Duchařský thriller Šestý smysl byl jedním z největších překvapení roku 1999 a přinesl nám nejen Bruce Willise v netradiční roli dětského psychologa, ale i vycházející hvězdu Haley Joel Osmenta, nemluvě o šokující pointě, která filmu zajistila místo na výsluní. Dodnes je Šestý smysl nejúspěšnějším snímkem M. Night Shymalana (v roce 1999 ho tržbami předběhly jen Hvězdné války – Epizoda 1!, plus sedm nominací na Oscara) a většinovým publikem považován za nejlepší. Osobně řadím Šestý smysl spíše na třetí místo za Vyvoleného a Znamení,
ale i tak respektuji kvality filmu, kde dostávají prostor herecké
výkony s příběhem před akcí a výbuchy. Dá se říct, že ve filmu není
jediná akční scéna a vše plyne v dramatické rovině řešící vztahy mezi
postavami a rodinou, tolik typickým jevem v Shyamalanově tvorbě.
O hudbu se postaral James Newton Howard a byla to jeho první
spolupráce s Shyamalanem. Asi nebude vadit, když na úvod řeknu, že se
jedná o nejméně zajímavé dílo během jejich společné tvorby, i když je ve
filmu naprosto funkční a podporuje jak rodinnou stránku, tak i tu
duchařskou, kdy se máme bát. Ve zpětném ohledu je Šestý smysl
po hudební stránce nejméně zajímavý právě svou konzervovaností. Napomáhá
tomu i samotná délka alba, která je smutná, protože činí nějakou
půlhodinu. Je ale těžké vyčítat délku soundtracku konverzačnímu
thrilleru. Je pravdou, že na takhle málem prostoru přišel Howard s
melodickou hudbou, kde se stávají harmonickým i strašidelné momenty se
stupňujícími se houslemi.
„Vidím mrtvé lidi.“
Velký
prostor dostává piano, které drží hlavní linku a elektronika je použita
jen výjímečně při lekacích úderech, ale člověk si toho pomalu nevšimne.
Krásný hlavní motiv na nás čeká už v první skladbě „Run to the Church“.
Už v ní si můžete udělat obrázek o celém soundtracku. Je v ní nádech
romantična, tajemna a to vše na ploše jedné minuty. Bohužel jde nejspíš o
nejvýraznější skladbu na albu.
Šestý smysl je vynikající film, ale s jeho hudebním doprovodem už je to
horší, i přesto, že v samotném snímku funguje přesně jak má. Ta
půlhodina hudby mi přišla jako jednohubka, kde to nejlepší dostaneme na
začátku a na konci ve skladbě „Malcolm is Dead“, která je minimalistická, ale umí dojmout. Z tvorby Shyamalan/Howard bych spíše doporučoval Vyvoleného nebo Posledního vládce větru.
2. De Profundis (2:24)
3. Mind Reading (2:43)
4. Photographs (0:53)
5. Suicide Ghost (1:33)
6. Malcolm’s Story/Cole’s Secret (4:03)
7. Hanging Ghosts (2:31)
8. Tape of Vincent (3:27)
9. Help the Ghosts/Kyra’s Ghost (4:28)
10. Kyra’s Tape (2:00)
11. Malcolm is Dead (4:47)
Celkový čas : 30:15
6/10
0 komentářů:
Okomentovat
Žádný spam a trolování. Děkuji jinak za hodnotné komentáře. ;)