Bez mučení přiznávám, že Drive miluji. Vizuálně podmanivý,
jednoduchý příběh doplněný o sympatické herce v čele s Ryanem Goslingem
a neméně působivým soundtrackem laděným do osmdesátkových let. Nicolas Winding
Refn z Dánska zaválel a přinesl nám mlčenlivého (anti)hrdinu jako z dob
nejlepších westernu, jen zasazeného do současnosti a místo otěží držícího volant. Ve dne dělá hollywoodského kaskadéra a v noci řidiče těm, kteří
se potřebují vytratit z místa činu. Jeho profesí je ale v obou světech
volant. Vše se zkomplikuje láskou k sousedce a následným vloupáním se do benzínky,
před jejímž dopadem už se ujet nedá. Jednoduchý příběh, ale podaný strhujícím
způsobem, kdy největší režisérovou zbraní je ticho jen za doprovodu skvělé hudby. Chápu ty, které film odradil svým tempem, ale mně prostě sedl.
Refn chtěl elektronickou hudbu k vyjádření abstrakce,
dal tedy Cliffu Martinezovi vzorky, podle kterých skrze syntezátory vytvořil
jakousi směsici retro zvuku ve stylu elektropopu 80. let. Martinez složil
většinu hudby, o zbytek se postaraly elektronické kapely jako Desire, College
nebo Kavinsky. Bezpochyby jsou právě oni tou nejsilnější zbraní celého
soundtracku. Úvodní jukeboxová vypalovačka „Nightcall“ od Kavinského, doplněná
o zpěv brazilské zpěvačky Luísa Hanae
Matsushita, známé spíše jako Lovefoxxx, nám dá jasně najevo, v jakém stylu
se celé album pojede. Syntetika je opravdu všudypřítomná, ať už u písní, tak i
v instrumentální části, kterou měl na starost právě Martinez. Ten se
snažil udržet styl nastavený písněmi, takže koncepčně je vše v pořádku. Písně mají prostý základ, což je jejich
největší síla. Třešničkou je atmosférický synthpop křížený se synthwave od
Chromatics v „Tick of the Clock“.
Martinez udržel
stejnou linku a tak se jeho hudba bez problému napojuje. Bohužel patří v samostatném
poslechu k tomu nejslabšímu, těžko se vybírá byť jen jediná skladba, co byl byla funkční i bez filmu. V něm vše funguje parádně a doprovod mu je
ušit na míru, přesto na albu to nedokáže nějak zaujmout. Dostaneme neurčité
elektronické zvuky zapadající do obrazu, mimo něj nemohou fungovat. Z alba si tedy
odnesete jen skvělé písně v retro disko stylu, jejichž největší síla je ve
filmu a o Martinézově hudbě to platí doslova. Hodnocení není kruté. Berte to
tak, že s písněmi je soundtrack za šest, bez nich za čtyři, ale ve filmu
obojí kolem osmičky. Stylové OST, které patří k filmu jako málokteré jiné.
Můžete to brát jako kompliment.
Tržby v USA : 35 milionů dolarů
Tržby z USA - inflace : ---
Tržby za víkend : 11 milionů dolarů
Tržby celosvětově : 76 milionů dolarů
Rozpočet : 15 milionů dolarů
Oscar : ---
Premiéra : 16.9. 2011
Distributor : FilmDistrict
Délka : 103 minut
Žánr : akční, thriller, drama
1.
Nightcall - Kavinsky & Lovefoxxx (4:19)
2. Under Your Spell
- Desire (3:52)
3. A Real Hero
- College and Electric Youth (4:27)
4. Oh My Love
- Riz Ortolani and Katyna Ranieri (2:50)
5. Tick of the Clock
- Chromatics (4:48)
6. Rubber Head (3:08)
7. I Drive (2:03)
8. He Had a Good Time (1:37)
9. They Broke His Pelvis (1:58)
10. Kick Your Teeth (2:40)
11. Where's the Deluxe Version? (5:32)
12. See You in Four (2:37)
13.
After the Chase (5:25)
14. Hammer (4:44)
15. Wrong Floor (1:31)
16. Skull Crushing (5:57)
17. My Name on a Car (2:19)
18. On the Beach (6:35)
19. Bride of Deluxe (3:57)
Celkový čas: 70:18
6/10 (ve filmu 8/10)
11.12.13
Unknown
