Dnešek je smutným dnem každého fanouška filmové hudby. Po
letecké nehodě zemřel slavný skladatel James Horner narozený 14. srpna 1953 v
Kalifornii. Dnes se tedy tento moment bohužel jeví jako připomínka toho, co ve
svém životě dokázal. Je to velká škoda,
protože ve svém věku toho měl ještě hodně před sebou. Vždyť 61 let není nic
a především v tomto věku skladatel zraje jako víno. Horner byl znám hlavně
svou spoluprací s režisérem Jamesem Cameronem, z které
plynula i jediná pozlacená soška za nejlepší hudbu právě pro Hornera za film
Titanic. Druhého Oscara si připsal za téže film v kategorii nejlepší píseň
společně se Celine Dion za song "My Heart Will Go On". Své jméno dokázal zapsat
do dějin ale už předtím za několik strhujících děl jako Statečné srdce nebo
Legenda o vášni. Za filmy Vetřelci nebo An American Tail (oba 1986) získal svou
první a druhou nominaci na Oscara.
Už v pěti letech se naučil hrát na klavír. Po absolvování
vysoké školy začal navštěvovat Royal Academy of Music v Londýně, aby
získal titul na University of Southern California. Po několika vedlejšácích
zatoužil psát hudbu přímo pro film, kdy zaznamenal několik krátkých pokusů pro
Americký filmový institut (AFI). Vstup Hornera do komerční sféry byl zapříčiněn
Rogerem Cormanem, který najal skladatele pro napsání několika kompozic pro
filmovou společnost New World Pictures. Šlo o Battle Beyond of Stars a
Humanoids from the Deep z roku 1980. Za průlom se dá považovat rok 1982,
kdy napsal vynikající hudbu ke Star Trek 2: Wrath of Khan, kdy začal jít do
kursu a přirovnáván k Jerry Goldsmithovi.
Po roce 1990 přicházely prestižnější nabídky, přičemž ty
nejslavnější patřily do historického žánru. Sám Horner se netajil svou zálibou
v irské hudbě, kterou miloval a často ji podsouval do svých soundtracků.
Sám sebe označil za člověka, jenž se od mnoha jiných konkurentů v oblasti filmové
hudby liší tím, že neskládá kvůli penězům, ale protože hudbu jako takovou
prostě miluje, stejně jako samotné komponování. Irský nádech přidával kde to
jen šlo a to byla jedna z příčin, že se často potýkal s originalitou svých
děl. Především to platí o Legendě o vášni a těsně po ní příchozím Statečném srdci (atd.),
kterému možná právě proto unikl Oscar. Vedle podobného zvuku nebo techniky bojoval i s podobnými
nebo dokonce se stejnými melodiemi napříč svou kariérou. Přesto mu tyhle „chybky“ neubírají na kvalitě a
stravitelnosti pro každého. Pro někoho může být překvapením, že odmítl tvorbu
hudby například pro Pána prstenů nebo Harryho Pottera. Od roku 2010 se
stáhl do ústraní a spíše se zaměřil na mezinárodní scénu. Výjimkou
mělo být pokračování Avatara. Je otázkou, kdo ho po tragické smrti nahradí u
Cameronova mega hitu. My se akorát můžeme rozloučit s jednou z legend
filmové hudby.
To nejlepší z dílny Jamese Hornera najdete zde, ale
odpustil jsem si číslování v podobě TOP. Další recenze na Hornerovy soundtracky přijdou v budoucnu.
Titanic (1997)
Legenda o vášni (1994)
Statečné srdce (1995)
Glory (1989)
Star Trek 2: Wrath of Khan (1982)
The Land Before Time (1988)
Willow (1988)
Apollo 13 (1995)
The Mask of Zorro (1998)
The Missing (2003)
The Legend of Zorro (2005)
Avatar (2009)
Za poslech stojí rozhodně více alb, snažil jsem se ale vybrat to nejlepší, co má James Horner za svou kariéru na skladě.
0 komentářů:
Okomentovat
Žádný spam a trolování. Děkuji jinak za hodnotné komentáře. ;)