2. 7. 2013

Poslední samuraj (The Last Samurai) - Hans Zimmer

Už při premiéře roku 2003 se z Posledního samuraje stal jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec. Už dříve jsem se zmiňoval, že Zwickovy filmy mám nesmírně rád. Dokáže příběh protnout neuvěřitelnou emocionální hloubkou a přesně vystihnout kulturu, ve které se děj odehrává. Má potřebný cit pro příběh. Posledního samuraje pokládám za jeho nejdokonalejší dílo a snad mi fanoušci Krvavého diamantu nebo Legendy o vášní odpustí. Kouzlo Japonska a jeho tradic snad nikdy nebylo západem lépe vykresleno. 


Příběh, nebo spíše motiv, byl už několikrát zfilmován. Jde o klasické hledání smyslu života. Tato příběhová linie se ukazuje hned v mých třech oblíbených filmech - Tanec s vlky, Království nebeské a zde recenzovaný Poslední samuraj. Byvalý voják, nyní alkoholik a vyvrhel mezi svými, se vydá na cestu, kde mezi zdánlivým nepřítelem, najde konečně klid a mír. Pozná skutečné přátelství i smysl života. Tohle vystihuje klasická věta : "Hledal smrt a našel život."

 Pokud chtěl Zwick vystihnout místní tradice, tak k tomu potřebuje i správný hudební doprovod, proto bylo nesmírně důležité vybrat kvalitního skladatele, který s tím má zkušenosti. Tady padla vskutku skvělá volba na Hanse Zimmera. Ten předvedl jeden ze svých nejlepších výkonů. Zaslouženě získal několik nominací na prestižní ceny a věřím, že nebýt Návratu krále, tak by si i nějakou tu sošku Poslední samuraj odnesl.


Už úvodní "A Way of Life" začíná pomalu, za doprovodu etnických nástrojů, jenž se stanou nedílnou součástí celého alba, jako napříkla japonská flétna shakuhachi. Celé to připomíná Tenkou červenou linii, i když s trošku odlišným tónem, hrajícím na struny a violoncella. Melancholie a "popis" osobnosti Nathana Algrena je touto skladbou dokonán.


Taková "Spectres in the Fog" představuje motiv pro samuraje za pomoci bubnu taiko a nástroje Koto. "Taken" nebo "A Hard Teacher" jdou ve stopách druhé skladby s tím, že "Taken" má fantasticky velkolepou druhou polovinu skladby připomínající Gladiátora. Můžeme tam slyšet "americký motiv" z "A Way of Life".

"To Know My Enemy" patří k těm nejlepším skladbám na albu a přesně vystihuje duševní rozpoložení hlavní postavy. Vedle vokálu, svírajícího srdce, je zde i působivá role taiko bubnů, která přechází opět do "amerického motivu" a tím dochází k zajímavému propojení obou kultur.

Poslední třetina už je poměrně akčnější, což potvrzuje takový "Ronin" nebo úchvatný "Red Warrior" s bojovým mužským pokřikem. Asi jsem tohle nikdy v hudbě neslyšel, ale dopad na posluchačovi uši to má neskutečný. I zde se odráží téma z "A Way of Life". Předposlední skladba, "The Way of the Sword", už se vztahuje k poslední bitvě s rytmickými údery bubnů. Závěrečný smůtek se odráží i v posledním tracku "A Small Measure of Peace".

Gladiátor byl tématicky bohatší, ale Poslední samuraj je oproti němu mnohem procítěnější, hlubší. Jeho problém sice tkví v malém počtu motivů, ale jako celek funguje parádně. Jde o stý soundtrack Hanse Zimmera a rozhodně patří k jeho nejlepším pěti, co za svou kariéru složil. Těžko mohl Zwick vybrat na post skladatelé lépe. Kdo nemá, tak prohloupil.



1.  A Way of Life
2.  Spectres in the Fog
3.  Taken
4.  A Hard Teacher
5.  To Know My Enemy
6.  Idyll's End
7.  Safe Passage
8.  Ronin
9.  Red Warrior
10.  The Way of the Sword
11.  A Small Measure of Peace

Celkový čas : 62:17

9,5/10


0 komentářů:

Okomentovat

Žádný spam a trolování. Děkuji jinak za hodnotné komentáře. ;)

 
Design by Free WordPress Themes | Bloggerized by Lasantha - Premium Blogger Themes | Affiliate Network Reviews