Hostages - seriálová recenze

Tak máme za sebou první a nejspíš i poslední sérii Hostages čítající patnáct dílů. Kde jsou ty časy, kdy Jerry Bruckheimer dokázal vytvořit hit z čehokoli a místo na herce či režiséry lákal film davy jeho jménem. Dnes upadají jak Jerryho Kriminálky, tak filmy. Naposledy to slavný producent odnesl s Osamělým jezdcem, díky němuž došlo k rozchodu s Disneym. Ani Hostages na tom nedokázal nic změnit.  První díl, jak je zvykem, měl slušnou startovací pozici ve sledovanosti, ale rychle přišel o cca dva miliony diváků a později až o tři. Seriál se nejčastěji plácal kolem pěti milionů lidí, což bylo žalostně málo ve srovnání s jinými projekty od Jerryho. Ano, narážím na Kriminálky. Je důvodem nízká kvalita nebo jen nezájem publika o dané a dost možná vyčerpané téma? Pravda bude asi někde uprostřed. Samotná televizní mini série je založena na izraelské předloze se stejným názvem (Bnei Aruba). 

Drama natočené pro televizní stanici CBS vypráví příběh kolem Dr.  Ellen Sandersové, kterou zajme v jejím bytě i s rodinou skupina čtyř lidí. Na několik dní se stane jejich rukojmím a doktorka má jasný úkol. Prezident Spojených států u ní na klinice má podstoupit operaci, během níž musí zemřít, pokud doktorka chce, aby její rodina přežila. Nečekané události a komplikace sblíží jak rukojmí, tak teroristy a oba tábory začnou chápat důvody, které je vedou k činům. Pozadí celého atentátu se začíná pozvolna odkrývat i divákům, kterým svou konspirací připomene jiné seriály, jejichž počet v posledních deseti letech neúměrně stoupá. Není rok, co by nás studia nemámila na různá spiknutí z nejvyšších míst, samozřejmě vždy s falešným vyústěním oproti realitě. Nebudeme se bavit o tom, zda existují nějaké „zájmové“ skupiny v pozadí vlád a financí, to není účelem článku. Všichni nějak cítíme, jak to je i u nás doma v republice.

Celá koncepce není vůbec špatná, herci jsou typově dobře vybraní a vládne jim bezesporu charismatický Dylan McDermott. Schválně, komu onen herec silně připomíná videoherního hrdinu Nathana Draka z Uncharted? Jako agent FBI a zároveň jeden z únosců Duncan Carlisle dokáže vyvolat skutečný pocit z jeho potřeby, aby se plán naplnil. Dokáže mu věřit emoce i nasranost agenta a otce zároveň. Jeho vztah s vězněnou Ellen je pro seriál zcela zásadní. Oba navzájem se ovlivňují. Tony Collette zvládá svou roli taky s přehledem a někteří si ji pamatují ze Šestého smyslu, kdy byla nominovaná na Oskara. Její problém je, že krásou zrovna neoplývá, takže si nejspíš nedokáže získat většinu obecenstva na svou stranu. V tomhle směru určitě ublíží i stupidní chování její postavy někde v první třetině, kdy mohla s dětmi uniknout, ale nakonec se všichni idiotsky vrátili. Tohle silně zkazilo celkový dojem ze slušně napsané mini série. Té nepomohla ani absence akčních scén, na jejichž počet nám stačí asi tři prsty. Co si budeme povídat, na patnáct dílů je to sakra málo a udržet diváky u obrazovky by chtělo tedy šokující zvraty a následné epické vyústění, což se taky nekoná. Krom jednoho nebo dvou rozhovorů se mi do hlavy nevkradl onen wau pocit z odkrývání pozadí. Samozřejmě mají tvůrci v rukávu pár šokujících událostí, kdy některé bohužel vyzní v konečném vyúčtování do ztracena ve vztahu postav.

Můžeme se zabývat i tím, jak moc uvěřitelná je zápletka. Když jsem mluvil o vyústění, tak zde je ucházející a na rozdíl od jiných seriálů ukončených po první sérii, se zde dočkáme uspokojujícího závěru, jenž ale dokáže plně vybudovat most k pokračování. Takže se jedná o takové menší plus. Docela mi pijí krev seriály, které jsou utnuty bez nějakého vysvětlení toho, co jsme celou dobu sledovali, což zde nehrozí. Ale záleží na Vás, zda a jak moc budete spokojeni s rozklíčováním. S popisováním hudby se snad ani rozepisovat nebudu, protože krom povedené, ale krátké úvodní znělky, je soundtrack neviditelný. Jiné technické aspekty (efekty, zvuk, střih, masky apod) buď nejsou a nebo jedou ve standardní televizní klasice.

Tempo je pomalé, spíše dialogové, ale nikdy jsem se překvapivě zásadně nenudil. Přesto seriál nijak nevyčnívá. Nedokáže strhnout akcí, ani ohromit zápletkou. Je takový nijaký. Tím největším plusem jsou slušní herci s dominujícím Dylanem. Pokud Vás tedy baví konspirační seriály, tak zde se budete cítit polosytě. Mnohem lepší dojem jsem měl například z vynikajícího, ale nedoceněného Vanished, jemuž ubližuje právě násilně ukončený vysílání po třinácti dílech. Ale během nich dokáže připoutat k obrazovce a přibližně v polovině předvede to, na co má koule málokdo, snad naposledy jen Homeland. O 24 hodinách nemluvě. Hostages tedy vyznívá jako solidní, ale průměrná televizní zábava, jejíž rozpočet byl buď sakra nízký, nebo se prachy rozdělily jinam… Za zhlédnutí to tedy stojí, jen nečekejte, že se Vám seriál udrží v povědomí déle než pár dní. Rozhodně jsem z něho neměl neklidné spaní.

P.S.: Význam úvodního plakátu se dozvíte až v průběhu seriálu. V článku jsem to ale nakousl.

Vysílání: 23. září 2013 - 6. ledna 2014

Počet dílů: 15

Herci:  Toni Collette (Dr. Ellen Sanders), Dylan McDermott (Duncan Carlisle), Tate Donovan (Brian Sanders), Quinn Shephard (Morgan Sanders), Mateus Ward (Jake Sanders), Billy Brown (Archer Petit), Sandrine Holt (Sandrine Renault), Rhys Coiro (Kramer Delaney), James Naughton (President Paul Kincaid)

Studio: CBS (Warner Bros.)

Tvůrci: Alon Aranya, Jeffrey Nachmanoff

Délka: cca 42 minut

6/10

Posted in: drama,seriály