Filmové ohlédnutí za rokem 2014

Rok 2014 byl co do kvalit poměrně slušným zklamáním, ať už na poli blockbusterů nebo kritikou oceňovaných děl. Hodně se očekávalo od Godzilly, X-menů, Interstellaru či závěrečného Hobita a nakonec se dokázali prosadit spíše černé koně v podobě Strážců galaxie s Na hraně zítřka. Úspěch se dá připsat i Úsvitu planety opic. Vedle klasické produkce Hollywoodu přispěchali se svou i vážnější snímky jako oceňovaný Birdman, Chlapectví nebo Grandhotel Budapešť. A pokud chcete získat nějaké ocenění, tak natočíte film dle „upravené“ skutečnosti jakým je například Kód Enigmy. Své o tom ví i tvůrci Teorie všeho. Vypočítavost každým coulem. Proto je můj výběr nejlepšího filmu za rok 2014 poměrně jasnou záležitostí a dávám přednost podceňovanému, ale o to více dravému pojetí v Na hraně zítřka.

Film roku: Na hraně zítřka

Doug Liman má na kontě kvalitní rozjezd série o Bournovi v Agentu bez minulosti a dokázal natočit i poměrně zábavnou podívanou Mr. and Mrs. Smith. Sice přišlo několik klopýtnutí, přesto se režisér vrátil v nabušené militaristické sci-fi, která si v nedocenění nezadá s nepochopenou Hvězdnou pěchotou. Liman se vykašlal na novátorské postupy s hromadou originálních prvků. Vše už jsme někde viděli, ale skloubení různých postupů je natolik podmanivé, kouzelné a dynamické, že letos těžko hledá konkurenci. Zastávám názor, že natočení zábavného a ne blbého blockbusteru vyžaduje stejný talent jako natočení vážnějšího dramatu. Na hraně zítřka má vše k získání kultovního statusu a je škoda, že kiny spíše prosvištělo. Má vše, co fanoušek dokáže ocenit: skvělou hereckou sestavu nebo dynamickou akci, za kterou stojí tvůrci filmu Zachraňte vojína Ryana. Chválu určitě zaslouží i střih, díky kterému opakování událostí nenudí a vždy dokáže nabídnout nový pohled na už prožité události. Film, který není sebestředný. Není egoistickým projevem, kdy si tvůrce snaží říct o plácání po zádech a sošky. Schválně, zda uhádnete na koho narážím.

Režisér roku: Alejandro González Iñárritu

Pro některé stále neznámý mexický režisér, který má už na svém kontě několik kritikou velebených děl. Loňský rok dokázal porotce získat se svým kousavým Birdmanem s herecky famózním Keatonem. Letos se právě jeho Birdman utká o Oscara s Grandhotelem a Chlapectvím. Dlouho tu nebyl takhle vyrovaný souboj, takže se můžeme těšit, jak Akademie nakonec rozhodne.

Herec roku: Michael Keaton

Oscar za nejlepší herecký výkon v hlavní roli? Nejspíš ano. V Birdmanovi to Keaton rozbalil s nebývalou lehkostí, kdy se může opřít o zbytek vynikající herecké sestavy.

Herečka roku: Emily Blunt

Emily si získala srdce nejednoho fanouška se svým podmanivým projevem v Na hraně zítřka. Oskarové ambice sice nemá, ale nekompromisní tah na branku ano. Herečka, kterou se vyplatí v budoucnu sledovat. Aspoň doufám.

Technické ceny: Interstellar

Zde nebylo o prvním místě pochyb. Pokud jde o triky nebo ozvučení, tak těžko hledal Nolanův opus konkurenci a jeho průlety kolem planet braly dech. Pokud jde o triky, tak mu mohly místo uzmout maximálně Opice, jejichž provedení bylo nejspíš náročnější. Interstellar ale dokázal spojit krásu praktických efektů s těmi digitálními, což by si měl vzít na srdce především Peter Jackson. Škoda, že stejnou péči tvůrci nevěnovali i scénáři.

Soundtrack roku: Jak vycvičit draka 2

John Powell loni vládl, i když je jasné, jak se Akademie staví k pokračováním. Jeho epickému doprovodu k tomuto animáku není co vytknout. Na posluchače útočí s takovou hravostí a rozmachem, jenž se dá srovnávat snad jen se Shorem, Williamsem nebo Poledourisem. Ostatní v Remote Control mohou jen tiše závidět.

Animovaný film roku: Jak vycvičit draka 2

Oblíbený animovaný snímek si získal mnohá srdce a dvojka to neměla příliš snadné. V Dreamworks se po Shrekovi poučili a nedodali do kin vyčpělé pokračování klasiky. Dvojka sice splňuje kritéria pokračování, která musí být prostě větší, ale zachovává si kouzlo dílu předchozího s několika silně emočními scénami. Škoda, že někteří diváci nevidí onen vnitřní vývoj filmu, kdy první byl dětsky naivnější a dvojka je vyzrálejší s tím, jak dospěl i ústřední hrdina.

Nejhorší film roku: Babovřesky 2

Osobně nevyhledávám tyhle odpady, takže se omlouvám, když tu nezahrnu všechny. Trošku považuji za katastrofu pro naší společnost a film, a důvod, proč se raději v neděli podívám na něco s Burianem, Marvanem, nebo si pustím něco s Cimrmanem. Nehorázně mě se… mi vadí, jakým způsobem lidem podstrkává svou představu „lidového“ humoru založeného na nejnižších pudech. Trojku rád vynechám a nechápu, kdo za tohle v kině platí.

Zklamání roku: Hobit: Bitva pěti armád, Interstellar

Začneme Hobitem. Osobně si myslím, že Jackson ohledně Hobita lhal, když tvrdil, jak rozdělení filmů ze dvou na tři byl jeho nápad. Stačí se podívat na politiku Warnerů a Hollywoodu jako celku a je jasné odkud se tyto nápady berou. Nejspíš si studio i režisér mysleli, že jim to projde, když tohle rozhodnutí přehodí na „fanouška Tolkiena“ jakým se Jackson od Lotra označuje. Ten si příběh vystřílel už v prvních dvou dílech a nyní se měl zaměřit plně na charaktery, což neudělal ani zdaleka. Už oznámení délky ve mně vyvolalo strach a to se při premiéře potvrdilo. Nesourodá volovina založena na počtu digitálních atrakcí bez nějakého smyslu. Vždy se někde někdo objeví, aby zachránil situaci nebo ji zkomplikoval, aby následně zase zmizel ve scénáristickém a střihačském oparu a zmaru. Krátilo se dokonce tolik, že i samotná bitva postrádá mnohdy smysl. Tohle si Středozem nezasloužila, a přestože rozšířená verze může leccos napravit, tak pachuť z kina jen tak nezmizí. A můžeme spekulovat nad tím, co ve skutečnosti stojí za odchodem del Tora.

Druhým adeptem na zklamání roku je Nolanova egoistická fraška, kterou může vyzdvihovat jen jeho nekritické jádro okupující filmové databáze. Interstellar může s Promethem nebo s Po zániku Země aspirovat na nejhloupější AAA sci-fi za dlouhé roky. Mám takový pocit, že nám rejža chtěl sdělit hlavní myšlenku o slepici a vejci a bylo mu úplně jedno, jak k tomu dojde. Nestačil bych tu vyjmenovat všechno, protože přibližně 169 minut tvoří směs hovadin a kokotin urážejícího každého, kdo aspoň jednou během sledování zapne mozek. Takže ve zkratce pár z nich (spoilery): 

-          Tvůrce nás pomalu tři hodiny mučí řečmi o konci civilizace, a že není co jíst, kdy i poslední potravina (kukuřice) umírá, aby nám pak hlavní hrdinka z vrtochu zapálila kukuřičné pole a odsoudila tak stovky či tisíce lidí k hladovění.

-          Na misi je vybrán člověk, který se na základně objevil náhodně, aby pilotoval raketoplán bez testu a zkoušek. A až na cestě se dozví, jak funguje červí díra.

-          Připojení k rozbité lodi je naprostá hovadina, nemluvě o jejím zastavení.

-          Závěr s hodinkami může být označen za nejdebilnější scénu nejen tohoto roku. Už vidím, jak by člověk, který o fyzice ví kulové „vybrnkal“ na hodinkách nesmírně složitou rovnici o několika miliardách znacích a to ještě za pomocí Morseovy abecedy či binárního kódu. Hlavní hrdinka měla asi i neskutečnou paměť.

-          Jak Cooper přišel na „MY“ a jeho dcera na to, že je to od něj?

-          „Batgirl“ vychovala na cizí planetě novou rasu, která nás zachránila v minulosti. Rasa je tak vyspělá, že umí vytvořit černou díru, ale neumí komunikovat a tak sdělí vše pochybně jen Cooperovi přes jeho robota. Nešlo to říct tomu plecháčovi na začátku?

-          Na planetě doktora Manna není kyslík, ale základna hoří?

-          Úmrtí na vodní planetě vycucané z prstu, protože si to scenárista přál.

-          Vlny na planetě doktorky Millerové taktéž nestojí za řeč. Dvě vlny přijdou během hodiny, za tu dobu se tedy planeta musela otočit minimálně o 180 stupňů. Žádné stmívání?

-          Z planety Země potřebují piloti třístupňovou raketu, aby si následně na vodní planetě, která má podstatně větší gravitaci, létali jen tak.


A tohle je jen pár věcí, které mě v kině naprosto ubíjely. Jejich výpis by byl na jeden velký článek. U Hvězdných válek něco takového člověk neřeší, ale v dokumentech a prohlášeních k Interstellaru si tvůrci stále hrají na realitu a jak se ji snažili být věrní. Interstellar je jedna velká zavádějící (a nudná) blbost, která nemá s vědou nic společného, ať vám v PR dokumentech k filmu tvrdí cokoli.

Finanční ohlédnutí: 

Rok 2014 s tržbami 1,087 miliardy dolarů vyhráli s přehledem Transformers : Age of Extinction. Doma sice uhráli jen 245 milionů, ale především Asie (neskutečných 301 milionů dolarů z Číny!) je nakopla. Jinak je to jediný film roku, kterému se podařilo překonat miliardu, což je s pohledem na kvalitu této série smutné. Pokud jde o tržby, tak studia se na loňský rok budou snažit rychle zapomenout. V USA vyhráli Strážci galaxie s bídnou číslovkou 333 milionů vzhledem k pohledu do minulosti. O to smutnější to je při pohledu na inflaci, kdy například v roce 2001 by částka činila 233 mega. Interstellar by dokonce v přepočtu v té době vydělal bídných 129 mega. A to onen rok vyhrál první Potter se 317 miliony atakovaným Společenstvem Prstenu se 313 miliony dolarů. Rok 2015 slibuje reparát, kdy se očekává vláda Avengers 2 a Hvězdných válek.

Posted in: Ostatní