16. 10. 2013

Muž z oceli (Man of Steel) - rozbor speciál

Sice jsem Muže z oceli recenzoval během jeho premiéry, ale u příležitosti vydání na DVD a blu-ray 23. 10., jsem se rozhodl pro takový menší rozbor celého filmu. Možná Vás některé souvislosti překvapí a uvidíte skryté podněty, co málokoho napadly. Určitě bude pro dost lidí zajímavé dozvědět se o skryté symbolice snímku a tím jim ukázat i tu propracovanější stránku filmu, kdy zjistí, že to není „jen“ triková přehlídka s bombastickou likvidací planety. Podle některých Zack Snyder zašel příliš daleko ve svém megalomanství, což si já osobně nemyslím. Můj názor je, že předběhl dobu, jenže mu chybí to, co takový Pán prstenů měl; dokázal pracovat s herci v detailech vedle obludné velkoleposti. Takovou propracovaností charakterů Muž z oceli neoplývá. Dá se říci, že krom Supermana se o nikom toho moc nedozvíme. Nyní ale k základům děje.

Planeta Krypton je před zničením. Vědec Jor-El předstoupí před radu, aby mu svěřila Kodex, díky němuž by mohl jinde obnovit svou rasu. Ještě než se tak stane, generál Zod vyhlásí převrat a chce radu soudit za jejich politikaření, které uvrhlo Krypton do záhuby. Jor-Elovi se podaří uprchnout i s Kodexem a implantovat ho svému nově narozenému synovi Kal-Elovi do buněk a poté ho vyslat na Zemi, kde je vychováván náhradními rodiči a především matkou. Je mu vštěpována lidskost i morální kodex. Zod byl po bitvě na Kryptonu zajat a poslán do „vyhnanství“, přičemž byla planeta následně zničena, což Jor-El předpovídal. S ním zanikly chyby kryptoňanů jako kontrola porodnosti, umělé oplodnění (Kal-El byl prvním dítětem po několika staletích vzniklým klasickým způsobem) nebo nekonečná těžba planety. Kal-El měl tedy za úkol spojit staré a nové na Zemi a k tomuhle ho popohnal příchod Zoda a jeho vojáků na naší planetu, kterého osvobodilo zničení Kryptonu.



Dlouhou dobu tu nebyl film tak otevřený v rámci náboženského přirovnání jako právě Muž z oceli vycházející z židovské tradice. Supermana stvořila americko-židovská dvojice evropských uprchlíků Jerry Siegel a Joe Shuster v roce 1932. Krypton byla velká pokročilá říše, co zničila sama sebe. Přípona „El“ znamená v hebrejštině „Bůh“ a jméno Kal-El něco vy smyslu „Hlas Boží“, což představuje symboliku Ježíše Krista, jenž na Zemi zastupoval Boha (jeho hlas) a měl lidem ukázat cestu. Od dětství putoval světem a konal zázraky. Ve 33 letech byl zajat, mučen a obětoval se pro lidstvo a stejnou cestou se vydal i Kal-El (Clark Kent), kdy ve filmu sám zmíní, že je na Zemi už 33 let, stejně tak můžeme vidět konání zázraků. Před zkázou Kryptonu pošlou rodiče Kal-Ela mezigalaktickým Nilem tak jako to bylo u Mojžíše vložením jeho dětského těla do proutěného koše na řece. Tahle symbolika s Egyptem nebo pohanstvím nekončí, protože můžeme sledovat, jak Superman čerpá svou energii ze slunce. Pohanské národy, stejně jako ty v Egyptě, dávaly slunce do rovnítka s Bohem. I dnes můžeme sledovat otevřenou symboliku na uctívání slunce všude okolo v podobě kamenných obelisků (nejznámější je ve Washingtonu D.C.).



Člověk nemusí být znalec, aby si Kodex spojil s hebrejskou Biblí. V současné době sídlí v Shrine of the Book v Izraelském muzeu v Jeruzalémě. Bible/Kodex přežila jak Křížové výpravy, tak i rok 1947, kdy OSN nařídila rozdělení Palestiny. I samotný scénárista filmu je americký žid David S. Goyer. Je zajímavé sledovat Muže z oceli, který nám přednáší myšlenku Nového světového řádu, o kterém se mluví více a více. Kal-El má jako mesiáš přenést lidstvo do Nového světa. Jeho přirovnání k Ježíši je nám servírováno i obrazně, například v kapli, kde má za sebou postavu Spasitele. Už Zod nám sděluje svou představu Nového světa postaveného na genocidě, kdy je potřeba zničit to staré, pak je teprve možné postavit něco nového. Inspirace Huxleyho románem Brave New World je více než zjevná. Máme tu vlastně dva směry, které nám předkládají Nový svět – Zod skrze násilí a Kal-El skrze lásku. Otázkou je, zda někomu z nich věřit. Proč to píšu, když je zřejmé, že přeci Kal-El je ten hodný? Stačí se podívat, jakým směrem tuhle postavu tvůrci posunuli.



To, co si Donner v Supermanovi (1978, 1980) nedovolil, nám Snyder servíruje v plné „kráse“. Clark krade oblečení a v neposlední řadě nechá zabíjet civilisty včetně toho, že on sám zabije. Donner tohle řešil tak, že Superman odtáhl Zoda ze zalidněných prostor, aby uchránil civilisty, nemluvě o poslání Zoda zpět do „vyhnanství“ a ne jeho likvidaci. Někteří mohou namítat tím, že se tvůrci nesnažili vytvořit černobílý svět, zároveň ve spojení s efektní destrukcí. S tím nemohu souhlasit, když se podívám na množství odkazů. Je vidět, že scénárista i režisér moc dobře věděli, co dělají s postavou. Ta myšlenka Muže z oceli je v zásadě nebezpečná, i když se to nemusí zpočátku zdát. V dnešní době přijde mnohým normální zabít nacionalistické "monstrum" (je to jeho chyba, když byl tak vytvořen?), jenže Ježíš učil o nastavení druhé tváře. Tím, že někoho zabijeme, ztratíme svou nevinnost už z dětských let. Je těžké vidět někoho trpět, ale opravdu jsme potom jiní? V Satanské bibli se píše „oko za oko, zub za zub“. Když budeme ale oplácet, budeme zabíjet v zájmu vyššího dobra, jak tedy víme, že nejme těmi, proti kterým jsme bojovali. Tady se nám tedy Muž z oceli rozchází s učením Ježíše a jeho skutky. Vlastně nám křiví morální pohled a vytváří u nás dojem, že tohle řešení je správné.



Další věcí je, že (nejen) Donnerův Superman těžil z ideálů Spojených států postavených na ústavě, což vizuálně symbolizovala už jeho „uniforma“ v barvách vlajky – červená a modrá. Superman byl vždy o pravdě a spravedlnosti na americký způsob života, ale ještě nikdy nebyl tak odmítavý k těmto ideálům jako nyní viz Kal-Elovo prohlášení o tom, že Krypton už svou šanci měl (odmítání svých kořenů, což bylo např. v Avatarovi), potlačení barev kostýmu nebo ignorace představitelů vlády USA. V dnešní antiamerické náladě je to zcela pochopitelné.

Snad jsem Vás nenudil a třeba vznikl zájem o větší proniknutí do děje. Ještě přidám tři takové připomínky, kdy jsem si všiml cisterny s nápisem LuthorCorp v souboji ve městě, kterou na Supermana kopne Zod, pak nepříliš viditelné „W“ na satelitu ve vesmíru, jenž nejspíš odkazuje na Wayne Enterprises a v neposlední řadě krásné závěrečné uvítání Clarka Kenta Lois Laneovou v Daily Planet, kde jen poznamená „Welcome to the Planet" (Vítejte v Planet/na planetě).

Tržby v USA : 291 milionů dolarů
Tržby z USA - inflace : ---
Tržby za víkend : 117 milionů dolarů
Tržby celosvětově : 663 milionů dolarů
Rozpočet : 225 milionů dolarů
Oscar : ---
Premiéra : 14.6. 2013
Distributor : Warner Bros.
Délka : 143 minut
Žánr : akční, sci-fi, komiks
Hodnocení článku:

0 komentářů:

Okomentovat

Žádný spam a trolování. Děkuji jinak za hodnotné komentáře. ;)

 
Design by Free WordPress Themes | Bloggerized by Lasantha - Premium Blogger Themes | Affiliate Network Reviews