Fontána (The Fountain) - Clint Mansell

Darren Aronofsky je mezi filmovými fanoušky dost oblíbeným režisérem a jeho nový projekt o Noem je patřičně očekávaný. Ale ještě před ním natočil několik zajímavých filmů a jedním z nich je na jednu stranu kritizovaná a na druhou diváky chválená Fontána. Kritici film přijali s rozpaky a často velice negativně, zatímco diváci si snímek nemohli vynachválit. Není to poprvé, kdy byl film přijat naprosto rozdílným způsobem, vzpomeňme na Hobita. Snímek se pohybuje ve třech rovinách - minulost, přítomnost a budoucnost. Jeho středobodem je láska, reinkarnace a spiritualita. Dvě postavy napříč časem se vždy setkají ve své nesmrtelné lásce, opakují události v dané době a jsou nuceni hledat záchranu ve Stromu života (příroda/Gaia/pohanství).

Aronofsky má taky svého dvorního skladatele, tím je populární Clint Mansell stojící za dnes už takřka kultovní melodií Requiem for a Dream, kterou proslavil především trailer na Dvě věže, kde jsme se setkali s jejím orchestrálním provedením. Mansell se u Fontány spojil se dvěma kapelami - klasické smyčcové kvarteto Kronos Quartet a post-rockovou skupinou Mogwai. Do toho je potřeba započítat i devět zpěváků v provizorním sboru. Skladateli šlo o využití klasické hudby ve spojení s elektronickou v co možná nejorganičtějším provedení, kdy psal doprovod paralelně s tvorbou filmu, aby vystihl co nejlépe náladu. Závěr soundtracku měla obstarat píseň "Together We Will Live Forever" u níž bylo nakonec rozhodnuto, že nebude fungovat. Píseň byla nakonec překopaná do nádherně dojemné čistě klavírní podoby od Randyho Kerbera.

Soundtrack je postaven na cyklickém opakování rytmů (jako film) s dvěma základními motivy. Stěžejním prvkem je bicí udávající rytmus, elektrická kytara netrhající uši jako u nejmenovaného skladatele, nebo klavír. Dá se říci, že oba motivy jsou celým soundtrackem a prostupují jím, takže je na posluchači, zda tohle toleruje či nikoli. Díky tomu album vytváří minimalistický rozsah, který se podle mě přesně hodí do celkové nálady filmu. Je ale pravda, že díky mále instrumentaci a bohatosti motivů, se soundtrack stává příliš řídkým. Obě kapely většinou pracují společně a kombinují své styly vzájemně. Základní motiv je slyšt už v "Tree of Life", ale skutečný rozsah získává až v populární a rozšířené skladbě "Death is the Road to Awe".

Kronos Quartet

• Hank Dutt – housle
• David Harrington – housle
• John Sherba –housle
• Jeffrey Zeigler – cello

Mogwai

• Dominic Aitchison – basová kytara
• Stuart Braithwaite – kytara
• Martin Bulloch – bicí
• Barry Burns – klavír
• John Cummings - kytara 

Mansell získal za svou práci několik nominací a cen, včetně nominace na Zlatý Globus. Je překvapením, že i hudba samotná dokázala rozdělit kritickou obec. V tomhle je divácká veřejnost vyrovnanější, mnohem blíže mému názoru o povedeném hudebním doprovodu, který ale mohl dopadnou lépe. Filmu byla vyčítaná určitá plochost a jednorozměrná prezentace postav, nebudu daleko od pravdy, když to samé napíši o hudbě, jenže ta má v sobě nějaký druh podmanivého kouzla, kterým mě dostala na svou stranu. Cítím v ní hloubku, která asi některé kritiky minula. Pokud vám nevadí mix rockového rytmu v symfonickém balení, tak jste na správném místě. Tenhle druh filmu to bude mít vždy těžké.

Tržby v USA : 10 milionů dolarů

Tržby z USA - inflace : ---

Tržby za víkend : 3,8 milionů dolarů

Tržby celosvětově : 16 milionů dolarů

Rozpočet : 35 milionů dolarů

Oscar : ---

Premiéra : 22.11. 2006

Distributor : Warner Bros.

Délka : 96 minut

Žánr : drama, sci-fi, romantický, fantasy

1. The Last Man (6:09) 2. Holy Dread! (3:52) 3. Tree of Life (3:45) 4. Stay With Me (3:36) 5. Death is a Disease (2:34) 6. Xibalba (5:23) 7. First Snow (3:09) 8. Finish It (4:25) 9. Death is the Road to Awe (8:26) 10. Together We Will Live Forever (5:02)

Celkový čas: 46:15

7,5/10

Posted in: Clint Mansell,drama,Fantasy,romantický,sci-fi