Souboj titánů, z roku 1981, je klasika a studio Warner Bros
se ji rozhodlo oživit i pro současnou mládež a zároveň na tom něco
trhnout. To druhé je samozřejmě na prvním místě. Po vynikajících
trailerech ale přišlo vystřízlivění v podobě naprosto průměrného a
sterilního snímku, kde logika dostává těžce na pr…zadek. Nemalou zásluhu
na zklamání z výsledku měla i zmrvená konverze do 3D, kdy po úspěchu Avatara,
chtělo další studio vyždímat diváky o nastřádané penízky. Nejspíš si
mysleli, že divák je skutečně úplný hlupák a nepozná takovou tragédii.
Výsledku určitě napomohl i nevábný zlatě šedý odstín. Abych jen
nekritizoval (což je těžké), tak herci (a Kraken) táhnou snímek svým
charismatem, kde vyniká především Perseus v podání Sama Worthingtona,
ale ani ten nemá pomalu co hrát. Po celou dobu jsem ho viděl jen s
jedním výrazem na obličeji. A stejně jako film (nemastě neslaně) dopadla
i hudba.
Na starost ji měl dostat Craig Amstrong, který byl z projektu
během post-produkce propuštěn, ale jeho jméno je uvedeno v závěrečných
titulcích s tím, že se podílel na hlavním tématu. O soundtrack se
nakonec postaral íránsko-německý skladatel Ramin Djawadi (Hra o trůny, Iron Man, Blade:Trinity), jenž byl naverbovaný do Remote Control k Hansi Zimmerovi. Na rovinu ale musím říct, že nechápu proč. Hudba k Souboji titánů
je nepovedená a to je ještě slabé slovo vzhledem k možnostem vyniknout.
Naprosto triviální melodie, bez špetky invence, za maximálního využití
synťáku s vedlejším orchestrem, to je soundtrack k filmu za 125 milionů
dolarů.
Za zmínku stojí hlavně ústřední téma hrané na violoncella, perkuse a za
dunivého použití elektroniky. Tohle moderní pojetí u klasiky z řecké
mytologie je mi ale proti srsti a spíše by se to hodilo do Transformers (omlouvám se Jablonskému). Dal bych přednost velkolepému orchestru za doprovodu sborů, ale to bohužel neklapne. Teď se jen mohu modlit, aby Hněv titánů
(pokračování) dopadl lépe. Tohle je propásnutá šance na vynikající
hudební doprovod a ten mohl film vyšroubovat slušně vysoko, když už ho
dolů táhne scénář.
Takové skladby jako „Scorpiox“ a nebo „You Fall, You Die“
jsou na poslech povedené a nejvíce vyčnívají z nezáživného poslechu,
kterému pomáhá i přeplácaná délka. Obě ale obsahují stejný motiv, jen v
poupravené podobě. V hlavě mi po nich utkvěla už jen „Release the Kraken“. Je ale pravdou, že tak hrozný, jako byl Green Lantern,
tohle určitě není. Nemohu se ale ubránit dojmu, že na soundtracku je
nejlepší jeho obal. Jako plakát by byl ideální, zbytek můžete rozdat. A
úvodní píseň „The Storm That Brought Me to You“ snad ani nebudu komentovat, to samé platí o „techno“ skladbě „Be my Weapon“ (má deset minut!), kterou složil Neil Davidge, producent Massive Attack.
1. The Storm That Brought Me to You – performed by Tina Dico (4:50)
2. There Is a God in You (1:38)
3. Perseus (6:33)
4. You Can’t Hide from Hades (3:30)
5. Medusa (4:07)
6. Scorpiox (3:23)
7. Argos (1:53)
8. You Fall, You Die (1:14)
9. Written in the Stars (2:54)
10. Pegasus (2:22)
11. Bring Everything (But the Owl) (1:47)
12. Killed By a God (1:50)
13. Djinn (1:56)
14. Eyes Down (4:19)
15. You Were Saved for a Reason (1:20)
16. Redemption Through Blood (2:14)
17. I Have Everything I Need (3:15)
18. King Acrisius (2:27)
19. It’s Expensive Where You Are Going (2:50)
20. Be My Weapon (10:09)
21. The Best of Both (1:29)
22. Release the Kraken (6:03)
23. It’s Almost Human of You (3:15)
Celkový čas : 75:16
5/10
6.6.13
Unknown




Posted in: 

0 komentářů:
Okomentovat
Žádný spam a trolování. Děkuji jinak za hodnotné komentáře. ;)