Máte rádi romantiku a nevadí vám orientální příchuť? Pokud ano, tak právě pro vás je nádherně poetický příběh z Japonska odehrávajíc se před Druhou světovou válkou. Děj se točí kolem japonské holčičky odtržené od svých rodičů, aby pracovala jako gejša. Díky tomu má přístup k mnoha mocným mužům, ale zamilovaná je jen do jednoho... A do toho se objevuje velice nebezpečná rivalka. Rob Marshall si po Chicagu vzal na starost další kostýmní drama, obklopil se skvostným hereckým ansámblem a přes rameno mu koukal Steven Spielberg. Vedle populárního Kena Watanabeho tu máme Michelle Yeoh a mou oblíbenou Ziyi Zhang v hlavní roli krásné gejši Sayuri. Obě se setkaly už při natáčení Tygra a draka. Vedle perfektních herců ve všech rolích uchvátí hlavně dobové kostýmy, výprava nebo kamera za což dostal film tři Oscary z šesti nominací. Je neuvěřitelný, že Marshall, stojící za Chicagem a Gejšou, natočil i hrozné čtvrté Piráty z Karibiku. Je vidět, že pevná Spielbergova ruka na rameni držela režisérský směr. Přeci jen, Spielberg není Bruckheimer. A jelikož tu byl Steven, tak nedaleko už číhá taktovka Johna Williamse.
Steven nemusel Williamse asi dlouho přemlouvat, když jsou oba fanoušci knižní předlohy Arthura Goldena. Williams dostal zároveň možnost spolupracovat se dvěma svými oblíbenými interprety, violoncellistou Yo-Yo Ma a houslistou Itzhakem Perlmanem. S druhým jmenovaným pracoval na slavné hudbě k Schindlerově seznamu v roce 1993. Yo-Yo Ma byl zapojen ve filmu Sedm let v Tibetu z roku 1997. Tentokrát si oba přizval naráz k sobě a oba dostali stejnou šanci vyniknout. Práce s nástroji je na skvělé úrovni, ale to se dalo čekat. Nahrávka je dost intimní, často můžeme slyšet jednotlivý nástroj nebo s decentním podbarvením orchestru. Vedle klasických nástrojů nesmí chybět ani etnické zastoupení s japonskou flétnou. Williams se zdržuje jakéhokoli rušivého elementu v celkovém harmonickém ladění. Zapomeňte tedy na perkusní bušení představené ve stejném roce v Hvězdných válkách : Pomsta Sithů. Gejša je lehká, rytmicky pomalá. To vyžaduje trpělivost a pozornost k detailům od posluchače.
Je zajímavé sledovat rozdílnost Yo-Yo Ma a Perlmana. Zatímco první předvádí perfektní práci s violoncellem u hlavního motivu "Sayuri's Theme", tak houslista Perlaman exceluje v "The Chairman's Waltz". Oba v těchto skladbách mají svou primární roli. Pokud jde o japonskou flétnu shakuhachi, tak s ní Williams pracuje naprosto perfektně a vyváženě. Zatímco Horner ji představil v mnoha svých dílech, kde by etnicky neměla co dělat, tak John ji využívá jen zde kam zapadá a v přesném dávkování. V Hollywoodu je tahle flétna dost oblíbená a skvěle ji využil například Hans Zimmer v Posledním samuraji.
Gejša není okázalý soundtrack. Jde o elegantně "jednoduchou" hudbu, která opět sedí jak k obrazům, tak k samostatnému poslechu na CD. Je potřeba soustředění a klid. Zapomeňte na akční stránku. Vše plyne pomalu bez chvástání či nabubřelosti, jak by to nejspíš vypadalo u jiných skladatelů (Media Ventures?). Hudba se přelévá z jedné melodie do druhé, z jedné nálady do další a to celou hodinu, po kterou album trvá. Opět tedy nejde o soundtrack pro každého, ale kdo splňuje výše popsané se může radovat. Gejša znamenala další nominaci na Oscara pro Johna Williamse. Za mě zaslouženě. Jak jste na tom vy s názorem?
1. Sayuri's Theme (1:31) 2. The Journey to the Hanamachi (4:06) 3. Going to School (2:42) 4. Brush on Silk (2:31) 5. Chiyo's Prayer (3:36) 6. Becoming a Geisha (4:52) 7. Finding Satu (3:44) 8. The Chairman's Waltz (2:39) 9. The Rooftops of the Hanamachi (3:49) |
10. The Garden Meeting (2:44) 11. Dr. Crab's Prize (2:18) 12. Destiny's Path (3:20) 13. A New Name... A New Life (3:33) 14. The Fire Scene and the Coming of War (6:48) 15. As the Water... (2:01) 16. Confluence (3:42) 17. A Dream Discarded (2:00) 18. Sayuri's Theme and End Credits (5:06) |
Celkový čas : 61:02
9/10
1 komentářů:
Fakt nádhera!
Okomentovat
Žádný spam a trolování. Děkuji jinak za hodnotné komentáře. ;)