V roce 1978 nám přivedl režisér Richard Donner na filmové plátno nejznámějšího komiksového hrdinu, Supermana. Snímek měl takový úspěch, že se představitel hlavní role, Christopher Reeve,
stal přes noc legendou, což umocnil i jeho souboj s rakovinou, který
nakonec prohral. Následovali čím dál horší pokračování a studio Warner uložilo Ocelového muže k ledu. Už v devadesátých letech se mluvilo o pokračování, byly různé spekulace, že by měl být do hlavní role obsazen Nicolas Cage, ale i přes investované peníze jsme se Supermana nedočkali. Až tedy v roce 2004 přišel ke kormidlu fanoušek Donnerovi verze, Bryan Singer,
který měl zkušenosti s komiksovou tvorbou už díky povedeným prvním
dvěma dílům X-menů, a tak se mohla premiéra roku 2006 uskutečnit.
Do hlavní role byl obsazen neznámý Brandon Routh a záporáka Lexe Luthora ztvárnil oskarový Kevin Spacey. Roli osudové lásky získala Kate Bosworth. Musím uznat, že výběr zamilované dvojice je více než povedený, kde je Routh
vzhledově dokonce silně podobný původnímu představiteli, Reeveovi. Film
samotný získával pozitivní kritiky po celém světě a Singer, včetně
Warnerů, mohl být spokojen. Co už ale udělalo vrásky na čele byla
finanční stránka, kdy diváci už příliš neberou postavu v upnutém úboru v
amerických barvách. Možná tam nemalou úlohu sehrálo i to, že Singer
celý snímek pojal jako poctu, a tak má film potlačené barvy a těžko se
dá přesně zařadit do období, ve kterém se odehrává. Díky tomu působí
staromilsky.Tak se z filmu, který stál 209 milionů dolarů (podle
některých až 270 milionů), stal propadák. A ne zrovna zaslouženě.
Nemalou zásluhu na úspěchu prvního Supermana měl soundtrack Johna Williamse, který si za své dílo vysloužil nominaci na Oscara. Hlavní téma se ihned stalo kultem a zařadilo se po bok Hvězdných válek nebo Indiana Jonese. Singer si pro novou verzi vzal k ruce svého dlouholetého hudebního spolupracovníka Johna Ottmana
a člověk se mohl začít strachovat, jak to celé dopadne. O to radostněji
mohu prohlásit, že jde o jeden z nejlepších soundtracků zmiňovaného
skladatele ne-li nejlepší. Je až s podivem, jak pojmul hudební stránku a
nesnaží se jen účelově kopírovat zavedené motivy Johna Williamse.
Hlavní motiv je asi zbytečné představovat a tady se ho dočkáme ve stejné
podobě jako v původní verzi, jen v novém kabátě. Průběžně si jej můžeme
vyslechnout po celé delce alba v nejrůznějších podobách. Přesně
vystihuje hrdinskou podobu samotného Supermana. Ottman
jde ale ještě dál a představí nám tu smutnější část osobnosti Muže z
oceli, kdy se cítí být sám. Tohle je vlastně taková hlavní linka celého
příběhu, kdy Superman hledá přeživší ze své domovské planety Krypton.
Tahle smutnější část je skutečně úžasná a neuvěřitelně chytá za srdce
aniž by zněla pateticky. Člověk tak díky hudbě může vnímat Supermanovi
pocity osamělosti v našem světě.
Vedle hlavního motivu nás Ottman nepřipravil ani o milostné téma mezi
Lois a Clarkem/Supermanem. Tady nám ho dávkuje v menší míře než
Williams, už proto, že Clark se díky své několikaleté nepřítomnosti na
Zemi dostal do milostého trojuhelníku, což ho vrhá zpět do pocitu
osamělosti, protože si uvědomuje svůj původ – nikdy k nám nebude patřit,
ať se snaží sebevíc. Ottman motivy skutečně úžasně provázal a nelze mít jedinou námitku. Soundtrack Superman se vrací je krásnou ukázkou toho, jak by měl vypadat hudební doprovod pro pokračování. Ottman si ho může v klidu vystavit. Pokud přivřu jedno oko, tak máme na světě další desítku.
1. Main Titles (3:47)
2. Memories (3:05)
3. Rough Flight (5:11)
4. Little Secrets/Power Of The Sun (2:47)
5. Bank Job (2:19)
6. How Could You Leave Us? (5:47)
7. Tell Me Everything (3:11)
8. You’re Not One of Them (2:20)
9. Not Like the Train Set (5:10)
10. So Long Superman (5:29)
11. The People You Care For (3:25)
12. I Wanted You to Know (2:54)
13. Saving the World (3:10)
14. In The Hands of Mortals (2:09)
15. Reprise/Fly Away (4:17)
Celkový čas : 54:59
10/10
0 komentářů:
Okomentovat
Žádný spam a trolování. Děkuji jinak za hodnotné komentáře. ;)