Conan (1982) - soundtrack
Teaser


Nejspíš Scottův kariérní vrchol. Gladiátor představuje vše, co máme (a nemáme) na Hollywoodu rádi. K tomu si připočtěte nestárnoucí Poledourisovu geniální hudbu z Conana.

Počátek

Originální název: Inception
Rok: 2010
Skladba: "Inception"
Album: Mike Zarin (Sentic Music)
Teaser

Skladba: Mind Heist
Album: Zack Hemsey
Trailer


Asi nejlépe zvládnutá trailerová práce ze všech Nolanových filmů. Jak hudba, tak trailery nabraly až kultovní status.

Robin Hood 

Originální název: Robin Hood
Rok: 2010
Skladba: Conviction
Album: Groove Addicts
Trailer


Můžete se stavět na hlavu jak chcete, ale tuhle verzi o zbojníkovi ze Sherwoodu beru jako více než povedenou. Sice není lepší než ta Costnerova, jenže má dost do sebe. Vedle řemesla a vizuálu, který má Scott v malíku snad vždy, se může opřít i o skvělé herce. A ve druhé polovině strhující trailer potvrzuje, že kvalitního materiálu má více než dost.

 
Design by Free WordPress Themes | Bloggerized by Lasantha - Premium Blogger Themes | Affiliate Network Reviews