Interstellar - Hans Zimmer

Snímek Interstellar nemám problém považovat za nejpřehypovanější film minimálně letošního roku. Bratři Nolanové se snažili vytvořit chytrou sci-fi klasiku říznutou rodinným dramatem za dvě stě milionů dolarů, ale narazili na své scénáristické a tvůrčí limity. Tolik se soustředili na kvantovou mechaniku a natáčení IMAX kamerami, že jim to neuvěřitelně hapruje (konec lidské existence, ale baseball se hraje dál, nebo z vrtochu zapálíme kukuřičné pole, i když tím odsoudíme tisíce lidí k hladovění atd. atd.) v logice děje. Těch nesmyslů je ve filmu nepočítaně a od úplného strhání jej dělí jen jméno autora. Aspoň, že na západě byli k filmu (u)přímější než v našich končinách. A o to zajímavější je, že Nolan sice představil svůj nejslabší film, tak naopak Hans Zimmer se konečně probudil a vytvořil svůj nejlepší a nejzajímavější soundtrack za hodně dlouhou dobu. Sice se některých problémových návyků nezbavil, ale díky žánrovému zaměření se většina věcí ztratí.

Ve druhé polovině roku 2012 Christopher Nolan kontaktoval Hanse Zimmera a vysvětlil mu představu ohledně Interstellaru, kde bude zkoumat především vztah otce a dcery, který mě být skutečně nosným tématem. Následně Zimmer během dne napsal pár hudebních nápadů, vedle nichž byla i čtyřminutová skladba na klavír a varhany, která se později stala srdcem filmu a jeho dominantním poznávacím prvkem. Zimmer měl už zkušenosti s varhany (například druzí Piráti z Karibiku, Andělé a démoni), jenže zde měly hrát zásadní roli. Přibližně dva roky skladatel pracoval na hudbě pro Interstellar. Ve velké míře využíval počítače a syntezátory, přičemž v pozdější části zjistil, že náročnost vyžaduje i zapojení organických prvků jako například šedesáti členný smíšený pěvecký sbor. Jelikož Zimmer často mluvil o astronautech ve skafandru, tak sbor využíval přesně v opačném stylu a to tím způsobem, že sbor vydechoval, čímž simuloval dýchání.

Varhanové části se nahrávaly v Temple Church v Londýně s varhany typu Harrison & Harrison. Pod klavírními epizodami jde občas slyšet podpis Jamese Hornera ("Coward") a někdy má člověk pocit, že slyší Ennio Moricconeho z Mission to Mars. Úvodní skladba "Dreaming of the Crash" začíná zvukem větru a bouřky, kdy to celé zavání křesťanským zabarvením díky varhanovému prolnutí a celé to postupně graduje. Rodinná vazba je tu skutečně cítit stejně jako skvělá atmosféra. Tento track se v rozpracovanější podobě vrací i v nejpůsobivější skladbě alba "Stay", jenž opět začíná poměrně minimalisticky (zvuky přírody, varhany, vzdálený sbor, dechové části a to postupem času zintenzivňuje). Varhany jsou slyšet i v nejjemnější části celého soundtracku a to skladbě "Cornfield Chase", která tlačí emoce na vrchol. Melodie je natolik chytlavá, až je vtíravá. V dobrém slova smyslu samozřejmě. Fantazii se meze nekladou. "Dust" je další fantastickou částí soundtracku a předkládá posluchači trademark celého filmu – působivý motiv na varhany v plném znění s doprovodem na cella. "Day One" zase přináší hlavní motiv v měkčím klavírním provedení.

Albu by se dalo vytknout asi jen to, že partitura je si až příliš podobná a poměrně často se opakuje, někdy i ve smyčce. Zásadní problém přesto vidím spíše u využití hudby ve filmu. Zde se projevuje Zimmerův tvůrčí problém, kdy skládá hudbu jednotlivě bez provázání s obrazem, přesně ve stylu trailerové produkce. Zimmer prostě skládá jednoduchým a masovým způsobem, kdy se následně skladba přilepí jen k dané scéně. Nejvíce to bylo do očí v momentě zapálení kukuřičného pole a umělého šroubování dramatické linky s bratrem, která následně vyjde do ztracena (příjezd Afflecka ke svému baráku, OMG!). Tohle je věc, která by Zimmera mohla srážet při případném oskarovém klání. Gravitace je v tomhle podstatně dál. A že si umím představit nominaci na Oskara za nejlepší hudbu k Interstellaru. Zimmer má velkou šanci uspět. Kontroverznost jeho postavy ale roky nabírá na síle a spoustě lidem už jeho PR masírka spíše leze na nervy, kdy on sám vystupuje poměrně teatrálně, sám sebe označuje za génia a toho plešouna prostě chce. Ale zde musím jeho osobnost oddělit a napsat jasně, že Interstellar má opravdu emocemi nabité OST, které patří k tomu nejlepšímu v jeho kariéře. Až na jednu skladbu dokonce napsal celý soundtrack sám, což je u něj úspěch. Konečně, Hansi!

P.S. : Způsob vydání (nejen tohoto) soundtracku je opět na přesdržku a účelem je jen tahání peněz ze zákazníka. Nejprve vydat běžnou verzi digitálně a po nějaké době Deluxe Edition na CD. Tohle má za následek akorát nepřímou podporu pirátského stahování.Deluxe Edition po stránce hudebního obsahu nemá nějakou zásadní přidanou hudbu. Pokud tedy nestojíte o luxusní krabičku, tak postačí k poslechu digitální vydání.

Vydavatel: WaterTower Music

Datum vydání: 18. listopadu 2014

Složil: Hans Zimmer

Orchestr řídil: Gavin Greenaway, Richard Harvey

Nahrál: Lyndhurst Hall, AIR Studios, London Temple Church, London

Formát: CD

1. Dreaming of the Crash 3:55
2. Cornfield Chase 2:06
3. Dust 5:41
4. Day One 3:19
5. Stay 6:52
6. Message From Home 1:40
7. The Wormhole 1:30
8. Mountains 3:39
9. Afraid of Time 2:32
10. A Place Among the Stars 3:27
11. Running Out 1:57
12. I’m Going Home 5:48
13. Coward 8:26
14. Detach 6:42
15. S.T.A.Y. 6:23
16. Where We’re Going 7:41
17. First Step 1:47
18. Flying Drone 1:53
19. Atmospheric Entry 1:40
20. No Need To Come Back 4:32
21. Imperfect Lock 6:54
22. What Happens Now? 2:26
23. Do Not Go Gentle Into That Good Night (Dylan Thomas) 1:39

Celkový čas: 96:35

9/10

Read more »

Víkendové tržby USA 21. - 23. 2014

Máme tu další souhrn víkendových čísel, kdy se čekal silný nástup třetí části série Hunger Games. Ačkoli si film připisuje největší víkend roku, tak skončil za očekáváním. 123 milionů dolarů je velké číslo, ale předchozí díly si dokázaly urvat o třicet milionů více než Síla vzdoru 1. část. Samozřejmě můžeme spekulovat nad tím, co stojí za takovým úpadkem. Asi půjde o kombinaci hned několika faktorů (počasí v USA, nepříznivé recenze), ale samozřejmě uvidíme, zda film bude držákem po další týdny. Bude to mít těžké, protože příští víkend startují Tučňáci z Madagaskaru, dva týdny po nich Scottův velkolepý Exodus následovaný třetím Hobitem. Přesto celkově ze světa a USA přiteklo skvělých 275 milionů dolarů, takže Hunger Games půjde opět někam k 800 mega.

Druhé místo okupuje animák Big Hero 6 s 20 miliony, který si z USA zatím připisuje 135 mega celkově. V tomhle vánočním období mají animáky slušnou výdrž, jenže přijde konkurence v podobě Tučňáků. Big Hero 6 si nevede ve světě zatím nijak "Big" a Tučňáci ho nejspíš roznesou na křídlech.

Interstellar je na tom opačně. Doma se trápí a zachraňuje ho jen nasazování v IMAX kinech. Ve světě jsou diváci k Nolanovi více štědřejší a masírka přináší podstatně více zlaťáků (449 mega celkově). I tak to není žádná sláva, čekalo se mnohem víc a to ještě k tomu solidně pomohla Čína se 42 miliony dolarů.

Hitem je trvalka Zmizelá (Gone Girl), která bude i favoritkou Oscarů. 327 mega ze světa při rozpočtu 60 mega je rozhodně úspěch.

Velký pokles zaznamenala jednička z předchozího víkednu a to ulítlá komedie Blbý a blbější 2, která hned ve druhém promítacím víkendu skončila na místě čtvrtém. Na zbytek žebříčku se můžete podívat níže.

Read more »

Fury (Železná srdce) - Steven Price

Od příchodu vojína Ryana se dostaly válečné filmy do kurzu a zrovna Fury od režiséra Davida Ayera je zatím posledním zástupcem tohoto žánru. Velkým plusem snímku je syrovost, se kterou zobrazuje násilnou dobu druhé světové války. Dalším kladem jsou herci, kterým dominuje Brad Pitt, jenž se podílel i na produkci. Na druhou stranu takřka nikdo z nich nemá vesměs co hrát, protože film postrádá jakýkoli příběh a sledujeme jen přejíždění v tanku z bodu A do bodu B. Budiž, Černý jestřáb sestřelen ho taky postrádá... Další, co mě vytrhávalo ze zážitku, je to, že se vše spoléhalo na štěstí a náhodu včetně několika klišé. Dále asi nemá smysl film více rozebírat. Rozhodně stojí za zhlédnutí, kdy se jedná o lehký nadprůměr v celkovém součtu. Mezi nadprůměrem se pohybuje i mladý a přesto už oceňovaný skladatel Steven Price. Ten je po Gravitaci, za kterou stihl získat už Oscara, na roztrhání. A právě Gravitaci nezmiňuji náhodou, protože Fury je ji hudebně až příliš podobný.

Price má evidentně svou skladatelskou techniku, díky níž mu to drží pohromadě, ale pokud nebude obměňovat postupy, tak ho čeká slušné vystřízlivění. U Fury mu to ještě prominu, neboť jde o jeho počátky a uvidíme, co z něho časem vyroste. Price se hodně soustředí na hybridní soundtrack, kde je orchestr silně podtržený syntetikou. Právě smyčcové postupy a elektronické zářezy nejvíce evokují Gravitaci, kdy má člověk pocit, že poslouchá OST k pokračování vesmírného hitu. Zásadní rozdíl je snad jen ve velké sázce na sbory, které nejspíš zpívají v němčině. Není jim zase tak dobře rozumět, aby měl člověk stoprocentní jistotu. Tvoří velkou část alba, což bohužel je i na škodu, protože se to až příliš slévá, kdy je těžké rozeznat jednu skladbu od druhé. Film je to intimní, takže nečekejte monumentální záběry na boje. Tohle zmiňuji právě z toho důvodů, že epické sbory klamou tělem a dělají z filmu něco víc než je. Možná Price dostal za úkol nafouknout celý snímek, aby se dokázal prosadit vedle konkurence. Osobně bych asi uvítal spíše emocionálně intimnější skladatelské podání nikoli pompézní.

Dále se posluchači mohou dohadovat nad využitím syntetiky v tomto žánru a období. Zato hlavní motiv je prohnán celým albem, kdy mi jeho otravnost ale nepřišla tak hrozná jako v případě Interstellaru (ve filmu). Ale to jen díky tomu, že je snímek kratší. Album tedy dokáže být velkolepé a ve většině má akčnější pojetí. Zároveň nemá problém s klaustrofobií nebo truchlením. Stejně to nezmění nic na tom, že tu budou opět dva tábory lidí – ti, kterým tento postup nic neřekne (nebo budou proti němu) a těm, kteří z něho budou v sedmém nebi. Fury to bude mít letos těžší než loňská Gravitace kvůli podstatně silnější konkurenci v oblasti hudby, kdy hudba v Cuaronově hitu často suplovala zvuk a jednalo se o vychytanou syntézu. Ona elektronická fůze s orchestrem funguje ve vesmíru, ale druhá světová válka je poněkud oříšek. Faktem je, že Steven Price toho má před sebou ještě hodně. Je talentovaný, takže uvidíme, zda se talent rozvine.

Vydavatel: Varese Sarabande

Datum vydání: 14. října 2014

Složil: Steven Price

Orchestr řídil: Allan Wilson

Nahrál: Philharmonia Orchestra, London

Formát: CD

1.	April, 1945	4:15
2.	The War Is Not Over	1:48
3.	Fury Drives Into Camp	1:51
4.	Refugees	2:42
5.	Ambush	2:07
6.	The Beetfield	7:59
7.	Airfight	3:05
8.	The Town Square	2:18
9.	The Apartment	0:59
10.	Emma	2:36
11.	Tiger Battle	6:18
12.	On The Lookout	3:04
13.	This Is My Home	3:43
14.	Machine	3:22
15.	Crossroads	8:06
16.	Still In This Fight	3:39
17.	I'm Scared Too	3:46
18.	Wardaddy	2:39
19.	Norman	2:51

Celkový čas: 67:08

7,5/10

Read more »

Víkendové tržby USA - 14. - 16. 11. 2014

Po delší době se budu věnovat tržbám aktuálního víkendu (14. - 16. 11.). Premiéru oslavilo pokračování komedie Blbý a blbější. Jim Carrey už dlouho neměl takový hit. Snad od Božského Bruce. 38 milionů je na tuhle ztřeštěnou komedii víc než dobrý výsledek a stačilo na první místo. První díl sice má u některých kultovní status, ale i nyní si kritici smlsli na dvojce. Dalo se to ale čekat, takže ti, co čekali další ujetinu jako v případě jedničky, budou spokojeni i nyní. 

Hned za blbci se umístil animák Big Hero 6 se 36 miliony dolarů s poklesem zisků o velice mírných 36%. Animáky to mají v tomhle období vychytané a rodiny s dětmi z nich dělají slušné trvalky, čímž hlavně narážím na loňské Ledové království.

Velkým zklamáním je Interstellar, kterého se snaží Nolanovi fanoušci propagovat kde se dá a chodit na něj klidně třikrát a nesmyslně ho tlačit v žebříčcích. Ona nekritičnost k tomuhle průseru je až zarážející. Minulý víkend byl rozhodně slabý se 47 miliony dolarů. Pokles druhý víkend o 39% na 29 mega nevypadá tak hrozně, ale musíme si uvědomit, že za snímkem stojí propagovaný Nolan, hypování před premiérou a několik oskarových herců v hlavní roli plus je třeba si připočíst dražší vstupné z IMAXu. Druhý Inception tu tedy nehrozí a snímek nejspíš nepřeleze ani 200 milionů ze Severní Ameriky. Nolana drží nad vodou jen zbytek světa a celkově má film tedy kolem 320 milionů. Příští víkend pro něj bude rozhodující, protože startuje další Hunger Games, který ovládne plátna nejen v USA.

Velkým úspěchem je Zmizelá Davida Finchera, která se může těšit minimálně na nějakou tu oskarovou nominaci. V žebříčku je snímek už sedm týdnu a nyní se drží na pětce se 4,6 miliony dolarů a celkově z onoho trhu nastřádal přes 150 mega.

Fury (Železná srdce) je na sedmičce s celkovým obnosem 75 mega a tento víkend si jich připsal 3,8. Nejde o vyložený trhák, ale rozpočet se zaplatí bez problému.

Zbytek žebříčku už je vesměs nepodstatný a vše směřuje na příští víkend, kdy startuje The Hunger Games: Mockingjay, Part 1.

Read more »