The Order: 1886 - recenze hry pro Playstation 4

Nikdy jsem se pohledem na hru nezabýval, ale nyní hodlám udělat výjimku. Nejen, že The Order: 1886 je rozporuplná hra, která způsobila poměrně velký poprask nejen bezkonkurenční grafikou, ale i údajně svou krátkostí kampaně. Právě ta je na disku jako jediná bez nadstavby v podobě multiplayeru. Vývojáři ze studia Ready At Dawn hru oznámili na E3 roku 2013 parádním trailerem, který všem okolo vyrazil dech. Nikdo nechtěl věřit tomu, že PS4 je něčeho takového schopna. Celkem dost lidí začalo zmiňovat kauzu „target render“ s Killzone 2 a Motorstormem, kdy svět viděl údajné záběry ze hry, aby se následně přišlo na to, že vše bylo předrenderováno. The Order: 1886 nepatří do skupiny podvodných trailerů a hra sama o sobě je skoro hratelný render. Ready At Dawn má za sebou menší hry na PS Vitu, jenž získaly solidní odezvu a tím i pozornost samotné Sony, které dalo studiu veškerou podporu.

Pokud máte rádi alternativní pohledy na naší minulost, tak v The Order si budete mlaskat blahem. Koukneme se do viktoriánského Londýna 19. století okořeněného o vlkodlaky, vzducholodě a „moderní“ zbraně. Design všech a všeho je proveden do maximálních možných detailů. Textury na materiálech dosahují neskutečné kvality, která se zvedá a padá s kvalitou vaší televize nebo monitoru. V příběhové linii, která je zcela zásadní pro docenění hry, sledujeme Řád chránící (nejen) Londýn po stovky let, jenž vychází z odkazu krále Artuše a rytířů kulatého stolu. Vrátila se dávná hrozba v podobě vlkodlaků a Řád je proto nucen jednat. Z Londýna se stává bojiště s nekompromisně zobrazeným násilím. Více prozrazovat nebudu a ti, co na hru koukají na youtube by si měli dát pár facek. Právě těmhle největší klady unikají. Celý děj je protkán konspirací s mnoha zvraty a pro plné pochopení by to chtělo minimálně lepší základ angličtiny. V tomhle Sony selhala. Nechápu, proč je takový problém v dnešní době vydat aspoň patch s češtinou.

Hratelnost je standartní krycí záležitost z třetí osoby, kdy je kamera za postavou. Studio se snažilo umístit kameru blíže než je zvykem, aby prohloubila pocity především ve střeleckých sekvencích, které svou dynamikou a špinavostí připomínají válečné filmy typu Zachraňte vojína Ryana. Samozřejmě s dobovou kolorizací. The Order je vizuálně promyšlené dílo do každého detailu. Je vidět o co studio šlo hlavně a z toho pramení i recenzentské nepochopení. Filmový zážitek nepřijali tak, jak si v Ready At Dawn přáli a hru hodily do vyloženého průměru. Asi nikdy jsem neviděl podhodnocenější hru jako právě The Order: 1886. Řekněme si to na rovinu. Je lepší zkoušet stále něco nového, anebo přijít s něčím co funguje, aby to podpořilo novou formu vyprávění? Za sebe říkám, že právě tento výtvor je můj šálek kávy a plně jsem se oddával neskutečné atmosféře starého Londýna a sledoval nově vytvořený svět. Něco takového tu chybělo.

Vedle délky se skloňovalo v negativním slova smyslu i množství mačkacích sekvencí (QTE). Délka mi přišla tak akorát. Připravte se na nějakých 8 – 10 hodin při běžném průchodu na normální obtížnost. V dnešní době dostačující a solidní čas. Závěr sice působil celkem uspěchaně, ale musím zmínit, že hra hráči/divákovi nepředkládá vatu. Klidně mohli souboje a průchody protáhnout, ale otázkou je, zda by to byl klad. Takhle je vše vyvážené – jednou se podíváme na politikaření, dále na průchody baráky a souboje, kdy se dostane právě na QTE. To vše je doplněno o povedené přestřelky s neurážející umělou inteligencí. Rozhodně se není třeba bát, že byste se jen dívali na filmečky a občas zmáčkli čtvereček nebo kolečko. QTE je tedy rozloženo do celé hry celkem rozumně. Připravte se i na to, že filmečky nejdou skipnout, protože se na pozadí hra nahrává, tudíž nejste zatíženi otravnou loadingovou obrazovkou.

Největším kladem vedle plynulé filmovosti je neuvěřitelné grafické ztvárnění, které v tomhle směru plní očekávání z next genu. Na hratelnosti se od minula nic nezměnilo, ale vizuální stránka bere dech a několikrát se zastavíte, abyste nevěřícně sledovali detailní okolí. Člověk neví z čeho dříve pořizovat fotky. Textury, nasvícení, obrazové filtry, obličeje, látky… prostě vše možné i nemožné je provedeno s takovou precizností, že The Order nemá napříč herním světem konkurenci. Stává se tak novým benchmarkem v oblasti herní grafiky. Stejně precizní jsou herci, zvuk nebo hudba, které jsem se věnoval v samostatném článku. Prostě a jednoduše, v tomto není co vytknout. Tím se dostávám k tomu, co mi ve skutečnosti vadilo a na čem by studio mělo u případného druhého dílu zapracovat.

Jsem fanoušek hry pro jednoho, takže s multiplayerem na mě nechoďte. Je jasné, že by nějaký ten bodík u jiných k plusu měl, ale osobně mi to je poměrně jedno. Dávám přednost příběhu a postavám. Zde The Order naráží na uspěchaný závěr, kdy se několik kapitol smrsklo na neodpovídající úroveň vůči zbytku. Že by vývojáře tlačil čas? Souboje s vlkodlaky mohly být taky lépe provedeny, přičemž ty s bossy jsou zvládnuty celkem dobře. Zde právě přichází na řadu celkem povedené QTE. Jen nechápu, proč na místo úderu jsem nucen se nepohodlně dostat pravou páčkou, nikoli levou, abych následně zmáčkl některý ze symbolů na ovladači. Stejně tak by vývojáři nemuseli hráče většinu času tahat za ručičku, ale dát mu určitou volnost v rozhodování kudy jít. Nepotřebuji open world, ale zase nechci chodit tunelem o dvou metrech, abych nemohl vyndat ani zbraň, jen tehdy, kdy je mi to dovoleno a má dojít k přestřelce. Tím je hra dost předvídatelná. Některé lokace jsou sice širší, ale to je málo.

Takhle není ale co jiného vyčítat. The Order je specifický a určen evidentně jiným lidem než těm, kteří ho recenzovali. Tohle nepochopení je až zarážející v tom, jaká nenávist se na hru sesypala už dva týdny před vydáním. Působilo to až záměrně. V minulé generaci konzolí jsem si myslel, že „hráči“ došli svého odpadního vrcholu, jenže to jsem se spletl. The Order ukázal, že ta nenávist mezi konzolemi a PC se ještě více prohloubila. Nový počin Ready At Dawn není špatný, dokonce je víc než povedený, ale určen specifickému publiku, které ho dokáže ocenit. Ano, hra mohla trvat 15 – 20 hodin jako Alien: Isolation, ale bylo by to ku prospěchu? Vždyť Alien: Isolation je nastavovaná kaše minimálně z poloviny. Člověk opakovaně chodí stejnými chodbami, aby zmáčkl nějaký ten čudlík a šel zase zpět. V tomhle má The Order mnohem větší tah na branku. Není podhocenější hry než právě této. Nedejte na recenze a nekoukejte na videa z hraní z youtube. Zkazíte si zážitek. Buď je dle preview The Order váš šálek kávy, anebo ne. O ničem jiném to není. Komu tohle vyhovuje, tak neprohloupí. I k dobrému filmu se čas od času vrátíte a to je právě tento případ.

+ grafika, zvuk, hudba, herci, příběh, atmosféra 

- mohlo to být delší a menší tunelovost, uspěchaný "závěr", souboje s vlkodlaky bez nápadu, nějaké to klišé

7,5/10

Posted in: Akční,Fantasy,PS4,recenze hry