Černá smrt (Black Death) - Christian Henson

Herec Sean Bean si po Troje opět střihl roli v historickém filmu, tentokrát je to Černá smrt Christophera Smithe, nemluvě o jeho zkušenostech s fantasy žánrem. V Černé smrti nám ukáže, že středověk nebyla procházka růžovou zahradou a ne nadarmo se mu říkalo temný. Roku 1348 v Anglii řádí mor a přijde se na to, že jedna vesnice zůstala nezasažena. Mluví se o nekromantovi, co probouzí mrtvé. V klášteře žije mladý Osmund, jenž se stane průvodcem Ulrica a jeho vojáků, kteří se vydají právě do oné vesnice zjistit, co je pravdy na nekromantovi. Osmunda čeká osudová zkouška a je otázkou, zda v ní uspěje a nebo přijde o svou duši. Fanatismus v každé podobě dokáže stáhnout takřka kohokoli, i na pohled slušného člověka. Nemusí se to zdát, ale Černá smrt je skutečně temný film. Sice bych se vyhnul škatulce horor, jak je někde uváděn, jenže temný ve svém jádru rozhodně je. Nejenom proto, jak je vše špinavé ve spojení s naturalistickým vyobrazením násilí, ale především díky depresivnímu vyústění celé zápletky.

Christian Henson je pro většinu posluchačů nejspíš neznámý, jenže právě díky Černé smrti by si ho někteří mohli do budoucna zapamatovat. Na soundtracku použil moderní postupy, které paradoxně vytváří naprosto reálnou dobovou atmosféru. Těžko si představit, že takového zvuku dosáhl například s využitím kytary s neobvyklou technikou. Do toho si přičtěme klášterní hlasy (RSVP Voices, sólový hlas Dot Allison), výrazné housle (Jess Murphy), tubu (Owen Slade) nebo hluboké violoncello (Richard Hardwood). Hudba se nahrávala a mixovala v Air Lyndhurst Hall v Londýně. Od začátku počítejte s pomalou hudbou. Ani v jedné skladbě nenajdete nějakou strhující část. Vše plyne pomalu v depresivním zvuku. Na tohle album je potřeba mít náladu, bez toho to jinak nejde a váš názor může být tudíž zkreslený. Až uslyšíte pod kůži zařezávající a smutnou "Lovers", tak pochopíte, co myslím tím smutkem a depresí. Téma vyjadřuje milostný vztah mezi Osmundem a Averill, čímž se stává na soundtracku zároveň tím osudovým a nejvýraznějším.

Hensonovi se podařilo vytvořit skutečně originální hudební doprovod. Řídké zastoupení motivů vyvažuje temnota, určitá krása, podmanivost, tajemství a originalita, i když "Word" mi dalo vzpomenout na Howardovu Vesnici. Stejně jako film si i hudba zaslouží vaší pozornost. Hloubka a naléhavost tomu rozhodně nechybí. Historické drama s prvky thrilleru a mystéria má dalšího černého koně. Film mám rád pro jeho tíživou atmosféru, to samé se dá napsat o soundtracku, který přesně splňuje potřeby vyprávění i samostatného poslechu. Uvidím, co Henson vymyslí u čtvrtého Assassin's Creed.

Tržby v USA : 23 tisíc dolarů

Tržby z USA - inflace : ---

Tržby za víkend : 6,6 tisíc dolarů

Tržby celosvětově : 265 tisíc dolarů

Rozpočet : ---

Oscar : ---

Premiéra :11.3.2011

Distributor :Magnolia

Délka : 97 minut 

Žánr : drama, historický, thriller, mysteriózní

1.	Pestilence	03:03
2.	Lovers	02:19
3.	Flaggelants	01:46
4.	Marsh	02:32
5.	Mercy	03:52
6.	Banquet	02:01
7.	France	01:23
8.	Word	01:24
9.	Departure	01:51
10.	Brotherhood	02:09
11.	Fireside	01:34
12.	Necromancer	01:34
13.	Company	02:42
14.	Averil	01:13
15.	Dalywag	02:36
16.	Reunion	01:49
17.	Ulrich	04:44
18.	Flight	02:40
19.	Osmund	03:48
20.	Epilogue	02:32
21.	End	02:51

Celkový čas: 50:23

8/10

Read more »

Sherlock Holmes (2009) - Hans Zimmer

Už ani nespočítám kolik filmových verzí detektiva Sherlocka Holmese Sira Arthura Conana Doyla se objevilo na plátně nebo na televizních obrazovkách. Guy Ritchieho vize přišla s moderním pojetím, které v poslední době podtrhl seriál Elementary, který musel zapřisáhlým fanouškům pohnout žlučí. Sherlock s Robertem Downeym Jr. neměl snadnou pozici, když ho Warneři umístili přímo proti Avatarovi. I tak se dokázal prosadit, ať už díky agresivní reklamě nebo pomocí oblíbenosti Downeyho Jr., jehož hvězda letí vzhůru už nějakým rokem viz Iron Man 3. Zde mu skvěle sekunduje herecky upozaděný Jude Law jako doktor Watson. Sehraná dvojka dělající polovinu kvalit filmu, minimálně. Nepatřím mezi ty, kteří byli z filmu nadšení, ale líbil se mi. I tak mám nejraději verzi s Cumberbatchem a Freemanem. Ale to už je jiná pohádka.

Na začátku se přemýšlelo o zapojení irské folkové kapely The Dubliners od čehož se nakonec upustilo a přizval se Hans Zimmer, který si už v roce 2008 pohrával s myšlenkou, že by skončil v tvorbě filmové hudby. U Sherlocka Holmese si k ruce přizval častého spolupracovníka Lornea Balfea. Ke skladbám pak připíšu, kdo z nich se na jaké podílel. Jde o celkem vyrovnaný podíl. Oproti všem očekáváním vyprodukovali silně multikulturní soundtrack s netradičními odkazy. Tenhle specifický zvuk (cimbály apod.) zajistil Hansovi nominaci na Oscara. O složení a etnickém zabarvení hudby s využitými nástroji vám nejlépe řekne tohle video. V titulním motivu se Hans opravdu vyšvihl a předvedl něco originálního. Sice zvuk a odkaz Jacka Sparrowa je slyšet, ale bylo hůř. Vedle Tiny Guo zde najdeme muzikanty jako Atli Orvarsson (ano, ten), Aleksey Igudesman, Ann Marie Calhoun nebo Noah Sorota. Ladění do rumunských barev je příznačné vzhledem k ději.

Zimmer se vyjádřil v tom směru, že chtěl, aby hudba odpovídala Robertovým manýrům a výstřednosti, což se povedlo. Na albu jsou hodně zdůrazněny jednotlivé nástroje pro vyzdvižení patřičného zvuku, aby se neztrácel v celku. Skvěle tím vykresluje charakter postav i míst, čemuž pomáhá různorodé využití cimbálu. Tradiční bicí je někde nahrazeno melodickým boucháním víka od popelnice. Klavír je rozladěn na nejnižší oktávu, radostné momenty řeší banjo (bendžo) či harmonika. Důraz se klade i na cikánské housle. Ve druhé polovině alba se více zapojuje "klasický" orchestr se synťáky, což se dalo čekat, takže nás to přibližuje k tradiční hudbě Hanse Zimmera. I tak se soundtrack stal památným hlavně kvůli hlavnímu motivu. Vrcholem alba je bezpochyby monumentálně dlouhá "Psychological Recovery... 6 Months". Nejoblíbenější část mi začíná po desáté minutě, škoda, že trvá jen chvíli. V této skladbě, v čase 10:32, můžeme slyšet jak Černý jestřáb sestřelen, tak pozdější Inception.

I přes originalitu v instrumentaci je soundtrack ihned identifikovatelný jako práce Hanse Zimmera. Sherlock Holmes je jedno z těch lepších alb za poslední roky. Nemám nutkání se k němu vracet jako je tomu u jeho starších soundtracku. I tak jde o jedno z jeho nejlepších alb od roku 2007 a  hudebním Sherlockem dokázal najít dost fanoušků. Zvuková kvalita CD je opět prvotřídní, což není u tohoto skladatele novinka. Nominace na Oscara byla zasloužená. Přesto se emoce nedostavily, takže v tomhle směru je to opět tedy bombastický, ale vlastně prázdný Zimmer. Více netřeba psát.

Tržby v USA : 209 milionů dolarů

Tržby z USA - inflace : 219 milionů dolarů

Tržby za víkend : 62 milionů dolarů

Tržby celosvětově : 524 milionů dolarů

Rozpočet : 90 milionů dolarů

Oscar : 2 nominace (výprava, hudba)

Premiéra : 25.12. 2009

Distributor : Warner Bros.

Délka : 134 minut
Žánr : dobrodružný, akční, krimi, mysteriózní, historický

1. Discombobulate (2:25) - Hans Zimmer, Lorne Balfe 2. Is It Poison, Nanny? (2:53) - Lorne Balfe 3. I Never Woke Up in Handcuffs Before (1:44) - Hans Zimmer 4. My Mind Rebels at Stagnation (4:31) - Hans Zimmer, Lorne Balfe 5. Data, Data, Data (2:15) - Hans Zimmer 6. He's Killed the Dog Again (3:15) - Hans Zimmer, Lorne Balfe 7. Marital Sabotage (3:44) - Hans Zimmer 8. Not in Blood, But in Bond (2:13) - Hans Zimmer 9. Ah, Putrefaction (1:50) - Hans Zimmer, Lorne Balfe 10. Panic, Shear Bloody Panic (2:38) - Hans Zimmer, Lorne Balfe 11. Psychological Recovery... 6 Months (18:18) - Hans Zimmer, Lorne Balfe 12. Catatonic (6:44) - Hans Zimmer, Lorne Balfe

Celková délka : 52:27

8/10 

Read more »

The Mortal Instruments : Město z kostí (City of Bones) - Atli Örvarsson

Uf, že by další Stmívání? The Mortal Instruments je další fantasy spíše pro mladé a při pohledu na metacritic se na něm kritika slušně vyřádila. Zajímavější ale je pohled na hodnocení diváků, které se diametrálně liší od toho novinářského. Zatím jsem film neviděl, takže nemohu soudit, jenže mi přijde divné, aby měl film od novinářů v průměru 34/100 a od diváků 8,3/10 respektive 7,0/10 na IMDB. Uvidíme, zda se to nějak rapidně posune, ale tenhle rozdíl je až zarážející. Trailery nevypadaly špatně a celkem mě na podívání lákaly, teď je člověk na vážkách. Asi to nechám až na DVD. Pokud jde o děj, tak ten načrtla už Alibero ve své recenzi na písničkový soundtrack, který si odnesl slušnou známku, takže asi nemá smysl zmiňovat o co v příběhu jde. Je to klasické představení boje dobra se zlem za oponou, které lidé nevidí a v tomhle případě doslova. V hlavní roli jsou opět krásní herci s vizáží MTV, takže něco pro děvčata. Což o to, mně to nevadí, když se na to pěkně kouká. :) Ne, teď vážně, dávám přednost "syrovějšímu" pojetí, ale pokud je to dobře natočené, tak nemám problémy takřka s ničím. A tady si tedy budu muset počkat a uvidím, co mi případně sdělí Alibero, která se na film zatím chystá pokud si to nerozmyslí. Pak by tedy připravila přímo i recenzi k filmu. A já se nyní tedy vrhnu na zhodnocení orchestrálního soundtracku.

Atli Örvarsson není příliš známý, ale o to více překvapil. Opravdu jsem nečekal, že by se soundtrack mohl takhle povést. Především proto, že po delší době mám z Remote Control co poslouchat. Ano, už je to tak, Atli patří pod tuto společnost Hanse Zimmera, takže se neubráníme určitému syntetickému zvuku aspoň v pozadí. Je to takové uhlazené. Sice si nepamatuji, jak zněla hudba v Jeníčkovi a Mařence nebo Hon na čarodějnice, ale asi tohoto mladého skladatele začnu sledovat pečlivěji. Už na začátku mě překvapilo široké zastoupení vokálních prvků, které se spíše přelívají mezi ženským a mužským. Další věc, co mě překvapila, tak vrstevnatost hudby a určitá hloubka, která není pro tuhle firmu příliš vlastní. Skladby jsou přibližně stejně dlouhé kolem tří minut, takže i přes pomalost některých z nich, dokáží říci vše podstatné. Dynamika v akčnější části je taky zaručena díky mohutným úderům. Asi nedokážu odhadnout na kolik jde o syntetický zvuk a na kolik o orchestrální s tympány.

Název první skladby "Clary's Theme" napovídá jaký že to motiv zrovna posloucháme. Skutečně mě překvapila povedená instrumentace. Krásný orchestr s až vánoční náladou zvonku s postupně se přidávajícím sborem. Ten je složen ze ženských vokálů, později začnou narůstat mužské hlasy. Nádhera. Tohle kdyby vypadlo z Remote Control vždy nebo aspoň většinově, tak bych neřekl půl slova. Skvěle barvitá hudba s finálním klavírem a orchestrální velkolepostí v závěru skladby. Tohle opravdu není Stmívání! Ještě lepší je druhý track "City of Bones". Dejte mu přibližně minutu a půl a uvidíte na kolik vás mužské vokály strhnout. A v té melodii se zaposlouchejte do gradujících smyčců. U "The Angel Rune" jsou synťáky už výraznější, ale s orchestrem jsou skvěle zpracované. Něco takového mi chybělo u Muže z oceli. Perkusní část je tu opravdu silná. Na sluchátkách mi až běhal mráz po rukou.

"Magnus Bane" by se neztratila v Harry Potterovi. Je patřičně kouzelná, hravá a přitom si udržuje určitou dávku tajemna. Ve druhé polovině zase dokáže být emocionálnější, přidá piáno nebo flétnu a v závěru se opět přehoupne do perkusně akčního rytmu. Je vlastně těžké vyjmenovat nejlepší skladbu. Všechny mají skvělou dynamiku a dokáží rozehrát nejrůznější emoce. Sice ne do takové hloubky jakým to dokáže čistý orchestr v rukách Johna Williamse, ale pochvalu si to zaslouží. Jablonsky, uč se. V poslední třetině, s narůstající akcí, se více přesuneme k syntetickému zvuku, ale (skoro) nikdy se nestane natolik dominantním, aby působil rušivě či přebíral hlavní úlohu. To "skoro" patřilo zejména pro akční skladbu "Vampires and Werewolves". Problém vidím v tom, že se časem dostavuje určitý stereotyp díky podobnosti zvuku. Počáteční nadšení tak trochu vyprchá, což je opravdu škoda.

Islandský skladatel Atli Örvarsson předvedl, že umí. Po tomhle soundtracku ho hodlám více sledovat. Snad nám v té firmě taky neuvadne. Pokud je film takový jako na CD, tak budu určitě spokojen. Bohužel jsou tu takové výjimky jako Mumie se vrací nebo Van Helsing, kde soundtrack převyšuje filmy minimálně o dvě koňské délky. I tak jsem spokojen a uvidíme kam to Clary dotáhne. Po prvních odhadech z kin asi ne moc daleko, tak snad se Atli vyšvihne i u jiného projektu. Mortal Instruments vypadá v kinech na slušný výbuch, ale na CD je to pecka. Rozmýšlím se nad devítkou, ale těžko říct. Nejspíš nechám osm a půl s tím pocitem, že to mohlo být i lepší. Ale to asi všechno. Tak, kde mám ty démony??

1.	Clary's Theme	3:22
2.	City of Bones	3:40
3.	Your Secret is Safe	2:52
4.	The Clave's Curse	3:18
5.	Pretty Far From Brooklyn	2:32
6.	Close the Dome	2:54
7.	The Mortal Cup	2:56
8.	The Angel Rune	4:06
9.	Madame Dorothea	3:11
10.	Magnus Bane	2:50
11.	Demon Doll	2:38
12.	Where's the Cup?	3:47
13.	You're a Morgenstern	4:02
14.	J.C.	2:39
15.	She's Not a Mundane	2:24
16.	Valentine	3:52
17.	Midnight in the Garden	2:15
18.	Vampires and Werewolves	4:31
19.	MP3 & ITUNES ONLY: Mortal Instruments - The Opening	3:31
20.	MP3 & ITUNES ONLY: The Portal	2:22

Celkový čas : 63:42

8,5/10

Read more »

Seznamte se, Joe Black (Meet Joe Black) - Thomas Newman

 Dá se natočit tříhodinové romantické drama, aniž byste museli potopit výletní loď nebo nechat vybuchnout polovinu Pearl Harboru a přitom lidi neunudili k smrti? Seznamte se, Joe Black je důkazem toho, že to jde. Jedinečné drama o příchodu Smrti mezi lidi hledající odpovědi na otázky kolem života a nakonec i lásky. Zdá se to stupidní? Není, věřte mi. Tenhle film zraje jako víno. Ze začátku jsem na něj pohlížel s nedůvěrou, ale více a více shlédnutí mě utvrdilo v určité nadčasovosti tohoto příběhu. Jinak si neumím vysvětlit ten obrat v názoru na tento snímek. A to v něm Smrt představuje blonďák Brad Pitt. Tohle kdyby mi někdo vyprávěl, tak si myslím, že viděl parodii ve stylu Scary Movie (rozuměj blbost). Přesto jsem si film postupně zamiloval pro jeho citlivost a nádherné plynutí děje s famózními herci, kde vedle Pitta můžeme vidět například Anthonyho Hopkinse či nádhernou Claire Forlani. Nemalému kouzlu přispívá i povedená hudba Thomase Newmana.

Při poslechu soundtracku jsem měl takový magický pocit díky jemným smyčcům, a jak je u Newmana zvykem, i silnému zastoupení klavíru. Hudba přesně naplňuje étericky-romantickou i tmavou polohu. Tohle vyplňuje překrásná "Whisper Of A Thrill" s až mýtickým nádechem. Tohoto motivu se dočkáme i ve skladbě "Served It Purpose". Přichází ale problém v tom, že i přes krásu spočívající v nádherném motivu a instrumentaci, se ukazuje vlastně i tématická prázdnota. Na to, že má film tři hodiny, je na album poměrně dost málo hudby, nemluvě o zastoupení motivů. Je to celkem velký problém, který sice trochu odpadá s tím, jak je hudba podmanivá, plyne pomalu a stejně jako film, je i ona vlastně bez akčního vrcholu. Je to lidské drama založené jen hercích. A stejným způsobem je zpracován i soundtrack. Jde o klasického Thomase Newmana, tudíž čekat skutečný orchestr s dominantním piánem.

Stejně jako film ani soundtrack není pro každého. Musíte tento žánr ctít, umět se do něho ponořit a nechat se unášet. Hlavní motiv hrající třeba ve "Walkaway" je opravdu skvělý. Z romantické linky dokáže vytrhnout rychlejší a hravější "Everywhere Fresia" nebo "Peanut Butter Man". Výsledný kladný dojem z alba má na svědomí i skvělá píseň "Somewhere Over The Rainbow" od havajského hudebníka Israela Kamakawiwoʻole. Tento zpěvák měl nesmírný talent. V téhle písni je snad vše, od smutku po hravost, která dokáže člověku spravit náladu. Jde o pozitivní tečku na závěr jako ve filmu, tak na samotném albu. Jeden ze soundtracků, ke kterému se rád vracím už roky. Dojemný film s dojemnou hudbou. Často jsem se nechal unášet jako u Tance s vlky. Skvělý výběr Thomase Newmana. A není k tomuhle ani potřeba dvacet výbuchů na metr čtvereční s dunivou elektronikou za zadkem.

1.	Yes	2:07
2.	Everywhere Fresia	1:46
3.	Walkaway	1:54
4.	Meet Joe Black	1:45
5.	Peanut Butter Man	1:45
6.	Whisper Of A Thrill	5:44
7.	Cheek To Cheek (Chris Boardman)	1:25
8.	Cold Lamb Sandwich	1:44
9.	Fifth Ave.	1:13
10.	A Frequent Thing	0:56
11.	Death And Taxes	1:18
12.	Served It Purpose	1:25
13.	Sorry For Nothing	0:48
14.	Mr. Bad News	1:37
15.	Let's Face The Music And Dance (Chris Boardman)	1:24
16.	The Question	1:26
17.	Someone Else	5:21
18.	What A Wonderful World	3:31
19.	That Next Place	10:11
20.	Somewhere Over The Rainbow / What A Wonderful World (Israel Kamakawiwo'ole)                  4:55

Celkový čas : 52:15

8,5/10

Read more »

Vrána (The Crow) - Graeme Revell

Tak jednoduchý děj a tak slavný a oblíbený film. Vedle úžasně ponuré gotické atmosféry za to může Brandon Lee, jehož smrt dala film punc kultovnosti, kterou napodobil později i Ledger v Temném rytíři. Nechci tím shazovat kvalitu obou filmů, ale tak to prostě je. Vrána se motá kolem vraždy rockové hvězdy Erica Dravena, který je po násilné smrti přiveden zpět k "životu", aby pomstil sebe i svou mrtvou přítelkyni. Přímočarost příběhu je zřejmá už z tohoto popisu a někdy je právě tahle přímočarost jedním z důvodů úspěchu. Mně se Vrána dost líbila a dost možná jde o nejlepší film Alexe Proyase. Ne, že by byl Smrtihlav (Dark City) nebo Já, robot horší, jen to na mě nemělo takový emocionální dopad jako právě Vrána. Lee v hlavní roli opravdu překvapil a naznačil svůj talent, kdy to mohl dotáhnout skutečně daleko nebýt té osudné střelby při natáčení.
Uhrančivá temnota s gotickou příchutí roky nabírala na síle a našla si nespočet fanoušků.

Památná scéna s kytarou na střeše měla být původně dominantní na soundtracku. Od kytarového motivu ale Revell nakonec ustoupil, aby šel více nekonvenční cestou s hromadou exotických tónů pro vytvoření nadpřirozené atmosféry. Pro vytvoření násilné stránky používá soubor kovových a průmyslových zvuků, zatímco pro harmonii využívá orchestr (smyčce, decentní piáno) a andělsky krásné sbory. Hlavní motiv se stává vlastně i tím milostným a vedle "Rain Forever" dostane prostor i v "Believe in Angels". Jde o neskutečně nádherný a dojemný motiv jehož využili i tvůrci Pearl Harboru pro svůj trailer. Tvůrci Společenstva Prstenu si zase vypůjčili pro trailer skladbu "The Tides of Sin". A aby tomu nebyl konec, tak i filmaři Matrixu použili některé záběry, především běhání po střeše bych srovnal se začátkem prvního Matrixu, kde Trinity utíká před agenty.

Vedle průmyslových zvuků využívá například dost netradiční nástroje jako arménský duduk nebo flétnu šakuhači. Další takovou kouzelnou skladbou je třeba truchlící "Pain and Retribution", opět za doprovodu jemně ženského vokálu. Kolik emocí a citů dokáže vytáhnout z člověka tón lidského hlasu. Vedle ní, takřka v protisměru jedoucí, je kytarové "Inferno". Revell sice v celkovém pojetí od kytar upustil, ale ne úplně a v této skladbě se dočkáme chytlavého, nabroušeného riffu s příměsí etnických perkusí. Slušný nářez, který nejde proti celkovému duchu nahrávky, což je plus.

Pokud máte rádi temnou, melancholickou gotiku, tak je tohle album přesně pro vás. Doporučuji si sehnat i kompletní nahrávku obsahující nikdy nevydanou hudbu. Naleznete v ní zajímavé kousky s větším kostelním zastoupení. Kolem těch internetových edicí je ale celkem zmatek, takže sem hodím odkaz na jednu z nich. 

Vrána je první památné album Graema Revella a dost možná i nejlepší. Smutné, depresivní, hravé, melancholické a nestravitelné pro každého. Škoda, že některé motivy Revell více nerozvinul, ale to bych chtěl asi už moc. I tak doporučuji pokud popis alba na vás sedí. Nutností je poslech celku pro lepší zážitek z atmosféry.

Doufám, že Hollywood nebude prznit tuhle legendu a nakonec plány na restart nevyjdou.

Ke stažení.

CD1

1. Birth of the Legend (6:16)
2. Resurrection. (2:10)
3. The Crow Descends. (2:32)
4. Remembrance. (2:55)
5. Rain Forever. (2:32)
6. Her Eyes...So Inncocent. (2:46)
7. Tracking The Prey. (3:36)
8. Pain And Retribution. (2:34)
9. Believe In Angels. (3:31)
10. Captive Child. (2:33)
11. Devil's Night. (2:30)
12. On Hallowed Ground. (2:42)
13. Inferno. (5:03)
14. Return To The Grave. (3:45)
15. Last Rites. (3:55)

CD2

1. Angel From Hell (4:04)
2. Praying For The Rain (0:47)
3. Destroy Myself (1:45)
4. Forever (1:29)
5. Absolution Accepted (2:25)
6. Despair (1:36)
7. Never Ever Fear (3:43)
8. Inertia (1:47)
9. Pain And The Shadows (0:41)
10. A Cold October Night (1:08)
11. Shatterer In The Head (0:44)
12. Elegy (0:32)
13. The Tides Of Sin (2:07)
14. Angels All Fire (1:16)
15. Respect To The Living (3:24)
16. Truth To The Dead (0:54)
17. Killing Time (1:23)
18. A Vision From Hell (1:52)
19. Innocent Lovers (2:13)
20. Twisted Wreckage (3:14)
21. Eyes Like Candy (3:24)
22. Irony (1:14)
23. Legacy Of Brutality (1:49)
24. Watching You Forever (2:26)

Celkový čas : 95:18

8,5/10

Read more »

Ospalá díra (Sleepy Hollow) - Danny Elfman

Střihoruký Edward nebo Velká ryba mi musejí prominout, ale nejoblíbenějším filmem Tima Burtona je pro jednoznačně Ospalá díra. Film natočený podle povídky „The Legend of Sleepy Hollow“ spisovatele Washingtona Irvinga mě vždy dokáže uhranout a pohltit. Zde mi ještě Johnny Depp nelezl na nervy s tím svým podivínským projevem. Jako pokrokový mladý konstábl Ichabod Crane má své kouzlo stejně jako celý film s krásnou Christinou Ricci. Zastavit bezhlavého jezdce není sranda, Ichaboda to bude stát hodně námahy a obyvatele městečka Sleepy Hollow i několik hlav. Tim Burton opět představil svou fantazii v temně úchylném provedení jak mají jeho fanoušci rádi. Škoda, že se nechal zlákat pastelkama v Alence.

I zde mu vytváří hudební doprovod jeho dvorní skladatel Danny Elfman. Ten opustil svou masivně goticko-fantasy hudbu z počátku své kariéry ve prospěch minimalismu a komediálnosti. Jeho fanoušci s nostalgií vzpomínali na roky před 1990. Zde se ale Elfmanovi podařilo dostat se zpět do studnice nápadu a svého dřívějšího pojetí filmové hudby. Sice nejde o fantasy jako takové, takže by někteří mohli být zklamáni. Album je spíše na hranici s hororem. Zlověstný úvod v "Introduction" s chlapeckým hlasem naznačuje věci příští. V téhle jediné skladbě jsme dokonale zpracováváni mužským sborem, varhany, zvonkohrou, bicími a žesťovými nástroji nebo už zmiňovaným chlapeckým hlasem.

Velkolepá "Main Title" je úžasně vrstevnatá. Radost poslouchat práci s orchestrem na sluchátkách. Skladba nás doprovází na cestě Ichaboda Cranea do Sleepy Hollow. Přelévají se nám tu melodie i nálady. Fantastické práce žesťových nástrojů. "Young Ichabod" je složen převážně z dětského hlasu a sólového piána. Téma je hravé a kouzelné hrající na pozadí vzpomínek Ichaboda na svou matku. "Sweet Dreams" a "More Dreams" pracují s tím stejným motivem. Vytváří to paralelu k bombastickému zbytku mezi nímž jsou tyto dojemné skladby sevřené. "The Story..." dostáváme při vyprávění Baltuse Van Tassella o bezhlavém jezdci. Skladba začíná postupně gradovat k dechovému a sborovém projevu.

Hororové takřka démonické pojetí získala další skvělá skladba "Into The Woods / The Witch". Mamutí je devítiminutová "The Tree of Death" s neustále se měnícím tempem a žánry, od akčního přes hororový až po dramatický s gotickým nádechem. Na soundtracku najdeme tři primární motivy - mladý Ichabod, bezhlavý jezdec a milostné téma. "End Credits" už tento kouzelný soundtrack uzavírá v nastaveném stylu chlapeckého sboru a zvonků. S přehledem se tedy jedná o jeden z nejlepších soundtracků Dannyho Elfmana, který absolutně nic neztratil ze své atmosféry a kvalit. Maximálně melodické od začátku do konce a to i s hororovým tónem.

1.	Introduction
2.	Main Titles
3.	Young Ichabod
4.	The Story...
5.	Masbath's Terrible Death
6.	Sweet Dreams
7.	A Gift
8.	Into The Woods / The Witch
9.	More Dreams
10.	The Tree of Death
11.	Bad Dreams / Tender Moment
12.	Evil Eye
13.	The Church Battle
14.	Love Lost
15.	The Windmill
16.	The Chase
17.	The Final Confrontation
18.	A New Day!
19.	End Credits

Celkový čas : 68:02

9,5/10

Read more »

Znamení (Signs) - James Newton Howard

Znamení se dá považovat za poslední úspěšný film M. Night Shyamalana. Režisér, známý svým citem pro navození atmosféry, tajemna a příběhové pointy, nezklamal ani u svého třetího celovečerního filmu. Tentokrát zde nemáme duchy nebo "hrdiny", ale obyčejného kazatele Grahama Hesse s jeho farmářskou rodinou, která musí čelit mimozemské invazi. Ta tu ale není pojatá tak, jak jsme zvyklí, ukázkou hromadné destrukce. Cílem filmu je najít Grahamovu víru v Boha potom, co zemřela jeho manželka a k tomu nám slouží jako prostředek návštěvníci z vesmíru. Svým způsobem jde o originální a zajímavé pojetí této tematiky a se slušným ozvučením dokáže navodit skutečný pocit strachu, i když nic nevidíme. Shyamalan zde opět zúročuje skvělou práci se zvukem, kamerou a střihem. Vytváří dokonalou iluzi strachu i z toho, že se hlavní postava prochází okolo kukuřičného pole. Tenhle cit pro atmosféru v pozdějších filmech ztratil a my můžeme jen doufat, že se z těch počítačových srágor vyhrabe a dá znova přednost tomu, co mu jde nejlépe - budování napětí za minimální peníz.

Už Spielberg věděl, že správný thriller potřebuje i působivý hudební doprovod. Proč zmiňuji Spielberga? Tak důvody jsou dva. Ten první je, že u strukturově podobných Čelistí mu Williams zdárně sekundoval. A druhý důvod je Shyamalanuv vzor v podobě právě Stevena Spielberga. Ind má to štěstí v podobě skladatele Jamese Newton Howarda. Minimálně v jeho pozdějších filmech dělá Howardova hudba přibližně polovinu kvalit výsledného díla.

Tady je nahrávka z velké části spíše intimní, což je pochopitelný vzhledem k ději, který se odehrává na malé farmě a se světem jsme spojeni jen skrze televizi a nebo rádio. Zde vznikalo mnoho kontroverzí, kdy se některým zdálo, že poslední čtvrtina filmu nepůsobí tak, jako ten zbytek. I proto jsem výše zmínil Čelisti, kdy nám Spielberg odhalil žraloka až na konci. Tady s tím měli někteří problémy a je to spíše na subjektivním pocitu. Ve Válce světů byly některé otázky zodpovězeny (třeba proč sem přišli), ale zde se toho nedočkáme. A s tímhle vším musel Howard pracovat. Musel vystihnout určitou izolovanost rodiny, šponovat napětí, utužit rodinné hodnoty a nakonec pracovat i v duchovní rovině.

Dá se říct, že takovéhle filmy tvořil především Hitchcock s Herrmannem a musím říct, že by byli nejspíš pyšní. Hlavní motiv se pomalu vkrádá pod kůži a dává v instrumentaci vzpomenout na Psycho. Motiv takřka vedoucí k šílenství se stal jedním z poznávacích znamení nejen celého filmu. Bez přehánění se dá říci, že zde máme dva hlavní motivy, které se propojují a vytváří velice zneklidňující atmosféru, ať už za pomoci dechových nástrojů, pískavě tahaných smyčců nebo perkusí. Jeden jsem už zmiňoval a druhý na nás útočí po citové úrovni. Prostor dostává ve skvělé skladbě "Asthma Attack". Vytváří až smutně heroický dojem, který graduje ve strhující "The Hand of Fate - Part I", kde se oba motivy spojují dohromady. Počáteční napětí zde rozsekne piáno postupně nás vedoucí k finální konfrontaci a vrcholu celého soundtracku. Člověk až žasne, co Howard ze sebe vypustil pro jednu malou farmu. To, co se děje po čtvrté minutě za přispění smyčců, je u tohohle snímku neskutečný.

Takhle by měl vypadat každý thrillerový hudební doprovod, který se nebojí pracovat s motivem a emocemi. Nespoléhá se jen na skřípající zvuky nebo elektronické vrzání. Howard ukázal, že to jde i tímto způsobem a album se tím dá poslouchat i samostatně. Doporučuji na poslech především večer v posteli a nebo do sluchátek. Fantastická práce. Plný počet unikl jen díky obsahu dvou melodií, se kterými se sice výborně pracuje, ale je jich prostě málo ve srovnání s desítkovými tituly. I tak je devítka vynikající a naprosto zasloužená.

1.  Main Title
2.  First Crop Circles
3.  Roof Intruder
4.  Brazilian Video
5.  In The Cornfield
6.  Baby Monitor
7.  Recruiting Office
8.  Throwing A Stone
9.  Boarding Up The House
10.  Into The Basement
11.  Asthma Attack
12.  The Hand of Fate - Part I
13.  The Hand of Fate - Part II

Celkový čas : 45:27

9/10

Read more »

Vyvolený (Unbreakable) - James Newton Howard

Kdo by neznal tvůrce Šestého smyslu M. Night Shyamalana. Byl považován za génia žánrů horor/thriller. Dnes už po něm neštěkne ani pes a to měl našlápnuto hodně vysoko. Kariéra se mu začala hroutit kontroverzně přijatou Vesnicí a šla nejspíš úplně do kytek díky snímkům Poslední vládce větru a zejména Po zániku Země (After Earth). Do After Earth byla u něj aspoň známkou kvality hudba Jamese N. Howarda. Jak vůbec dopadla jejich druhá spolupráce z roku 2000, Vyvolený?

Film patří k mým nejoblíbenějším snímkům a dá se říct, že ve své podstatě i nejosobnějším. Každé ráno se vzbudit s pocit, že neděláme to, co máme, není nic moc. Tam, kde byl Šestý smysl doplněn o strach, tak zde autor řeší hlavně své oblíbené téma a to rodinu. To by nebyl Shyamalan, aby i tady na nás nečekala nějaká šokující pointa, která obrátí původní směr. Howard dokáže ve spojení s Indem vykouzlit vždy ze sebe to nejlepší a ani tady nás nepřipravil o perfektní atmosférický zážitek.

Už "Visions" svým originálním stylem vypaluje ušní bubínky. Tohle techno pojetí s bicím se stává ústředním motivem a dostaneme ho zpět v "Unbreakable". Jedná se o jednu z nejkrásnějších skladeb, kterou do dnešního dne Howard vytvořil. Neumím si ani představit, jak by scény bez této skladby fungovaly. Tak jako film je i hudba plná deprese, což nám ukáže zbytek alba.

Elijahovo téma máme možnost slyšet v "Reflections of Elijah". Silně se odlišuje od našeho "hrdiny". Je temnější, smutnější. Znova se s ním setkáme v závěrečné "Mr. Glass / End Title", kde nabírá na intenzitě s tím, jak děj graduje. Přitom piáno nás jakoby vrací do Elijahových dětských let, za to smyčce na nás chrlí současného Elijaha. Vše se krásně napojuje na Davidovo téma z "Visions" nebo "Unbreakable". "Orange man" už je jen třešnička na dortu - David pochopil svou úlohu a význam ve světě.

Fanoušek J. N. Howarda už tento kousek určitě slyšel, ostatním mohu jen doporučit k poslechu, aby se nechali emocionálně pohltit nádhernou instrumentací. Kratší délka mě mrzí, ale zase jsem raději než aby to bylo zahlcený třiceti minutovou vatou. Poslech tohoto soundtracku je jako cesta časem, kdy Shyamalan dokázal okouzlit talentem a Howard mu zdatně sekundoval. Snad někdy...

1.	Visions	5:57
2.	Reflections of Elijah	4:08
3.	Weightlifting	3:43
4.	Heiroglyphics	2:01
5.	Falling Down	2:27
6.	Unbreakable	3:23
7.	Goodnight	2:25
8.	The Wreck	3:46
9.	Second Date	1:31
10.	School Nurse	1:23
11.	Blindsided	1:55
12.	The Orange Man	2:29
13.	Carrying Audrey	2:36
14.	Mr. Glass / End Title	7:40

Celkový čas : 45:24

9,5/10

Read more »

Battlestar Galactica : Season 3 - Bear McCreary

Kultovní televizní sci-fi projekt Battlestar Galactica se dočkal pěti řad a dokázal si na svou stranu získat velké množství fanoušků. První řada byla dokonce sledovanější než Enterprise a to byla vysílaná v mnohem horším čase. Taky se mi podařilo dát všech pět řád a nebýt vtíravého New Age poselství, tak bych se nebál dát i známku nejvyšší. Hledání 13. kolonie dokáže dojmout i strhnout ve skvělých soubojích na zemi i ve vzduchu. Trikově povedený seriál se nemá ani v tomhle za co stydět. Charaktery jsou propracované a každý si najde svého (ne)oblíbence. U mě ale tím největším lákadlem je skvělý soundtrack. Pro recenzi jsem si vybral třetí sezónu. Beru ji jako hudebně nejpodařenější, i když ne zase o tolik. ;) 

 Tak, jak se New Age tématika prolíná seriálem, i hudba se upíná tímto směrem. V zásadě se tu ale vyskytuje mnoho etnických vlivů a hudba jde úplně mimo jakékoliv srovnání s jinými sci-fi projekty, ať už v televizi nebo na plátně. Bear McCreary ze začátku pracoval jen s malým počtem hudebníků, ale od konce první sezóny začal nahrazovat elektroniku orchestrem, což bylo jen ku prospěchu věci.

Během let se stejně jako seriálová mytologie, tak i hudba silně vyvíjely. Každá postava dostala své téma, ať už jde o Adamuv motiv v "Admiral and Commander" nebo nový pro Kate v "Kat's Sacrifice". Tuhle skladbu považuji za jednu z nejlepších v celé sérii. Je emocemi a velkolepostí napěchovaná až po okraj. Doporučuji slyšet přímo v seriálu. Celkově jsou skladby z většiny tvořeny silným bicím v podobě perkusí a tympán. "Storming New Caprica" v tomhle exceluje. Krásně ji doplňuje takřka lidové irské pojetí.

Snažím se tomu něco vytknout, ale asi ani není co. I ta píseň "All Along the Watchtower" od Boba Dylena má něco do sebe. Melodie chytlavá a ty luxusní kytary... Rozhodně velkým plusem je, že svým pojetím dokáže soundtrack donutit k opětovnému poslechu celé nahrávky a ne jen jedné skladby. Motivy a skladby jsou svázané, tak jako jednotlivé díly. Jeden z nejlepších televizních soundtracků. Byla by chyba ho minout. Pestrobarevnost a použití nástrojů v nahrávkách nedá člověku spát. :) Přeji krásný poslech.

1. "A Distant Sadness" (from "Occupation") [2:50], featuring Raya Yarbrough, vocals
2. "Precipice" (from "Precipice") [4:52]
3. "Admiral and Commander" (from "Exodus, Parts 1 and 2") [3:16]
4. "Storming New Caprica" (from "Exodus, Part 2") [7:48]
5. "Refugees Return" (from "Exodus, Part 2") [3:43]
6. "Wayward Soldier" (from "Hero") [4:17]
7. "Violence and Variations" (from "Unfinished Business") [7:42]
8. "The Dance" (from "Unfinished Business") [2:33]
9. "Adama Falls" (from "Unfinished Business") [1:46]
10. "Under the Wing" (from "Maelstrom") [1:11]
11. "Battlestar Sonatica" (from "Torn") [4:44], performed by Bear McCreary, piano
12. "Fight Night" (from "Unfinished Business") [2:27]
13. "Kat's Sacrifice" (from "The Passage") [2:46]
14. "Someone to Trust" (from "Taking a Break from All Your Worries") [3:09]
15. "The Temple of Five" (from "The Eye of Jupiter") [2:44]
16. "Dirty Hands" (from "Dirty Hands") [3:32]
17. "Gentle Execution" (from "Exodus, Part 2") [3:28]
18. "Mandala in the Clouds" (from "Maelstrom") [5:53]
19. "Deathbed and Maelstrom" (from "Maelstrom and He Who Belieth In Me") [5:53]
20. "Heeding the Call" (from "Crossroads, Part 2") [2:11]
21. "All Along the Watchtower" (from "Crossroads, Part 2") [3:33], featuring Bt4, - Bob Dylan; adapted, arranged, and produced by Bear McCreary

Celkový čas :  79:12

10/10

Read more »