Pán prstenů : Dvě věže - Howard Shore

Druhý díl trilogie Pán prstenů celkově změnil náladu. Film samotný byl temnější, „realističtější“, méně pohádkový než se čekalo a měl zároveň zajímavé obrazové zabarvení. Pokud mi oči dobře slouží, tak jsem viděl modrý filtr zatímco u Společenstva hrála každá barva, krom úmyslné šedivé Morie. Stejnou cestou se vydal i hudební skladatel Howard Shore. Znám dost lidí, kteří považují soundtrack ke druhému dílu za nejlepší v trilogii, osobně si ale myslím, že je to těžké posoudit, protože každý díl má specifickou náladu. Právě tím, že jsou díly odlišné (ale pořád provázané stejným přístupem), je činí výjímečnými. Vidět třikrát to samé je únavné, o čemž by mohl povídat třeba Michael Bay se svou sérií Transformers.

 

Dvě věže nás opět přivítají motivem Pána prstenů ve skladbě „Foundations of Stone“, i když v trošku pozměněné instrumentaci a postupně se dostaneme zpátky k souboji Gandalfa s ohnivým démonem balrogem, kde nás uvítá sborový zpěv mužských chorálů. Je to jedna z mála skladeb na albu, co obsahuje takové sbory tolik přítomné ve Společenstvu. Je to dáno i absencí Černých jezdců, které uvidíme během Dvou věží snad jen jednou v močálech. Tím se dostávám ke druhé skladbě, The Taming of Smeagol“, jenž začíná opět pozvolna a připravuje nás na příchod jedné z hlavních postav, Gluma/Smeagola, jehož má charakterizovat použitý cimbál. Člověk je při jejím poslechu správně nervózní a perfektně vystihuje rozdvojenou postavu a skryté šílenství téhle tragické postavy.

„Riders of Rohan“, jedna z nejlepších skladeb na albu a v celé sérii. Tady je nám představen nový národ Středozemě a to Rohan. Začíná se netradičně akčně, kdy část Společenstva v čele s Aragornem potká Eoméra, ale postupně se dočkáme tklivé a přitom skrytě hrdinské melodie pro Eowyn. Vrchol skladby představuje především rohanský motiv hraný na norské (hardangerské) housle, který je vznosný a má v sobě sílu motivu pro Morii. Můžeme si v ní představit, jak mocní kdysi byli Páni koní. Čest jim vrátí (a sobě) Théoden.

„Průchod přes močály“ má až hororovou náladu, čemuž se nelze divit. Smyčce jsou nevyrovnané, v pozadí je slyšet sborové šeptání navozující pocit nejistoty. Skladba by se rozhodně neztratila v jakémkoli hororu. Opakem je „Uruk-Hai“, kde se dočkáme už známých skladeb z prvního dílu, jen v obměněné podobě. Vše má takový rohanský nádech, včetně motivu Společenstva. Perfektní je ale spojení dvou motivů, Mordoru a Železného pasu, kdy u prvně zmiňovaného je to vyšroubováno až do extrému a druhý už jde v poklidu svým tempem.

Rohanský motiv na nás opět čeká v další skladbě a to „The King of the Goden Hall“. Je z ní spíše cítit smutek z úpadku říše a ukazuje tragický dopad Sarumanových intrik, kde krátký prostor dostává i úlisný motiv pro Grímu. Zakončení je smutné, chytající za srdce a doplněné o umírněné sbory. Aby ne, když nás skladba doprovází na Théodredově pohřbu (Théodénův syn). Vystihuje danou náladu.

V „The Black Gate is Closed“ dostávají prostor ostré smyčce a tympány. Opakem a silným kontrastem „Černé brány“ je následující skladba, „Evenstar“ a tady nejde říct nic jiného než úžasné! Motiv „Večernice“ nemohl být lepší a skladba se dostává na takřka andělsko-snovou polohu. Krásu ji dodávají nejen umírněný orchestr, ale především překrásný hlas kanadské operní pěvkyně Isabel Bayrakdarian narozené v Libanonu.

Solo in Sindarin

U i vethed na i onnad.
Si boe u-dhanna.
Ae u-esteli, esteliach nad.

Chorus in Sindarin (simultaneous with above)

U i vethed na i onnad.

Chorus in Sindarin (alone)

Na boe u i.

II.

Solo in Sindarin

Estelio han, estelio han, estelio,
estelio han, estelio veleth.

Chorus in Sindarin (simultaneous with above)

[Es]teliach nad, estelio han.

I.

‘Not the end [it] is the beginning.
Now it-is-necessary [that] don’t-fall
If you don’t-trust some-thing.’

‘Not the end [it] is the beginning.’
‘[It] is necessary don’t that.’

II.

‘Trust this, trust this, trust
Trust this, trust love.’

You trust some-thing, trust this.’

„The White Rider“ začíná přesně naopak a připomene nám hned úvodní skladbu „Foundations of Stone“, kde prostor dostávají mohutné sbory. Aby ne, když se tu poprvé od souboje s balrogem objevil Gandalf, čímž se tyto dvě skladby propojují. Postupně dojde k útlumu a opět na nás čeká až andělská hudba s upozaděnými sbory jako motiv Bílého jezdce. Gandalf „povýšil“ a je to znát i na hudbě. Ke konci nás už čekají gradující housle.

Svého motivu se dočkala další nová postava a to „Stromovous“ („Treebeard“). Jeho téma je těžké, táhnuté, tak jako jeho hlas. Hodně tomu pomáhá použití nástrojů jako je anglický roh, dřevěné bicí, marimby či xylofonu. Má tady své místo, i když není zrovna ta, kterou bych poslouchal s nadšením. Tím přesně vystihuje Stromovouse, kterého nemusím, ať v knize či filmu.

Poprvé od prvního dílu se dočkáme i elfů  a to v „The Leave Taking“. Skladba je určena pro odchod elfů  a to už napovídá čeho se v ní dočkáme – smutek z opouštění Středozemě je veliký. Není sice příliš výrazná a spíše mi přijde, že slouží jako předehra ke skladbě „Helm’s Deep“, kde dočkáme akčního tématu pro souboj s vrky ze Železného pasu. Je zajímavé, že tady je skladba doplněná o sbory, ale ve filmu je tvořena čistě orchestrem okrajově obohacená o rohanskou část. Ta dostává prostor až ve druhé polovině skladby, kdy se uprchlící dostanou do Helmova žlebu.

V “ The Forbidden Pool“ nastává uklidnění, kde za zmínku stojí navrátivší motiv Prstenu a jeho „vábení“ Faramira, který se rozhodl nejít ve šlépějích svého bratra a propadnout kouzlu moci. Prsten hraje na ty nejnitěrnější touhy každého z nás a otočí je proti nám samotným a v tomhle je onen motiv vynikající a bezchybný.

„Breath of Life“ je předposlední „elfská“ skladba na albu a doprovází Aragorna při jeho návratu mezi živé. Valar nad ním drželi ochranou ruku a je zřejmé, že i nad Shorem, když skládal Pána prstenů. Skladba je opět decentní a spíše se hodí k nerušenému poslechu díky hlasu Sheily Chandra, který „pokazí“ jen závěrečná heroická část, jenž předznamenává přípravu na bitvu v „The Hornburg“ („Hláska“). Tady bych jen zmínil závěr, kde se dočkáme motivu Lothlórinu z prvního dílu ve válečné podobě.

Hrdinská skladba plná patosu a fanfár je „Forth Eorlingas“. Pokud pominu začátek, tak zakončení je úžasné  a má ho na svědomí chlapec Ben Del Maestro jehož hlas se člověku zaryje hluboko pod kůži. Už při scéně, kdy Gandalf s Eomérem sjíždějí kopec u Helmova žlebu, se tají dech. Stejně nadšený je člověk i z další Benovi skladby  a to z „Isengard Unleashed“, kde dostává silnou podporu od skotské zpěvačky, jenž se překvapivě vzdálila svým předchozím pracem (gothic rock), Elizabeth Fraser. Jak už název napovídá, dočkáme se zde naposled tématu Železného pasu.

Instrumentální část nám zakončí „statečný Samvěd“ už známým, ale neohraným motivem pro Společenstvo prstenu. Skladba je skutečně dojemá s hrdinskými proporcemi a silně připomíná „The Breaking of the Fellowship“. Rozchází se v jiné instrumentaci a hlavně díky pesimistickému závěru, kdy dojde na motiv Gluma. Hora osudu je ještě tak daleko.

O zakončení se opět postarala píseň, ale v tomhle případě Shore chytře využil „nakřápnutý“ hlas islandské zpěvačky Emilíany Torrini. Píseň „Gollum’s Song“ je správně depresivní a perfektně odráží Glumovu osobnost a jeho rozpoložení. Sméagol je už pryč. Závěr písně, tak jako v případě Společenstva, zakončil hlavní motiv, tentokrát druhého dílu, rohanské téma ve vznosné podobě.

Za námi je recenze na hudební pokračování osudu národů Středozemě a s klidným srdcem mohu prohlásit, že se nejedná o lepší soundtrack jako byl díl první, ale jde o stejně dobré, jen jiné, dílo. Shore prohloubil známá témata a smísil je s novýma, čímž vznikla úžasná souhra. Celé dílo je mnohem „barevnější“ a propojuje části do velkého celku, kde už chybí vesměs jen téma gondorské říše (které ale zazní na komplení nahrávce z rozšířené verze Dvou věží). Každému nelze než doporučit. Jde o skvost, který těžko hledá konkurenci.

1. Foundations Of Stone
2. The Taming Of Sméagol
3. The Riders Of Rohan
4. The Passage Of The Marshes
5. The Uruk-hai
6. The King Of The Golden Hall
7. The Black Gate Is Closed
8. Evenstar (featuring Isabel Bayrakdarian)
9. The White Rider
10. Treebeard
11. The Leave Taking
12. Helm’s Deep
13. The Forbidden Pool
14. Breath Of Life (featuring Sheila Chandra)
15. The Hornburg
16. Forth Eorlingas (featuring Ben Del Maestro)
17. Isengard Unleashed (featuring Elizabeth Fraser & Ben Del Maestro)
18. Samwise The Brave
19. Gollum’s Song (performed by Emiliana Torrini)

Celkový čas : 72:46

 10/10

Posted in: drama,Fantasy,Howard Shore