V zajetí démonů (The Conjuring) - Joseph Bishara, Mark Isham

Obrovské překvapení roku 2013 nejen na hororovém poli. Příběh odehrávající se v jednom baráku spojí osudy rodiny Perronových a lovců paranormálních jevů Eda a Lorraine Warrenových, pro které se tato hrůzná událost v Harrisville jevila z počátku jako banalita. To ještě netuší, že se budou muset utkat s velmi mocnou démonickou bytostí. Celý příběh má být založen na skutečné události. Režisér James Wan (Saw, Insidious) si zatím buduje stejnou škatulku jako M. N. Shyamalan (Šestý smysl), tak doufám, že nedopadne stejně. Hororový žánr zvládá perfektně a dost možná je to největší talent na tomto poli za poslední roky. Umí pracovat se strachem, přičemž k tomu nepotřebuje hektolitry krve. Jeho křest ohněm ale přijde až v momentě, kdy nám představí sedmičku Rychle a zběsile. Snad to nebude horor.

Na Saw spolupracoval s Charlie Clouserem a správně pochopil, že v tomhle pojetí hororu založeném na principu Vymítače ďábla nemá Clouser příliš místo. Sáhl tedy po neznámém Josephu Bisharovi, se kterým spolupracoval už na Insidious. Celý soundtrack je vlastně založen jen na jednom - disharmonický strach. Absolutně celé album je podřízeno filmu. Jde o rychlé řezání smyčců s občasnými nervozními synťáky suplujícími tlukot srdce v pozadí jako například ve skladbě "Annabelle". 

Ve většině jsou tracky krátké, tím je z nich cítit plné podřízení hudby filmu. Deprese, určitá pokroucenost, strach je tu cítit na míle daleko. Poslech po tmě ve sluchátkách stačí na to, aby si velká část posluchačů nadělala do kalhot. U takové "You looke very pretty" jsem měl divný pocity i já během dne. Hodně tomu napomáhá začáteční mužský a poté ženský hlas. Nic složitého, ale na vytvoření skličující atmosféry to bohatě stačí. První motiv je slyšet až s blížícím se koncem ve skladbě "Family Theme". Tu dostal na starost překvapivě Mark Isham. Už na první poslech je zřejmé, že vybočuje z celého soundtracku dominantním piánem s občasně z pozadí vystupujícími smyčci. Tohle téma je opravdu skvělé.

Pro film je tahle hudba vynikající a přesně splňuje nároky. Pro samostatný poslech už je to horší a zapadá to do průměru. Pokud od toho očekáváte horor, tak budete nadšeni. Ostatním posluchačům to příliš neřekne a nejspíš je soundtrack přestane v polovině bavit. Ale "Family Theme" od Ishama zvedlo hodnocení na přijatelnou úroveň. Přineslo lidskost a s piánem i něhu v přímém kontrastu s démonickým "vrzáním" všeho možného ve zbytku. Škoda, že album v tomto není rozděleno rovným dílem.

Tržby v USA : 137 milionů dolarů

Tržby z USA - inflace : ---

Tržby za víkend : 42 milionů dolarů

Tržby celosvětově : 310 milionů dolarů

Rozpočet : 20 milionů dolarů

Oscar : ---

Premiéra : 19.7. 2013

Distributor : Warner Bros.

Délka : 112 minut

Žánr : horor

1.	The Conjuring	1:01
2.	Dead Birds	0:35
3.	Clap Game	5:23
4.	Witch Perch	2:32
5.	Maurice	0:59
6.	Touring Haunted Planes	1:37
7.	Taped Occurrences	2:00
8.	Black Bile	1:04
9.	She Saw Something	1:10
10.	Look What She Made Me Do	0:35
11.	Sleepwalker	1:34
12.	Wall Searching	0:28
13.	Hanging Drop	2:14
14.	Water Corpse Vision	1:44
15.	You Look Very Pretty	1:49
16.	Souls Pulled In	1:43
17.	Witch Comes Through	1:29
18.	Birds Pulled In	1:15
19.	Murderous Offering	0:58
20.	The Soaring Entities	3:15
21.	Ritual Casting	3:25
22.	Cellar Tone	0:59
23.	Annabelle	3:32
24.	Doll Box	0:48
25.	Family Theme (Mark Isham)	4:35

Celkový čas : 46:44

6/10 (pozn. hudba ve filmu za 9/10)

Read more »

Blade - Mark Isham

Blade, na půl upír, na půl člověk, do akčního žánru vlétl s takovou vervou, že si ihned vydoloval uznání každého fanouška. Jednalo se o takovou novou generaci Hollywoodského akčního filmu, který poté dopiloval takřka do dokonalosti Matrix. Přesto i dnes má Blade své kouzlo, jenž dokáže přikovat k obrazovce po celou stopáž. Svůj vliv měl ještě na jeden žánr a tím byl komiks. Do té doby tu nic takového nebylo. I pro Wesleyho Snipese to byla životní role a hlavní záporák, Stephen Dorff, už se v kariéře taky nikam dál nedostal. Už navždy bude jeho nejlepší rolí ten, kdo se maže opalovákem, aby to na slunku dal.

Zásluhu na úspěchu tohoto upírobijce má ale hlavně režisér Stephen Norrington. Ten se bohužel, po neúspěchu Ligy výjimečných, dál nedostal, což se nedá říct o scénáristovi Davidu S. Goyerovi, pro kterého byl Blade slušná startovačka do první ligy. Dokáže slušně překvapovat se svými střídavými úspěchy. Jednou píše scénář s Christopherem Nolanem k Batman začíná, pak to zabije Ghost Riderem 2 a nakonec se zase ukáže u Muže z oceli. Jako na houpačce.

Vedle vizuálu byl pro Bladea důležitý i hudební doprovod, ať už instrumentální nebo písničkový. Druhý zmiňovaný si pozornost ukradl především pro sebe a Ishamuv soundtrack zůstal osekaný do půl hodiny, bez výraznějšího všimnutí publika. Však, kdo si dnes nepamatuje už legendární krvavé disko ve sprchách na začátku filmu za doprovodu New Order. Byla by ale škoda ignorovat instrumentálku. Mark Isham vůbec nesložil špatnou hudbu. Bohužel byla upozaděna na úkor písniček.

Isham dokáže zajímavým způsobem zprostředkovat elektronický požitek, který zde sedne filmu jako prdel na hrnec. Atmosféricky a rytmicky je to skvělé, čehož si všimneme hned v úvodním "Intruder". Matně si vzpomínám, že jsem ji slyšel ve scéně, kdy se šel Blade mstít a poté byl zajat. Máme zde i syntetizované kovové řinčení, v dálce ozvěnou, jakoby symbolizující údery mečem. Na jednu stranu to působí skvěle a na druhou mrzí, že se Isham bojí využívat plnějšího orchestru. Díky tomu chybí nahrávce určitá hloubka, což je cítit hlavně u "varhan" nebo "sboru" v "Temple of Light" a "The Bleeding Stone" . A ani emoce tu nejsou příliš silnou stránkou. Vím, je to Blade, ale přesto tomu něco chybí.

Měl jsem možnost vidět Bladea v kině v roce 1998 a jsem za to nesmírně rád. Šlo o nářez, který i dnes dokáže v některých momentech nadchnout. Jedinou větší vadou byla triková nedokonalost už v tehdejší době, nemluvě o současnosti. I tak se bojím drbů o restartu značky pod rukou Marvelu. 

Ani Marc Isham se nemá za co stydět. Nebýt slabé délky, menšího zastoupení orchestru a tím odstranění duše z výsledného díla, tak by byla známka mnohem vyšší. Přesto si nechám Bladea ve sbírce na další poslech. Je to jeden z těch lepších elektronických soundtracků.

1.  Intruder
2.  Daywalker
3.  Somebodys Gonna take You Out
4.  Top Of The Food Chain
5.  Temple Of Light
6.  The Bleeding Stone
7.  The Blood God

Celkový čas : 33:21

6,5/10

Read more »