Uf, že by další Stmívání? The Mortal Instruments je další fantasy spíše pro mladé a při pohledu na metacritic se na něm kritika slušně vyřádila. Zajímavější ale je pohled na hodnocení diváků, které se diametrálně liší od toho novinářského. Zatím jsem film neviděl, takže nemohu soudit, jenže mi přijde divné, aby měl film od novinářů v průměru 34/100 a od diváků 8,3/10 respektive 7,0/10 na IMDB. Uvidíme, zda se to nějak rapidně posune, ale tenhle rozdíl je až zarážející. Trailery nevypadaly špatně a celkem mě na podívání lákaly, teď je člověk na vážkách. Asi to nechám až na DVD. Pokud jde o děj, tak ten načrtla už Alibero ve své recenzi na písničkový soundtrack, který si odnesl slušnou známku, takže asi nemá smysl zmiňovat o co v příběhu jde. Je to klasické představení boje dobra se zlem za oponou, které lidé nevidí a v tomhle případě doslova. V hlavní roli jsou opět krásní herci s vizáží MTV, takže něco pro děvčata. Což o to, mně to nevadí, když se na to pěkně kouká. :) Ne, teď vážně, dávám přednost "syrovějšímu" pojetí, ale pokud je to dobře natočené, tak nemám problémy takřka s ničím. A tady si tedy budu muset počkat a uvidím, co mi případně sdělí Alibero, která se na film zatím chystá pokud si to nerozmyslí. Pak by tedy připravila přímo i recenzi k filmu. A já se nyní tedy vrhnu na zhodnocení orchestrálního soundtracku.
Atli Örvarsson není příliš známý, ale o to více překvapil. Opravdu jsem nečekal, že by se soundtrack mohl takhle povést. Především proto, že po delší době mám z Remote Control co poslouchat. Ano, už je to tak, Atli patří pod tuto společnost Hanse Zimmera, takže se neubráníme určitému syntetickému zvuku aspoň v pozadí. Je to takové uhlazené. Sice si nepamatuji, jak zněla hudba v Jeníčkovi a Mařence nebo Hon na čarodějnice, ale asi tohoto mladého skladatele začnu sledovat pečlivěji. Už na začátku mě překvapilo široké zastoupení vokálních prvků, které se spíše přelívají mezi ženským a mužským. Další věc, co mě překvapila, tak vrstevnatost hudby a určitá hloubka, která není pro tuhle firmu příliš vlastní. Skladby jsou přibližně stejně dlouhé kolem tří minut, takže i přes pomalost některých z nich, dokáží říci vše podstatné. Dynamika v akčnější části je taky zaručena díky mohutným úderům. Asi nedokážu odhadnout na kolik jde o syntetický zvuk a na kolik o orchestrální s tympány.
Název první skladby "Clary's Theme" napovídá jaký že to motiv zrovna posloucháme. Skutečně mě překvapila povedená instrumentace. Krásný orchestr s až vánoční náladou zvonku s postupně se přidávajícím sborem. Ten je složen ze ženských vokálů, později začnou narůstat mužské hlasy. Nádhera. Tohle kdyby vypadlo z Remote Control vždy nebo aspoň většinově, tak bych neřekl půl slova. Skvěle barvitá hudba s finálním klavírem a orchestrální velkolepostí v závěru skladby. Tohle opravdu není Stmívání! Ještě lepší je druhý track "City of Bones". Dejte mu přibližně minutu a půl a uvidíte na kolik vás mužské vokály strhnout. A v té melodii se zaposlouchejte do gradujících smyčců. U "The Angel Rune" jsou synťáky už výraznější, ale s orchestrem jsou skvěle zpracované. Něco takového mi chybělo u Muže z oceli. Perkusní část je tu opravdu silná. Na sluchátkách mi až běhal mráz po rukou.
"Magnus Bane" by se neztratila v Harry Potterovi. Je patřičně kouzelná, hravá a přitom si udržuje určitou dávku tajemna. Ve druhé polovině zase dokáže být emocionálnější, přidá piáno nebo flétnu a v závěru se opět přehoupne do perkusně akčního rytmu. Je vlastně těžké vyjmenovat nejlepší skladbu. Všechny mají skvělou dynamiku a dokáží rozehrát nejrůznější emoce. Sice ne do takové hloubky jakým to dokáže čistý orchestr v rukách Johna Williamse, ale pochvalu si to zaslouží. Jablonsky, uč se. V poslední třetině, s narůstající akcí, se více přesuneme k syntetickému zvuku, ale (skoro) nikdy se nestane natolik dominantním, aby působil rušivě či přebíral hlavní úlohu. To "skoro" patřilo zejména pro akční skladbu "Vampires and Werewolves". Problém vidím v tom, že se časem dostavuje určitý stereotyp díky podobnosti zvuku. Počáteční nadšení tak trochu vyprchá, což je opravdu škoda.
Islandský skladatel Atli Örvarsson předvedl, že umí. Po tomhle soundtracku ho hodlám více sledovat. Snad nám v té firmě taky neuvadne. Pokud je film takový jako na CD, tak budu určitě spokojen. Bohužel jsou tu takové výjimky jako Mumie se vrací nebo Van Helsing, kde soundtrack převyšuje filmy minimálně o dvě koňské délky. I tak jsem spokojen a uvidíme kam to Clary dotáhne. Po prvních odhadech z kin asi ne moc daleko, tak snad se Atli vyšvihne i u jiného projektu. Mortal Instruments vypadá v kinech na slušný výbuch, ale na CD je to pecka. Rozmýšlím se nad devítkou, ale těžko říct. Nejspíš nechám osm a půl s tím pocitem, že to mohlo být i lepší. Ale to asi všechno. Tak, kde mám ty démony??
1. | Clary's Theme | 3:22 |
2. | City of Bones | 3:40 |
3. | Your Secret is Safe | 2:52 |
4. | The Clave's Curse | 3:18 |
5. | Pretty Far From Brooklyn | 2:32 |
6. | Close the Dome | 2:54 |
7. | The Mortal Cup | 2:56 |
8. | The Angel Rune | 4:06 |
9. | Madame Dorothea | 3:11 |
10. | Magnus Bane | 2:50 |
11. | Demon Doll | 2:38 |
12. | Where's the Cup? | 3:47 |
13. | You're a Morgenstern | 4:02 |
14. | J.C. | 2:39 |
15. | She's Not a Mundane | 2:24 |
16. | Valentine | 3:52 |
17. | Midnight in the Garden | 2:15 |
18. | Vampires and Werewolves | 4:31 |
19. | MP3 & ITUNES ONLY: Mortal Instruments - The Opening | 3:31 |
20. | MP3 & ITUNES ONLY: The Portal | 2:22 |
Celkový čas : 63:42
8,5/10
2 komentářů:
Opravdu zajimavý soundtrack, jsem zvědavá jak bude znít ve filmu, protože přesto že je pěkný, zdá se mi nevýrázný. Na samotný poslech vynikající. No uvidíme jak v tom filmu :)
Právě to mě taky zajímá, jak bude znít v samotném filmu. Na CD jde o velké překvapení roku a zatím mi lidi psali na album jen chválu. Zároveň asi dostane mohutnou podporu z písničkového OST, který jsme tu taky recenzovali. Počítám, že Alibero pak přijde s dojmy, jak to fungovalo na plátně. ;)
Okomentovat
Žádný spam a trolování. Děkuji jinak za hodnotné komentáře. ;)