X-Men: Days of Future Past patřil k mým letošním
favoritům na jeden z nejlepších filmů roku. Bohužel jsem z kina
odcházel dost zklamaný a se zjištěním, že pokračování mutantí série je další
silně nadhodnocené dílo. Nejedná se o průměrný či dokonce špatný film, ale
nechalo mě to naprosto chladným. Singer a Foxové chtěli vlastní Avengers, tak
tam narvali kde koho a bylo jedno, zda má daná postava co říci, prostě tam
musela aspoň stát (zdravím Storm). Díky tomu přeplnění se ani jednomu charakteru
nedostane patřičného prostoru, kdy sice sledujeme vynikající herecké výkony (s
touhle sestavou nešel čekat opak), jenže nic, co by dokázalo chytit za srdce i
při sledování údajného konce civilizace. Díky klišé je snímek předem čitelný ve
svých kolejích už po deseti minutách díky čemuž jsem se až příliš často koukal
na hodinky, zda už bude konec. První trailer měl v sobě víc osudovosti a
emocí než celý výsledný film. Vize budoucnosti a konce světa bylo podstatně
lépe ztvárněno i v Matrix Revolution. Singer ničím nepřekvapil, nebyl tam
žádný wow moment, aby tím obhájil dvě stě milionový rozpočet. Režisér se může
odvolávat na práci s postavami, ale díky jejich záplavě vše vyjde
vniveč a takový první a druhý díl tak zůstávají nedostižným příkladem. Možná časem to zklamání vyprchá a budu snímek hodnotit jinak. Možná. A
hůře dopadl i Ottmanův soundtracku. Dokonce natolik, že je i pod samotným
filmem.
John Ottman se dá označit za dvorního skladatele Bryana Singera. Za zmínku stojí například podařený Superman Returns nebo Jack the Giant Slayer. X-Men: Days of Future Past nemá žádný pořádný hudební podklad. Nemá žádnou konstrukci a člověka provází po celou dobu pocit, že jde o složeninu od takových tří skladatelů. Celý soundtracku je směsicí dunivého elektra a orchestru, tudíž hybrid a ještě k tomu ve většině v minimalistické rovině. Úvodní motiv v "The Future" není vyloženě špatný. Dokáže být chytlavý, ale jde jen o částečný fragment, který stejně rychle zmizí jako začal. Po celou dobu trvání soundtracku se nedočkáme žádného jeho rozvedení. Snad jen "Time’s Up" ve své sborové podobě zaslouží pochvalu. Po atmosférickém úvodu se přepne do mužského chorálu, který mi silně připomenul God of War 3. Skladba se ve stejné podobě objeví ještě v závěru soundtracku v "I Have Faith in You – Goodbyes".
Skutečně bolestivý
moment přichází se zjištěním od třetí skladby pod názvem "Hope", což má být i
téma pro Xaviera. Schválně si přehrajte "Time" od Hanse Zimmera pro Inception. Tím to vykrádání ale nekončí. Rozladěnost z nahrávky a její neoriginalitu podtrhuje skladba "Springing Erik", která je takřka 1:1 ke State of Play Alexe Heffese. Nejde jen
o podobu melodie, ale i o totožnou orchestraci. Je to zarážející do takové
míry, že nevěřím na náhodu.
Ottman má pár svých myšlenek a jde o zajímavé nápady, ale
hrozně rychle zmizí a místo toho se skladatel soustředí na převzetí stylu Hanse
Zimmera (a v částech i Heffese). V tomhle směru pro soundtrack platí to
samé, co pro film – už to tu dávno několikrát bylo. K neoriginalitě si
připočtěte i přestřelenou délku a výsledek nemůže dopadnout jinak než průserem.
Pořád se sice jedná o profesionální kus práce, ale to prostě nestačí. Když si vezmu,
že jsem tam slyšel vedle Inception nebo State of Play i Man of Steel. Ty
nejlepší části jsou sice podstatně lepší než pro X-Men 2, jenže rychle skončí a přesune se to do nevýraznosti. Otázkou je, zda tento
hudební doprovod nebyl zapříčiněn i nějakým spěchem v nahrávání. To je ale v podstatě už jedno. Album je zakončené dvěma skladbami. "Time in a Bottle" při nejlepší scéně s Quicksilverem v Pentagonu a "The First Time Ever I Saw Your Face".
Vydavatel: Sony Classical
Datum vydání: 16. května 2014
Složil: John Ottman
Orchestr řídil: Jeffrey Schindler
Nahrál: ---
Formát: CD
1. | The Future – Main Titles | 2:45 |
2. | Time's Up (Original Version) | 4:18 |
3. | Hope (Xavier's Theme) | 4:48 |
4. | I Found Them | 2:51 |
5. | Saigon – Logan Arrives | 4:36 |
6. | Pentagon Plan – Sneaky Mystique | 3:24 |
7. | He Lost Everything | 1:51 |
8. | Springing Erik | 3:33 |
9. | How Was She? | 1:46 |
10. | All Those Voices | 3:18 |
11. | Paris Pandemonium | 7:44 |
12. | Contacting Raven | 1:48 |
13. | Rules of Time | 3:07 |
14. | Hat Rescue | 1:29 |
15. | Time's Up (Film Version) | 3:33 |
16. | The Attack Begins | 5:03 |
17. | Join Me | 3:20 |
18. | Do What You Were Made For | 2:56 |
19. | I Have Faith in You – Goodbyes | 2:27 |
20. | Welcome Back – End Titles | 3:57 |
21. | Time in a Bottle (Jim Croce) | 2:26 |
22. | The First Time Ever I Saw Your Face (Roberta Flack) | 5:19 |
Celkový čas: 76:19
6/10
0 komentářů:
Okomentovat
Žádný spam a trolování. Děkuji jinak za hodnotné komentáře. ;)