7. 7. 2013

Osamělý jezdec (The Lone Ranger) - Hans Zimmer

Tak nám strejda Bruckheimer donesl po Pirátech další pohádku, která se umlátila v délce a stupidním ději s neustále přehrávajícím Deppem v roli (tentokrát) indiána. Nemluvě o tom, že ho snad vidím v každém druhém filmu. Verbinski měl asi natočit pokračování vynikajícího Ranga než tenhle pokus o další miliardovou trilogii. Už dlouho před premiérou se šuškalo, že nejspíš bude The Lone Ranger největším propadákem roku 2013 a vyplní tak mezeru po tom loňském Johnu Carterovi. Jedinou výhodou tohohle "westernu" může být obsazení Deppa, kdy na jeho jméno pořád slyší slušná dávka lidí. Bohužel.

To by nebylo duo Bruckheimer/Verbinski, aby na postu skladatele chyběl Zimmer. Zase se mi chce za větu dopsat slovo "bohužel". V poslední době nejpřeceňovanější skladatel opět přišel se studeným, zapomenutelným výtvorem, který jeho starším soundtrackům nesahá ani po kolena, což platí především a počátku nového tisíciletí. Těžko říct, zda je nahrávka zajímavější než Muž z ocele. Možná o pověstný chlup ano. Škoda, že to nestačí, aby to člověku připomenulo Zimmerovy nejlepší léta. 


Úvod obstarává tklivá skladba "Never Take Off the Mask". Smyčce jsou zde nádherné a flétna skvěle provádí do druhého tracku "Absurdity", kde se celý motiv rozvádí. Začátek "Absurdity" mi využitím nástrojů, synťáků a instrumentace silně připomíná Zimmerova Sherlocka Holmese. To samé se dá říct o "Red's Theater of the Absurd...". Ten specifický zvuk se nezapře. Vlastně je tu opět hromada variací na starší Zimmerova díla, od Pirátů z Karibiku 3 přes Pearl Harbor po zmiňovaného Sherlocka. Hans se jen díky úvodnímu motivu tomu snaží dát novou tvář.

"For God and for Country" je akční a pro mě nejlepší skladba na albu. Konečně zde máme i pořádné využití sboru. Sice jsem si u toho v některých částech opět vzpomněl na "Calypso" z třetích Pirátů a melodií zase na trailer z King Konga. To je jen takový poznatek z poslechu. Samozřejmě nesmíme zapomenout na průběžné citace z Moricconeho westernové hudební klasiky s níž má Zimmer zkušenosti opět ze třetích Pirátů. Zimmer si vzal na paškál i "The William Tell Overture", kterou zná snad každý. Upravenou verzi má na svědomí Mike Oldfileld, jenž singl vydal v roce 1977 k opeře Vilém Tell od Gioacchina Rossiniho. Přesto to beru jako mírnou negaci. Jako chvilkový odkaz bych to bral, ale ne jako deseti minutovou skladbu. Sice si do toho Hans zakomponoval něco svého, ale základ je tvořen "The William Tell Overture".


Na začátku jsem psal, zda považuji soundtrack za zajímavější než ten k Muži z ocele a odpověď je, že asi ano. Zimmer se nezbavil svých nešvarů, opět těžce recykluje a ani už do budoucna nepočítám s ničím jiným. Přesto si toto album poslechnu raději. A nebo ještě lépe, ty starší kolem roku 2000-2005. Jen dodám na závěr, že by bylo zajímavé, jak by si s doprovodem poradil Jack White, který odmítl a byl právě nahrazen Zimmerem.

1.  Never Take Off the Mask
2.  Absurdity
3.  Silver
4.  Ride
5.  You've Looked Better
6.  Red's Theater of the Absurd (Pokey LaFarge and the South City Three)
7.  The Railroad Waits for No One
8.  You're Just a Man in a Mask
9.  For God and for Country
10.  Finale
11.  Home

Celkový čas : 49:36

6,5/10


Hodnocení článku:

0 komentářů:

Okomentovat

Žádný spam a trolování. Děkuji jinak za hodnotné komentáře. ;)

 
Design by Free WordPress Themes | Bloggerized by Lasantha - Premium Blogger Themes | Affiliate Network Reviews