Těžká váha (Cinderella Man) - Thomas Newman

Těžká váha (2005) vypraví příběh Jamese J. Braddocka, profesionálního boxera, který měl v kariéře slušně našlápnuto, ale tak jako ostatním, se ani jemu nevyhnula hospodářská krize ve 30. letech 20. století. Hned několik "náhod" mu ale dopomohlo dostat se znovu na vrchol a zajistit tak svou rodinu (proto "Pan Popelka"). Celé tohle drama pojal Ron Howard jako Americký sen ve stylu Rockyho, jen s nádechem předválečného období. Zlé jazyky tvrdily, že snímek je čistý kalkul na různá ocenění a nepochybuji o tom. Přesto je skutečně kvalitní, dojímavý, strhující a vše, co bychom od takového filmu čekali. Možná mu ale právě ten kalkul zavřel cestu na Oscarech a utřel i vynikající Russell Crowe v hlavní roli. U něho to bylo ale asi průserem po udílení britských cen za Čistou duši, což byla předchozí spolupráce s režisérem Ronem Howardem. O Russellovi je známo o jakého jde bouřliváka a nebere si servítky s nikým. Nedejbože, když vystřihnete jeho proslov po obdržení ceny. :)

Howard měl vždy klasickou oporu ve skladateli Hornerovi (Apollo 13, Čistá duše), tady ho ale vyměnil za Thomase Newmana. Ten se už vyprofiloval na nejneúspěšnějšího skladatele současnosti co do počtu neproměněných nominací na Oscara. To nic nemění na jeho schopnostech vytvořit kvalitní doprovod. Zde to jiné není a jedná se takřka o přesné hudební přenesení do 30. let. Historický obraz té doby byl hudebně málokdy lépe zobrazen než zde. Svým způsobem se nelze divit, že Howard vyměnil Hornera. Ta podobnost by byla asi až příliš velká s Čistou duší. Letos si to Howard pro změnu zkusí s Zimmerem v The Rush.

Velký prostor dostává piáno a to hned ze začátku v hlavním motivu ve skladbě "The Inside Out". Je patřičně dojemné, ale jak se ukáže dál, tak problémem je krátkost nahrávek a tak vesměs vše končí v tom nejlepším bez nějaké rozpracovanosti. Však v průměru mají skladby pod dvě minuty a nahoru to tahají čtyři skladby, které běží mezi 3-5 minutami. Tohle je opravdu škoda.

 

"Shim-Me-Sha-Wobble" od Miff Mole and His Molers nebo "Tillie's Downtown Now" od Bud Freeman and His Windy City Five jsou právě ty dobovky, co dokáží skvěle vyobrazit dobu, ve které se děj odehrává. Komu nesedí jazz, tak bude asi trpět. "The Hope of the Irish" a "Turtle" zase vykresluje irskou Braddockovu krev pomocí kytar vytvářejícím specifický zvuk pro tento národ.

Za doporučení určitě stojí minimalistická, za to dojemná, "All Prayed Out" a hlavně "Cinderella Man" předkládajíc ústřední téma ve vší parádě za mohutné podpory orchestru. S přehledem nejlepší skladba na albu a asi jediná, kterou by jste si pustili opakovaně. Závěr už jen obstarává Eddie Cantor s Phil Spitalny's Music a jejich jazzovka "Cheer Up! Smile! Nertz!", kterou nám zahrál už King Kong od Jacksona. Nedostatek témat a délky skladeb podráží jinak kvalitnímu soundtracku nohy. Ve filmu působí hudba přesně jak má a dokáže tlačit slzy z očních kanálku lépe než cibule, ale na albu se ukazuje tvůrčí prázdnota ve výplni. Odhodit tyto zápory, tak je to paráda.

1.  The Inside Out
2.  "Shim-Me-Sha-Wobble" - Miff Mole and His Molers
3.  Mae
4.  Change of Fortune
5.  Weehawken Ferry
6.  Cold Meat Party
7.  All Prayed Out
8.  "Tillie's Downtown Now" - Bud Freeman and His Windy City Five
9.  Three Bucks Twenty
10.  Corn Griffin
11.  Shoe Polish
12.  "Londonderry Air" - Performed by Paul Giamatti
13.  The Hope of the Irish
14.  Hooverville Funeral
15.  Fight Day
16.  Good as Murder
17.  "We've Got to Put That Sun Back in the Sky" - Roane's Pennsylvanians
18.  No Contest
19.  Pugilism
20.  Bulldog of Bergen
21.  Big Right
22.  9, 4, 2 Even
23.  Cinderella Man
24.  Turtle 
25.  "Cheer Up! Smile! Nertz!" - Eddie Cantor with Phil Spitalny's Music

Celkový čas : 47:01

6,5/10

Posted in: drama,Thomas Newman