Den poté (Day After Tomorrow) - Harald Kloser

Filmy Rolanda Emmericha nejde brát absolutně vážně. Na jednu pravdivou věc je tam deset hovadin. Přitom začal celkem seriózně. Postupně ale narostl jeho um do laciné propagandy. Je paradoxní, že zrovna Němec se stal největším Američanem. To je fuk. V dnešní globálním světě to má váhu asi jako psychologie postav v Rolandových filmech. Svět je vzhůru nohama a během pár dní nás zasáhlo globální oteplování vycucané z prstu. Co s tím? Kdo nás zachrání? Správně. Hrdinou je Americký otec, jenž si jde do polárního kruhu, kde byl dříve New York, pro svého syna a nezastaví ho ani -60 stupňů Celsia. Sice to je blbé jako Bitevní loď, ale Emmerich má aspoň talent zabalit to do takové naivní blbosti, že se člověk musí usmívat a celkem si to pochvalovat. Triková stránka je taky libová.

Při recenzi Godzilly jsem psal o neshodách mezi skladatelem Davidem Arnoldem a Emmerichem, takže se k nim nebudu zpětně vracet. Jejich profesionálního rozchodu je škoda, protože Arnoldova hudba byla vždy vynikající. U Patriota to ještě nevadilo, toho dostal na starost John Williams a odvedl povedenou práci. S Haraldem Kloserem je to už horší. Jeho "talent" sahá tak daleko, že se občas podílí na scénáři viz 10 000 let před naším letopočtem. V hudební branži je na tom tedy mnohem lépe, tak snad zůstane jen u toho. Plusem je, že si zakládá na orchestrálním přednesu, což jen kvituji.

Hned v první skladbě "The Day After Tomorrow" tak dostaneme ústřední téma se slušným ženským vokálem. Styl lehce připomíná Hanse Zimmera. Jde o solidní motiv, který se může někomu zdát poměrně utahaný. Na albu přesto patří k tomu nejlepšímu. Je škoda, že ho sráží určitá jednoduchost v instrumentaci. Sólová trubka má asi účel vzdát poctu padlým. Za to hluboké basy v "Tornado Warning" fungují jako předzvěst katastrofy. Nevím proč jsem si u toho vzpomněl na Čelisti. Možná tou harfou v pozadí, která v Čelistech simulovala vodní hladinu. "President's Speech" je ve srovnání se Dnem nezávislosti poměrně nudné. Škoda, že tu nevyužil hlas Carmel Echols jako na začátku.

Hlavní motiv je slušný, občas se ukáže i dobrý nápad, ale celkově je album poměrně utahané. Asi bych si představoval něco jiného pro katastrofický velkofilm. Akční stránku bych hledal tak akorát v "Tidal Wave". Délka některých skladeb nedá některým nápadům moc vyniknou a rychle se tak ztrácí. Nápady dobré, ale zůstalo to na půl cesty. Třeba jindy. A třeba se Emmerich vrátí za Arnoldem. To ukáže až čas. My se nyní musíme smířit s rutinérem Kloserem. Jelikož jsem dnes recenzoval Bitevní loď, tak je tento soundtrack stejně balzám na uši. Ve všech směrech lepší práce. To snad ani nebudu srovnávat.
 

1. The Day After Tomorrow (3:27) 2. Tornado Warning (2:00) 3. Sam! (1:20) 4. Tidal Wave (3:14) 5. Body Heat (1:50) 6. Russian Ghost Ship (1:24) 7. Hall's Plan (0:53) 8. Rio Grande (1:11)

9. Bedtime Story (2:03) 10. Blizzard (2:18) 11. Superfreeze (3:04) 12. Cutting the Rope (3:29) 13. Because of You (2:29) 14. President's Speech (4:19) 15. The Human Spirit (3:36) 16. Burning Books (1:42)

Celkový čas : 38:24 

6,5/10 

Posted in: Akční,drama,Harald Kloser,katastrofický