17. 9. 2013

Croodsovi (The Croods) - Alan Silvestri

Nemám rád digitální animáky. Chci, aby to bylo hned od počátku jasné. Krom prvního Shreka a Jak vycvičit draka se jim obloukem vyhýbám. U The Croods jsem udělal výjimku kvůli recenzi soundtracku. Chtěl jsem vědět, jak se Silvestri popasoval s tímhle žánrem. Sice má za sebou Lilo & Stitch (2002), ale tohle je přeci jen trochu jiná liga. Dreamworks kvalitou šlape na Pixar už slušně, takže jsem zvědav na dvojku Jak vycvičit draka. V The Croods sledujeme rodinku neandrtálců utíkající před zkázou světa. Jejich motto je o nic se nestarat, ignorovat vše nové a především se bát. Dodržování pravidel narušuje povedená dcerka se svým novým přítelem. Ve filmu jsem si nějak nevšiml děje. Buď mi něco uniklo nebo se jde jen z bodu A do bodu B, kdy nám tvůrci předhazují jen vtípky a parádní animaci. 
 
Jak je u animáku zvykem, tak tu máme i rodinný poselství na konci. A v tomhle směru mě to celkem irituje u každého tohohle druhu filmů. Skoro celý snímek sledujeme neposlušnost a neúctu k rodičům, kdy je dítě stavěno do role toho, kdo má pravdu a v posledních minutách přijde jakoby usmíření. Jelikož je dětský mozek jako houba (především do šesti let), tak tahle poselství nacucává slušně. Především v posledních letech se s tímhle roztrhl pytel (Rebelka, Jak vycvičit draka atd.). Docela by mě zajímalo, kolik lidí tam vidí právě tuhle podstatu a myšlenku. Buď jak buď, u filmu jsem se poměrně slušně zasmál a u animace jsem občas jen zíral. Nyní tedy k Silvestrimu.


Alan asi bude vždy znám jako skladatel akčně intenzivních soundtracků, kdy je jeho animovaná tvorba neprávem ignorována, což platí i zde. Škoda toho přehlížení. The Croods získal vynikající hudbu s bezstarostným a hravým nádechem ("Smash and Grab"), který mu moc sluší. Neustále se měnící tempo si udržuje posluchačovu pozornost až dokonce, samozřejmě pod podmínkou, že máte tenhle druh hudby rádi. Elektroniku drží Silvestri na uzdě a dává přednost orchestru. Buď používá právě onu animákovskou hravost nebo dospělé pojetí, kdy "Piranhatkeets" v občasných narážkách připomene Predátora. Silvestri točí přibližně tři až čtyři motivy. Začínáme písní "Shine Your Away", která je jednoznačně zaměřená na mladý. Nic proti tomu nemám. Popovka se zajímavým refrénem v čistě elektronické podobě, takže klasika. Hornerovsky je píseň propojená s motivem v "Prologue" nebo v epičtěji rozvinutější podobě v "Epilogue". Dojemný hlavní motiv se vyskytuje v "The Crood's Family Theme". Ze skladby mi určité části od poloviny připomenuly Williamsův Jurský park.


The Croods disponuje veselým, hravým a dojemným soundtrackem současně. Silvestri je neprávem opomíjen a to nejen v tomhle žánru. Hudba je takřka návyková ve svém rytmickém podání, jak předvádí zmiňovaná perkusní skladba "Smash and Grab". Není ani moc co vyčítat. Album splňuje vše potřebné, jen je asi chyba v tom, že Silvestri nám dal ve své minulosti už mnohem zajímavější soundtracky, takže zde příliš zasvěcené neohromí. To nemění nic na kvalitním hudebním doprovodu k celkem vydařenému filmu.

Tržby v USA : 187 milionů dolarů
Tržby z USA - inflace : ---
Tržby za víkend : 44 milionů dolarů
Tržby celosvětově : 585 milionů dolarů
Rozpočet : 135 milionů dolarů
Oscar : ---
Premiéra : 22.3. 2013
Distributor : Fox
Délka : 98 minut
Žánr : rodinný, animovaný, komedie

1.  Shine Your Way (Yuna, Owl City) 3:25
2.  Prologue 2:08
3.  Smash and Grab (The USC Trojan Marching Band, Alan Silvestri) 4:09
4.  Bear Owl Escape 2:45
5.  Eep and the Warthog 3:52
6.  Teaching Fire to Tiger Girl 1:55
7.  Exploring New Dangers 3:33
8.  Piranhakeets 2:24
9.  Fire and Corn 2:06
10.  Turkey Fish Follies 4:17
11.  Going Guys Way 3:15
12.  Story Time 3:55
13.  Family Maze 3:21
14.  Star Canopy 2:07
15.  Grug Flips His Lid 1:44
16.  Planet Collapse 1:44
17.  We'll Die If We Stay Here 5:28
18.  Cave Painting 1:12
19.  Big Idea 2:34
20.  Epilogue 4:25
21.  Cave Painting Theme 2:52
22.  The Croods' Family Theme 5:54
23.  Cantina Croods 1:12
24.  ITUNES ONLY: Shine Your Way (Adam Young Remix) (Owl City & Yuna) 3:15

Celkový čas: 73:32

8/10


15. 9. 2013

Rivalové (Rush - 2013) - Hans Zimmer

Ron Howard má za sebou slušnou řádku životopisných filmů a ani o jednom se nedá říct, že by byl špatný. Však si vezměme Apollo 13, Čistou duši, Těžkou váhu a nebo v poslední případě i Rush. Kam film přijde, tak tam sbírá vysoké známky. Vynikající zfilmování osudu dvou závodních legend ve Formuli 1, Nikiho Laudy a Jamese Hunta. Samozřejmě vím, jak onen souboj dopadne, ale nechám ostatním nějaké překvapení. Jen škoda, že dnes se z Formule 1 stala okružní jízda pro milionářské chlapečky a už se zdaleka nejedná o závody pro chlapy. Poslední závody, co mě bavily, byly souboje mezi Hakkinenem a Schumacherem, v současnosti už nemá smysl to příliš sledovat. Proto bude vzpruha vidět Laudu a Hunta, jak jedou kolo na kolo vedle sebe a každý metr je boj nejen o vítězství, ale hlavně o život.


Howard prostřídal hned několik skladatelů. V Apollu 13, Willow a Čisté duši dal přednost Hornerovi, v Těžké váze Newmanovi a v Rush Hansi Zimmerovi, se kterým spolupracoval už u Ohně (Backdraft) nebo v Šifře mistra Leonarda (Da Vinci Code). Trailery k Rush mě slušně navnadily a bylo znát, že doprovodná hudba je ze soundtracku. Melodie a rytmus mě opravdu chytly, ale to jsem ještě nevěděl, že jde o to jediné zajímavé na albu. Opět nás totiž čeká jen hromada elektroniky, samplu (Ben Robinson) a ostinat. Dominantní je pop-rockový styl se syntetickým bicím a kytarami. Do toho se občas přimotá slušné sólové violoncello z Posledního samuraje jako v případě skladby "1976", která je i hlavním motivem a právě znějící ve zmiňovaném traileru, Stejně tak skvělá je "Car Trouble". S přehledem to nejlepší ne albu. U zbytku už je pocit nutné výplně mnohem silnější.


Tak jako vždy i zde si Zimmer notně vypomáhá ostinatem, kdy máme jednu hlavní syntetickou linku, která je buď v popředí nebo v pozadí a kolem ní vytvoří další zvuky, respektive složí v patřičném programu kousky fragmentů do smyčky. Vytvoří tak bombastickou skladbu, jenž je naprosto triviální viz "Nurburgring", kde dokonce po čtvrté minutě přišly syntetické perkuse na návštěvu z Inception ("Mombasa"). Bicí měl nejspíš na starosti Satnam Ramgotra ("Oysters In The Pits"). Fanoušky musím zklamat, ale i zde se potvrzuje, že Hans Zimmer funguje jako obchodní značka. Nejenom proto, že by byl soundtrack průměrný s několika slušnými skladbami ze 70. let, ale kvůli Zimmerově podílu na samotné tvorbě. Ani jednu skladbu nesložil sám, na rozdíl od Bryce Jacobse nebo Stephena Lipsona. Dalšími, s podílem na tvorbě soundtracku, jsou Jasha Klebe či Lorne Balfe. Dá se napsat, že se na albu podílela snad polovina Remote Control a nejlepší track složil právě Bryce Jacobs ("Car Trouble"). Ke skladbám potom přidám, kdo se na nich podílel.


Nenechte se zmást obalem. OST k Rush je tvorba hned několika lidí a jméno "Zimmer" slouží jako reklamní tahák. Hans vytváří firmu na rychlou tvorbu soundtracků a podle toho to taky dopadá. Konzumní společnost a děti mu to žerou i s navijákem, ale zbytek to přejde bez nějakého většího zájmu. Pokud to mám posuzovat podle sebe, tak jsem tím jednoduchým a prvoplánovým stylem dost unavený. Na film se opravdu těším, jenže OST je někde na úrovni Muže z oceli - je to fajn, poslouchat se to dá, ale... Dvě melodie jsou velice slušné, přesto jsme se dočkali jako přes kopírák stejné hudby a stejného popového postupu pro masy jako v minulosti.

Tržby v USA : ---
Tržby z USA - inflace : ---
Tržby za víkend : ---
Tržby celosvětově : ---
Rozpočet : ---
Oscar : ---
Premiéra : 20.9. 2013
Distributor : Universal
Délka : 123 minut
Žánr : drama, sportovní, životopisný
  1. 1976 (3:00) Hans Zimmer, Bryce Jacobs, Jasha Klebe
  2. I Could Show You If You'd Like (0:44) Stephen Lipson
  3. I Hear You Knocking - Dave Edmunds (2:46)
  4. Stopwatch (1:29) Hans Zimmer, Bryce Jacobs, Jasha Klebe, Michael Brook, Jack Dolman
  5. Into The Red (3:15) Hans Zimmer, Lorne Balfe, Bryce Jacobs
  6. Budgie (1:28) Hans Zimmer, Bryce Jacobs, Jasha Klebe
  7. Scuderia (0:53) Hans Zimmer, Bryce Jacobs
  8. Gimme Some Lovin' - Steve Winwood (2:52)
  9. Oysters In The Pits (1:05) Bryce Jacobs, Stephen Lipson, Martin Tillman, Satnam Ramgotra
  10. 20% (1:01) Bryce Jacobs, Stephen Lipson
  11. Dyna-Mite - Mud (2:55)
  12. Watkins Glen (1:49) Hans Zimmer, Bryce Jacobs, Jack Dolman
  13. Loose Cannon (0:35) Hans Zimmer, Bryce Jacobs, Jack Dolman
  14. The Rocker - Thin Lizzy (5:08)
  15. Car Trouble (2:37) Bryce Jacobs
  16. Glück (1:14) Hans Zimmer, Bryce Jacobs
  17. Nürburgring (5:33) Hans Zimmer, Lorne Balfe, Bryce Jacobs
  18. Inferno (3:30) Hans Zimmer, Bryce Jacobs, Jasha Klebe
  19. Mount Fuji (3:44) Hans Zimmer, Bryce Jacobs
  20. For Love (2:48) Hans Zimmer, Lorne Balfe, Bryce Jacobs, Jasha Klebe
  21. Reign (3:05) Hans Zimmer, Lorne Balfe, Bryce Jacobs
  22. Fame - David Bowie (4:11)
  23. Lost But Won (6:16) Hans Zimmer, Bryce Jacobs, Jasha Klebe
  24. My Best Enemy (2:33) Hans Zimmer, Jasha Klebe
Celkový čas: 64:31 (instrumentální 46:38)

6,5/10

13. 9. 2013

Mortal Instruments: City of Bones - filmová recenze

Fantasy filmů není nikdy dost a těch kvalitních obzvlášť. Otázkou tedy je, zda nám režisér Harald Zwart (Karate Kid - 2010) přinesl aspoň něco koukatelného. Snímek vychází z první knihy série Mortal Instruments spisovatelky Cassandry Clare. Hlavní hrdinkou je patnáctiletá Clary Fray (Lily Collins), která si neustále maluje jeden symbol, jehož význam ani nezná. Když se svým kamarádem Simonem Lewisem (Robert Sheehan) zavítá na diskotéku plnou gothic-emařů uvidí vraždu jednoho z návštěvníku trojicí potetovaných lidí. Je jediná, kdo je vidí, čehož si sami všimnou a budou chtít zjistit, kdo Clary je a proč zrovna ona je může vidět. Během tohoto momentu se Clary změní život zjištěním, že je sama Lovcem stínů ve světě za oponou, stejně jako její matka. Ta se stala terčem únosů a během jejího hledání se Clary zahledí do Lovce Jace Waylanda (Jamie Campbell Bower). Jace ji zasvěcuje do historie Lovců a do svého světa, kde existují upíři, vlkodlaci nebo démoni.



To, čeho jsem se bál, se stalo skutečností. Tolik shazovaný a peskovaný Mortal Instruments vůbec není špatným filmem a obsahuje vyloženě i několik vynikajících scén. Proč tedy dostal tolik nařezáno od novinářů a kritiků? Protože jde o fackovacího panďuláka. Pročítal jsem si i zahraniční recenze a po shlédnutí kroutím hlavou ještě víc. Mortal Instruments je jedním z důkazů, jak funguje internet a jak moc je většina lidí ovcí, která se bojí vyčnívat. Ve Spojených státech byl film velkými deníky strhán, menší to převzaly a u nás platí to samé. Názor na film byl učiněn už dávno před jeho premiérou díky častému skloňování názvu "nové Stmívání". A považuji za děsně pokrytecké tento film hodnotit jako hloupý a dávat tomu naprosto minimální známky a přitom Transformers, Postradatelní nebo i Iron Man 3 jsou v mnoha směrech ještě blbější, jen to zakrývají mnohonásobně větším rozpočtem. Dá se říct, že takřka každý film Michaela Baye je blbější než Mortal Instruments. A takové filmy jsou hodnoceny vysoko nad průměrem. Proč? Protože jejich zaměření není primárně určeno přímo pro mladé a především pro dívčí publikum.

U takových Postradatelných je omlouváno kde co, ale ve své podstatě je to opravdu tak moc hloupý film, že když si odmyslím rozpočet, tak si to nezadá s Asylum produkcí, ke které je pomalu hodnocením přirovnáván Mortal Instruments. Mužské publikum není schopné přijmout filmy pro dívky a přitom ty pro sebe nadsazuje v hodnoceních, kdy mu ke štěstí stačí čtyři výbuchy na deset metrů čtverečních, utržené končetiny a hektolitry krve s úsměvem Chucka Norrise. Kdo čekal Kubricka nebo dalšího Občana Kanea, tak si spletl promítací sál. Já dostal to, co jsem přesně čekal - celkem fajn fantasy pro mladé, plus povedený smysl pro humor. Není to nic světoborného, ale neuráží mě to o nic víc než poslední Iron Man nebo Skyfall, který si hrál na inteligentní špionážní film, ale šlo jen o pozlátko protkané tolika dějovými kravinami, že jsem to přestal v polovině pobírat. No nic, teď tedy k samotnému filmu.



Herci jsou jako z MTV, všichni do jednoho krásní, občas s nějakou tou emo-gothic vychytávkou a někdy až s cyber punkovým nádechem, co předvedl hlavně druhý Matrix. Samozřejmě myslím především styl oblečení. Lily Collins, jako Clary, je fajn. Sice nepředvádí žádnou oskarovku, ale na zmíněný žánr to bohatě stačí. Rozhodně má víc hereckých poloh než Kristen Stewart ze Stmívání. Někde jsem četl, že se postava vůbec nevyrovnává s nastalou situací a hned přijme svou roli v rozděleném světě. Jenže to absolutně není pravda, když snad polovinu filmu právě tohle řeší a snaží se to pochopit včetně sebe. Buď autor textu spal a nebo si potřeboval na něčem zchladit žáhu. Trefou je Jamie Campbell Bower, který má sympatie, vypadá fajn (jsem hetero :), bojové scény zvládá dobře a především dokáže trousit povedené hlášky, u kterých jsem se nejednou zasmál. Ostatní už jen slušně sekundují, včetně Claryny matky v podání Leny Headey (Hra o trůny, Dredd).

Triková stránka, stejně jako výprava, jsou na dobré úrovni vzhledem k rozpočtu. Dokonce efekty vypadají mnohem lépe než v posledním Stmívání, které mělo jednou takový rozpočet. Chválím zpracování upírů, kdy jde o skutečné upíry s tesáky a averzí na slunce. Tak si říkám, zda není smutné právě tohle vychvalovat. Bohužel žijeme už v době, kdy je upír spíše metrosexuálním modelem. Pokud zmíním soundtrack, tak ten jsem si v samostatné recenzi opravdu pochvaloval jako velké překvapení a ve filmu je v několika částech opravdu silný. Atli hraje přesně kdy má, stejně jako nechává rozeznít sbory. Motiv Clary je slyšet hned v úvodu, stejně jako na albu. Nejvíce mě zaujala skladba "City of Bones" hrající na hřbitově, kdy se snaží Clary rozpomenou na svou minulost. Jediná škoda, že zvukové efekty soundtrack často potlačují. Tak zanikají jemné nuance a nástroje. Škoda, že nebyl více využit. U fantasy škoda dvojnásobná.



Tady už to bude horší, protože se kouknu na scénář. Zatímco druhý a třetí odstavec se věnoval názorům "novinářů", kdy šlo o čistě jejich subjektivní názory vydávané jako chyba filmu, tak zde jde o skutečné chyby. Samozřejmě myslím nedokončené některé linie. Tím dalším problémem je přepísknuta délka. Tyhle dvě věci spolu poměrně souvisí. Film má přes dvě hodiny a nedokázal nám zakončit hned několik linií (co se sakra stalo s Alecem??). Fanouškům a čtenářům předlohy je to asi jedno, jenže film by měl v tomhle fungovat nezávisle, bez nutnosti znát knihu. Ale je to těžký, protože stejným problémem trpěly i kinoverze Pána prstenů (kde vzal Sam elfské lano nebo Aragorn dýku apod.?). Tady měl Harald Zwart vystříhat několik zbytečných zamilovaných pohledů mezi ústřední dvojicí a více se věnovat dokončení příběhu, protože času měl evidentně dost (120 minut). Tímhle vším hrozně trpí tempo filmu. Chvíli je akce a poté zase delší dobu trvá vysvětlování pozadí. Chtělo to lepší rozložení. Asi si budu muset přečíst knihu.

Tady se dostávám k mytologii, která je na povedené úrovni. V nejmenované recenzi si autor stěžoval na nahuštěnost děje, postav, míst atd., ale to je opět subjektivní, protože mě osobně tohle zrovna zajímá. Neměl jsem absolutně problémy pochopit o co jde, kdo je kdo či co je co. :) Nevím, jak se autor recenze cítil u takového Pána prstenů. Sice to Peter zredukoval jak to šlo, ale stejně se s divákem moc nemazlil a pálil do něj nové a nové postavy, místa nebo dokonce názvy předmětů a to na mnohem větší ploše.



Mortal Instruments přesně splňuje pořekadlo "kdo chce psa bít, vždy si hůl najde". Není to dokonalé, ani skvělé, ale ani hrozné. Mortal je průměrný film a troufám si tvrdit, že ve svém žánru určeným pro dívky a mladé celkově, je dokonce výborný. Samozřejmě nemá přílišnou konkurenci. Předpojatost a předem daný názor mužských recenzentů se dal čekat a taky jsem ho čekal. Sám za sebe mohu říci, že jsem se nenudil, bavilo mě to, ale zbytečná roztahanost, kdy režisér nebyl ani schopný dovyprávět všechny linie, tomu zbytečně podráží nohy. Stejně doufám v pokračování, i když při pohledu na finanční výsledky nevím nevím. A nesmím zapomenout zmínit, že největším zlem filmu je nečekaně jeho cílové publikum. Dlouho mě tak v kině haranti nesrali jako při Mortal Instruments. A ještě když se sejde celá tlupa. Řezat, řezat a řezat.

Tržby v USA : 28 milionů dolarů
Tržby z USA - inflace : ---
Tržby za víkend : 9,3 milionů dolarů
Tržby celosvětově : 67 milionů dolarů
Rozpočet : 60 milionů dolarů
Oscar : ---
Premiéra : 21.8. 2013
Distributor : Sony
Délka : 120 minut
Žánr : fantasy, romantický, akční, drama

+ fajn herci, mytologie, triky v rámci rozpočtu, hudba

- délka, ignorace některých příběhových linek

6/10

12. 9. 2013

E.T.: Mimozemšťan (E.T.: The Extra-Terrestrial - 1982) - John Williams

E.T.: Mimozemšťan je bezpochyby nejúspěšnějším rodinným filmem a dost možná nejlepším. Do Jurského parku šlo i o komerčně nejúspěšnější film historie. Zároveň šlo o jeden z nejosobnějších filmů režiséra Stevena Spielberga. Přitom je dějově velice jednoduchý, jenže v tom je právě jeho obrovská emocionální síla. Jde jen o to, že Elliot (první a poslední písmeno dají E.T.) se svými kamarády najdou malého mimozemšťana, kterému se snaží pomoci navrátit se domů. Dětem stojí v cestě jen zástup dospělých. Silné zaměření na svět dětí, laskavost a procítěnost udělaly z filmu legendu. Spielberg je pan vypravěč, kdy i jeho nejslabší filmy jsou nadprůměrné. Jako Lucasův kamarád ani on neodolal remasterování původního zdroje v roce 2002. Sice nešlo o tolik zásadní věci jako v případě starých Hvězdných válek, ale digitální odebrání zbraní dokázalo nenávratně vzít pocit skutečné hrozby a motivace pro závěr.



Stejně jako pro Spielberga je E.T. majstrštykem i pro Johna Williamse, který získal svého dalšího Oscara. Na albu začínáme celkem nečekaně v podezřele tajemné a pomalé atmosféře v "Main Titles", připomínající spíše Vetřelce než rodinný film. Skladba začíná jako táhnoucí se noční vítr nad stromy a působí celkem strašidelně. Hlavní motiv nás v postupných náznacích čeká "Far From Home / E.T. Alone", aby opět nastolil temnější příběhové pozadí. Pravda je, že mi to celkem připomíná prvního Indianu Jonese. Skladba obsahuje spoustu témat pro film, kdy některé fragmenty Williams využije pro Návrat Jediho v následujícím roce. Po třetí minutě se člověk dočká violoncella jako z Války světů (2005). Vedle temnější nebo akčnější stránky albu nabízí samozřejmě mnohem lyričtější polohy jako v případě skladby "The Beginning Of A Friendship", "Toys" nebo "I'm Keeping Him", kdy se dočkáme jemných smyčců a především harfy.



Williams rychle střídá nálady a emoce, ať přímo během jedné skladby nebo po nich. Vedle tajemství, akce či dojetí využívá i rozmar jako v "E.T. And Elliot Get Drunk" nebo zábavu v "The Magic Of Halloween". po těchto dvou skladbách budete hned vědět odkud čerpal pro takového Harryho Pottera. Právě zde se nám ukáže v plné parádě motiv E.T.: Mimozemšťana. Vždy, když ho slyším, tak mě z té krásy dojímá. Patnáct minut dlouhá "Escape / Chase / Saying Goodbye" už ve většině jen shrnuje původní motivy a dává jim plně vyniknout. Instrumentačně je E.T. nesmírně bohatý a Williams už po zbytek kariéry ve většině čerpal právě odsud. Není to tak, že by se vykrádal, spíše stanovil svůj kurs, kterého se dále držel a využíval určité složitější postupy. Jeho podbarvení filmového obrazu je skutečně brilantní.



E.T.: Mimozemšťan není jen jednoduchá pohádka, jak by se mohlo zdát. Spielberg do filmu dokázal vložit i několik základních myšlenek. Stačí se podívat na plakát filmů a poté na Michelangelovo ztvárnění stvoření Adama. Někteří kritici zase přirovnávají film k příběhům Petera Pana. Jde o jakési převyprávění jeho příběhu z pohledu chlapce. Paralela s Ježíšem se tu taky naskytne, kdy je E.T. ukřižován vědou, aby na konci byl vzkříšen. Producentka Kathleen Kennedy se vyjádřila tak, že film je primárně o toleranci, o překonávání rozdílů mezi námi. E.T. je vskutku úžasná filmařina, která dokáže brát dech i dojmout zároveň. Je to jeden z těch filmů, který bych rád v té době zažil a John Williams má na tom lví podíl. Úžasně dojemná a pestrá hudba. Klasika! P.S.: K dispozici jsem měl vydání k dvacátému výročí z roku 2002.

Tržby v USA : 435 milionů dolarů
Tržby z USA - inflace : 1,158 miliardy dolarů
Tržby za víkend : 12 milionů dolarů
Tržby celosvětově : 793 milionů dolarů
Rozpočet : 10,5 milionů dolarů
Oscar : 9 nominací, vítězství ve 4 kategoriích (efekty, zvuk, střih zvuku, hudba)
Premiéra : 11.6. 1982
Distributor : Universal
Délka : 117 minut
Žánr : rodinný, sci-fi, dobrodružný

1.  Main Titles
2.  Far From Home / E.T. Alone
3.  Bait For E.T.
4.  Meeting E.T.
5.  E.T.'s New Home
6.  The Beginning Of A Friendship
7.  Toys
8.  "I'm Keeping Him"
9.  E.T.'s Powers
10.  E.T. And Elliot Get Drunk
11.  Frogs
12.  At Home
13.  The Magic Of Halloween
14.  Sending The Signal
15.  Searching For E.T.
16.  Invading Elliot's House
17.  E.T. Is Dying
18.  Losing E.T.
19.  E.T. Is Alive!
20.  Escape / Chase / Saying Goodbye
21.  End Credits

Celkový čas: 75:37

 10/10

 
Design by Free WordPress Themes | Bloggerized by Lasantha - Premium Blogger Themes | Affiliate Network Reviews