Hunger Games - James Newton Howard

Hunger Games je prvním skutečně velkým hitem roku 2012 a určitě nejsem sám, kdo do zfilmování knižní předlohy Suzanne Collinsové, o této značce neslyšel. Musím přiznát, že mě ani trailery nepřesvědčily, abych věnoval peníze za kino. Podle tržeb se může jednat o pecku, ale to platí i o Stmívání a dalších rádoby úžasných projektech. Jelikož jsem knihu nečetl, zároveň mě vynechalo i shlédnutí filmu, tak se vyhnu nějakým posuzováním. Třeba mě časem nuda donutí podívat se aspoň na film. Námět o totalitní budoucnosti, kde se budou mezi sebou pro zábavu zabíjet děti, jsme mohli vidět už v Battle Royal, a není to téma, které by mě zrovna dvakrát lákalo. Takhle tedy jen mrknu, co nám přinesl James Newton Howard na hudebním poli.

 

 

Abych pravdu řekl, tak nic moc tedy. Vlastně by se dalo říci, že bych mohl jen kritizovat a ani samotný soundtrack mě nepřesvědčil, že bych měl zajít do kina a nebo v budoucnu vložit DVD do mechaniky. Hudební doprovod je sice po celou dobu melodický a sem tam naznačí chytlavou melodii, jenže to je vše. Zůstane jen u toho naznačování, za což nese vinu především dělka skladeb, která se točí po většinu času kolem minuty až dvou. Howard melodičností nezakryje vatu, která většinu skladeb doprovází, a když už něco ke konci naznačí, tak to rychle utne. Tohle můžeme sledovat především v první půlce alba, což níže naznačuje už tracklist.

Pokud chcete hledat ústřední motiv, tak ani nemusíte, on pomalu žádný není. Jak už jsem řekl, několik melodií se naznačí, třeba v „Katniss Afoot“, ale skočí tak rychle, že to ani nepostřehnete. Možná to je onen motiv, protože se k nám dostává asi nejčastěji. Nebylo by od věci, kdyby Howard dal svým soundtrackům skutečnou péči. Dokáže vytvořit vskutku úžasnou hudbu jako byl například Poslední vládce větru, ale i takovou trágedii jakým byl Green Lantern. Je ale pravdou, že původně měl skládat hudbu Danny Elfman a rocker T-Bone Burnett. Howard je často najímán, když je studio v presu a potřebuje rychle nějaký ten soundtrack, viz takový King Kong. U něho to ale přeci jen dopadlo mnohem lépe.
 

 

Paradoxně tou nejlepší skladbou není to od Howarda, ale skladba „Horn of Plenty“ s fašistický podtextem od rockových Arcade Fire. Samotná kapela se nechala slyšet, že vždy chtěla vytvořit hudbu pro film a tady dostali možnost. Pokud budete čekat kytary, tak vás zklamu. Skladba je čistě symfonická v doprovodu fanfár, perkusí a vokálů. Jde o fašistickou hymnu města Capitol, kde se děj odehrává. Není to nic extra, instrumentace je poměrně jednoduchá, ale vybočuje z celkově pomalé koncepce soundtracku jako celku. A ještě k Arcade Fire zmíním, že jejich píseň „Abraham’s Daughter“ na písničkovém soundtracku, patří k těm nejlepším. Trošku mi instrumentálně připomíná právě „Horn of Plent“, což byl nejspíš účel, aby došlo k propojení.

 

Skladby jsou krátké a nijak nevybočují z už slyšeného, Howard často využívá synťáky, aby vypnil místo a mám takový pocit, že film je na tom podobně – obsah je, ale prázdný, bez duše. Fanoušci si album stejně seženou a budou bránit svého oblíbence zuby nehty, ale ostatní mohou šáhnou po něčem lepším od Howarda, což je stejný případ jako u Green Lanterna, i když Hunger Games není takové fiasko po hudebná stránce jako zmiňovaný „zelenáč“.

1. The Hunger Games (1:10)
2. Katniss Afoot (1:49)
3. Reaping Day (1:35)
4. The Train (1:27)
5. Entering the Capitol (2:28)
6. Preparing the Chariots (1:05)
7. Horn of Plenty (1:59)
8. Penthouse/Training (3:36)
9. Learning the Skills (1:41)
10. The Countdown (1:58)
11. Booby Trap (2:37)
12. Healing Katniss (3:04)
13. Rue’s Farewell (5:00)
14. We Could Go Home (1:15)
15. Searching For Peeta (1:27)
16. The Cave (3:13)
17. Muttations (4:45)
18. Tenuous Winners/Returning Home (3:25)

Celkový čas : 44:00


6/10

Posted in: drama,James Newton Howard,sci-fi