8. 8. 2013

Oko dravce (Eagle Eye) - Brian Tyler

Po Nepříteli státu tu máme další techno-thriller přinášející nám obraz Big Brothera, který nás sleduje při každém pohybu. V produkci Stevena Spielberga vidíme moc vlády nad životem občanů. Vše co uděláme, řekneme nebo napíšeme se zaznamenává a kdykoli může být využito proti jednotlivcům nebo skupině. Řadím se mezi ty, co se snímek líbil a měl skvělé tempo udržující napětí takřka po celou délku. Své mouchy to sice má, ale který film ne. Jason Bourne může zůstat klidný, protože i přes své kvality mu atakování ze strany Oka dravce nehrozí. Shia hraje taky trošku jinak než jsme u něj zvyklí z Transformers nebo z Indiana Jonese. Michelle Monaghan se taky nemá za co stydět.


Když už jsem nakousl skvělé tempo, tak nesmím opomenout jednu z hlavních složek díky nimž je tohle možné. Samozřejmě jde o dunivou hudbu Briana Tylera. Na sluchátkách to má parádní údernost. Sice to nedosahuje kvalit pozdější Světové invaze, ale už tu máme několik náznaků kvalitativního vzestupu. Nečekejte nějakou přílišnou originalitu, přeci jen je to z produkce Media Ventures a ti, co tuto firmu znají, už ví, co čekat. Opět jde o líbivou hudbu pro producenty a konzumní společnost s řízným synťákem za zády. Elektronika tu hraje prim, vše ostatní je podřadné. Kombinace s orchestrem tu ale je pořád.


Hlavní motiv dostaneme hned ze začátku v "Eagle Eye". Perkusní stránka tady má silné zastoupení. Je v ní cítit velký vliv Hanse Zimmera. Stejně tak si několikrát člověku prožene hlavou vzpomínka na Johna Powella a jeho trilogii o Jasonovi Bourneovi. Za to v "Loss of a Twin" dostaneme hlavní motiv ve smutném klavírním pojetí. Obě verze mají něco do sebe. Zde jde jen o momentální oddych. Soundtrack je totiž snad ze 3/4 akční s neustálou dynamičností. Komu tohle nevyhovuje, tak bude asi trpět. Nemluvě o jednoduchém syntetickém zvuku. Sice jsem výše psal o tom, že se Jason Bourne nemusí bát, ale to neplatí o hudební stránce, která je na albu podstatně zajímavější. Aspoň pro mě. Sice Powellova hudba perfektně funguje u filmu, tak na albu ztrácí.


Při poslechu se připravte na takřka neustálou akci s občasným zklidněním. Znova jde ale o takzvaný klid před bouří. Tyler je jeden z mála skladatelů, jenž má pro kombinaci elektra a orchestru cit. Tahle vyváženost dělá jeho (některá) oestéčka poslouchatelná. Nejsem fanouškem tohoto vlivu syntetiky na hudbu, zde se mi to líbilo a to už je co říct. Radši se stejně vracím ke klasickému provedení doprovodné hudby v čele s orchestrem. Tam nemám ani zdaleka takový pocit z vypočítavosti a chladnosti děl jako u syntetiky ala Zimmer, což platí především pro poslední roky. Pořád doufám v určitou proměnu Media Ventures, kdy se stane recyklační kalkul minulostí.

1.  Eagle Eye 4:36
2.  Eagle Eye Main Title 3:53
3.  Final Manipulations 4:28
4.  Escape 4:19
5.  Honor 2:59
6.  Chutes 2:43
7.  Ladders 3:42
8.  Ariia 4:58
9.  Dead End Clues 2:38
10.  Loss of a Twin 1:54
11.  Clutch Then Shift 6:25
12.  Picking Up the Trail 2:47
13.  The 36th Floor 2:00
14.  The Case 3:11
15.  Copyboy 1:54
16.  Special Delivery 2:55
17.  Hidden Message 2:42
18.  Further Instructions 1:53
19.  In Jection 2:07
20.  Operation Guillotine 6:21
21.  Potus 111 6:34
22.  Eagle Eye End Title 2:30


Celkový čas : 77:29

7,5/10

Hodnocení článku:

0 komentářů:

Okomentovat

Žádný spam a trolování. Děkuji jinak za hodnotné komentáře. ;)

 
Design by Free WordPress Themes | Bloggerized by Lasantha - Premium Blogger Themes | Affiliate Network Reviews