Zobrazují se příspěvky se štítkemkrimi. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkrimi. Zobrazit všechny příspěvky

28. 1. 2014

Zmizení (Prisoners) - Jóhann Jóhannsson

Zmizení s přehledem považuji za jeden z nejlepších filmů roku 2013. Dlouho tu nebyla takhle podmanivě depresivní detektivka s lusxusním hereckým obsazením. Sice nedosahuje šokujícího vyznění Sedmi, ale i tak dokáže získat diváka vynikající atmosférou. Ve své podstatě vlastně není film nijak komplikovaný. Jde o klasickou látku s únosem dětí, kdy se část rodiny rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou neohlížejíc se na následky. Hledání únosce detektivem Lokim v podání luxusního Jaka Gyllenhaala je neskutečně napínavé a skvělé dialogy během dvou a půl hodin nedají člověku možnost se nudit. Svým způsobem je snímek taková starší filmařina, která se dnes už moc nevidí. Vedle Gyllenhaala stojí rozhodně za řeč Hugh "Wolverine" Jackman jako jeden z otců unesených děvčat. Ačkoli jsme ho mohli vidět v moha akčních filmech, tak podává zcela civilní výkon, kdy mu jeho bezvýchodnost a odhodlanost člověk věří. Trailer dokáže mnohým napovědět a přitom nic zásadního naprozrazuje. Vedle toho všeho mě dostala i vizuální stránka v závěru na dálnici. Úchvatná hra barev a kamery (nominace na Oskara).


"A Man Who's Lost Everything Is Capable Of Anything"

Pokud jde o hudbu, zde dostal prostor islandský skladatel Jóhann Jóhannsson, který s Hollywoodem nemá nějaké zásadnější zkušenosti. On je vlastně nemá celkově. Napsal hudbu jen k pár filmům, až zde mohl vyniknou jeho severský depresivní zvuk. Ve Zmizení se hudba táhne, je pomalá a posluchači nejde příliš naproti. Dá se říci, že na albu působí až jednotvárně. Samozřejmě jde o záměr pro vytvoření nervozity a napětí, což se daří. K samostatnému poslechu to zrovna není pokud máte rádi něco výraznějšího, ale díky hlavnímu motivu v "The Candlelight Vigil" se dokáže smutným a táhlým tónem dostat až na dřeň, stejně tak skvělá "Prisoners". Díky nim získáte přesný obrázek, jak na tom film s atmosférou je. Hodně tomu napomáhá zajímavá kompozice za přispění kláves, skleněné harmoniky nebo cella ve skladbě "Escape". Působivost celého díla podtrhuje jeho náročnost. Musíte si k němu najít cestu, až pak doceníte kvalitně odvedenou práci, která přesně sedne k obrazu. Zde je tedy hodnocení silně závislé na tom, jakou hudbu preferujete. Samozřejmě se najde spousta posluchačů, které tempo prostě odradí. Na kvalitě to přesto nic nemění.


1. The Lord's Prayer 2:31
2. I Can't Find Them 4:09
3. The Search Party 2:54
4. Surveillance Video 3:34
5. The Candlelight Vigil 5:10
6. Escape 5:44
7. The Tall Man 2:47
8. The Everyday Bible 2:23
9. Following Keller 2:11
10. Through Falling Snow 2:44
11. The Keeper 2:49
12. The Intruder 3:11
13. The Priest's Basement 2:48
14. The Snakes 2:51
15. The Trans Am 2:37
16. Prisoners 6:59

Celkový čas: 55:22

7/10


31. 8. 2013

Skyfall - Thomas Newman

Po dlouhých porodních bolestech se třetí Bondovka s Danielem Craigem dočkala uvedení do kin. Snímek se začal plánovat někdy v roce 2008, hned po vydání Quantum of Solace, ale v roce 2010 byla výroba pozastavena z důvodů finančních problémů filmové společnosti MGM. Rozhodně se na tom podepsal i nesmyslně přepálený rozpočet u Quantum of Solace. V době přerušení výroby filmu opustil natáčení i scenárista Peter Morgan. Režisér Sam Mendes na projekt dohlížel během té doby jako konzultant. Když bylo natáčení obnoveno, tak scénář dopsala trojice Logan, Purvis a Wade. Snímek ignoroval předešlé dění kolem Quantum a jel si v samostatném příběhu. Pro někoho to bylo zklamání a někdo to uvítal, to už nechám na vás. Nic to nezměnilo na tom, že Skyfall je s přehledem nejúspěšnější Bondovka historie a jako první překonala celosvětově miliardu dolarů na tržbách. Jde o nejúspěšnější film ve Velké Británii stejně jako pro Sony. Otázkou je, zda snímek nebyl před premiérou přehypován a tím se na chvíli zakryly jeho chyby. Vždyť ve Skyfall je tolik ptákovin, co byly slepě ignorovány, že si v tomhle nezadá s Prometheem. Někdo ty nesmysly během premiéry viděl a někdo je zase ignoroval, na úspěchu to bohužel nic nezměnilo. Dav šel slepě do kina na další akci MI6, která nás přeci chrání.




Soundtrack k Bondovkám definovala práce Johna Barryho, kterou později převzal David Arnold a byl za svou práci poměrně dost chválen. Mendes se rozhodl Arnolda ignorovat a pro film získal Thomase Newmana, což není překvapení, když spolupracují už od Americké krásy (1999). Newman rozhodně ví, jak pracovat s dramatickou linkou, takže v tomhle by problém být neměl. Ten se vyskytoval v tom, že Newman neměl zkušenosti s tvorbou hudby ke špionážnímu filmu. Jeho hudba je spíše určená pokojovým tématům, což Bondovky rozhodně nejsou. Tady se ty pochybnosti ukázaly zcela na místě, když šel pro radu za Johnem Powellem a Jamesem N. Howardem. Oba měli své zkušenosti s tímto špionážním žánrem. První má za sebou trilogii o Bourneovi a druhý například se Salt. Radil se s nimi ve využití elektronických prvků a jejich zakomponování do orchestru. Přesto Newman úplně neignoroval své předchůdce, hlavně čerpá od Barryho a klasickou melodii Jamese Bonda vložil i do populární titulní písně od Adele. Romantické prvky z předchozích míst nebo postav odstranil, zachovává si chladné pojetí. Ztrácí se tím tematická síla minulých Bondovek.



Na albu jsou tři skladby, které se dají považovat za jeho vrchol. Prvním je „Brave New World“ (že by další narážka na Aldouse Huxleyho?), „Komodo Dragon“ a „The Chimera“. Práce s motivy se mu opravdu příliš nepovedla. Zcela nelogicky chybí třeba motiv pro Moneypenny. Mohl udělat aspoň nějakou narážku. V tomhle směru Newmanovi skutečně ujel vlak. Další promarněná příležitost je u záporné postavy, kterou hraje Chavier Bardem, kdy skladatel nepřijde s nějakým charakterizujícím motivem. Nejblíže je tomu maximálně „The Moorse“.  Arnoldova nepřítomnost je na tomto projektu zcela evidentní. Newman nemá zkušenosti s psaním takovéhle hudby, hodí se spíše do komorních dramat než k filmu za dvě stě milionů dolarů. Není zde žádná dominantní skladba, stejně tak motiv. Sice jsem psal, že si půjčuje něco od Barryho, ale to je spíše minimální. Hlavní Bondův motiv je rozložen na malé fragmenty. Z tohohle alba mohou být nadšeni jen fanoušci Thomase Newmana nebo fanatičtí fanoušci Jamese Bonda. Běžného posluchače tam nemá co zaujmout. Soundtrack je poměrně dost sterilní. Z letargie dokáže vytrhnout asi jen etnický zvuk z Istanbulu v „Grand Bazaar, Istanbul“.



Další problém, který musel Newman řešit byla nezkušenost s akčním žánrem. Skladatel nikdy nepracoval na filmu s divokým tempem a je to znova znát. Snaží se držet krok s obrazem, ale nesedí mu synchronizace bodů v sekvencích. Skladatel šel taky směrem dnešní módy smyčcových ostinatos, čímž se často do paměti vryje vzpomínka na Powellova Bournea viz „The Bloody Shot“. Mnoha fanouškům to asi bude jedno a dokáží přehlížet strukturální a stylistické nedostatky. Taky nechápu, proč na albu chybí tak populární píseň od Adele. Sony to vydala na samostatném albu, což jen podporuje lidi ve stahování. Občas nezbývá než jen kroutit hlavou nad některými rozhodnutími. Soundtrack obsahuje přibližně čtvrthodiny zajímavého materiálu, u zbytku se jedná spíše o vatu, kde se bude většina posluchačů nudit. Newman předložil jen hudbu pro základní potřeby filmu, i když nepochybuji, že se u skládání bavil. Asi bych se zpětně otočil k práci Davida Arnolda. Nominace na Oscara byla v tomhle případě slušně přepálená. Pokud bych si měl vybrat, tak nejlepší Bondovka je pořád Casino Royale.


Tržby v USA : 304 milionů dolarů
Tržby z USA - inflace : 308 milionů dolarů
Tržby za víkend :  88 milionů dolarů
Tržby celosvětově : 1,11 miliardy dolarů
Rozpočet : 200 milionů dolarů
Oscar : 5 nominací, vítězství ve 2 kategoriích (střih zvuku, píseň)
Premiéra : 9.11. 2012
Distributor : Sony/Columbia
Délka : 143 minut 
Žánr : akční

1.  Grand Bazaar, Istanbul 5:14
2.  Voluntary Retirement 2:22
3.  New Digs 2:32
4.  Severine 1:18
5.  Brave New World 1:50
6.  Shanghai Drive 1:26
7.  Jellyfish 3:22
8.  Silhouette 0:56
9.  Modigliani 1:04
10.  Day Wasted 1:31
11.  Quartermaster 4:58
12.  Someone Usually Dies 2:29
13.  Komodo Dragon 3:20
14.  The Bloody Shot 4:46
15.  Enjoying Death 1:13
16.  The Chimera 1:58
17.  Close Shave 1:32
18.  Health & Safety 1:29
19.  Granborough Road 2:32
20.  Tennyson 2:14
21.  Enquiry 2:49
22.  Breadcrumbs 2:02
23.  Skyfall 2:32
24.  Kill Them First 2:22
25.  Welcome to Scotland 3:21
26.  She's Mine 3:53
27.  The Moors 2:39
28.  Deep Water 5:11
29.  Mother 1:48
30.  Adrenaline 2:18

Celkový čas: 77:01

6/10


29. 8. 2013

Dead Man Down (Pomsta mrtvého muže) - Filmová recenze

Režisérská kariéra Nielse Ardena Opleva, dvaapadesatiletého Dána, započala už před dvaceti lety, jeho však zatím nejlepší filmový kousek, který se v roce 2009 proslavil po celém světě, bylo drama Muži, kteří nenávidí ženy. Ten byl natočen na motivy světově proslulé knižní trilogie Milénium od švédského, dnes už zesnulého, spisovatele Stiga Larssona. Sláva tomuto zpracování se dostavila oprávněně. Opleva se popral s mohutnými zápletkami a přinesl fanouškům pěti sty stránkovou knížku na stříbrné plátno, kde vykvetlo skvělé a patřičně temné detektivní zpracování, popisující osudy novináře Mikaela a hackerky Lisbeth. Téměř po čtyřech letech se režisér vrací s novým americkým a o něco temnějším krimi snímkem Dead Man Down, jenž byl do češtiny přeložen jako Pomsta mrtvého muže.U předešlého filmu byl omezen knihou, v této novince se mohl s chutí vyřádit. Zjistěme tedy, jak mu to šlo.

Filmů o gangech ve Spojených státech jsou mraky, tady máme ojedinělý případ amerického snímku, jenž je zpracován severským režisérem. Ne nadarmo se říká, že skandinávské krimi a detektivky, jsou ty nejlepší a to jak knižní, tak i filmové. Dostáváme se k hlavnímu hrdinovi Victorovi, který je členem na pohled nelítostného gangu. Za velení Alphonse Hoyta si všichni užívají luxusu života za hranou. Nebylo by to ono, kdyby nepřišel nějaký zvrat. A ten nastane v celku rychle. Jednoho člena naleznou zabitého v mrazáku. Tím začal hon na neznámého zabijáka, který už pár měsíců ohrožuje bosse i celý gang. Podezření padne na tmavého Jamajčana, tento vražedný útok se povede, ale nic nevyřeší, vzkazy chodí stále. A co s tím má společného Victor? Svou vypracovanou postavou a drsným obličejem vypadá jako obyčejný gangster, avšak drží v sobě jedno tajemství, na pohled vcelku neškodné, ale pro gang smrtelně nebezpečné. Do toho se zaplétá krásná Beatrice, Victorova sousedka, kterou před rokem srazilo auto a kvůli pomstě, se seznámí s Victorem. Jde ji ovšem o jedno, vyhrožováním ho donutit aby zabil muže, který způsobil autonehodu. Ti dva se postupně sblíží a také si vzájemně vypomáhají. Čekat nějaký překvapivý zvrat ve filmu nemůžeme, příběh se odvíjí postupně až skoro slimáčím tempem, ale nijak to vizáž filmu neničí, spíš naopak, podpoří se tím zajímavost děje. Kdo viděl Drive, tak chápe.


Soudně podle obsazení si Oplev sedl se švédskou herečkou Noomi Rapace (Prometheus), ta se role Beatrice zhostila s vervou a předvedla perfektně emoční a silný výkon. Tato herečka celkově působí spíše zapškle, smích asi není její silnou stránkou, což taky mohlo mít za následek ztvárnění její nejznámější role Lisbeth. Doopravdy se za maskou drsňačky skrývá milé a usměvavé děvče, která svou krásou a talentem každého okouzlí. Skvěle sekundovala po boku Colina Farrella, který je pro tyhle gangsterské role jako stvořený. V podstatě nemusel nic dělat a role Victora by mu uvěřil každý, tedy já určitě. Nejvíce kritiky musela snášet role Alphonse alias Terence Howarda, jeho obličej se prý na zloducha takového rázu vůbec nehodí. Já osobně bych taky vybrala jiného herce, ale tenhle mi nepřijde špatný, alespoň ne tak, aby to filmu kazil.


 Ne každému tenhle snímek může vyhovovat. Pokud jde o děj, není na něm nic extra, spíše jde o to jak se tvůrci ujmou zpracování, což nebylo vůbec špatné. Skvělá první hodina, druhá kapku skomírala, ale konečná akce to zase pozvedla nahoru. Jiným možná bude chybět víc zpomalovaček nebo strhující akce, v tomhle filmu je však nejdůležitější atmosféra a smysl, kterou je "překvapivě" pomsta. Dvojí pomsta, u níž nechybí mrtvoly a železitý smrad rudé krve rozlévající se po kobercích. Jestli je to krev těch, kteří si to zaslouží, tak to už si musíte zjistit sami. Věřím, že do děje spadnete stejně hluboko jako já a pak se ztěžka budete muset vyhrabávat zpět do reality. Oplev je v tomto žánru opravdu hvězda a určitě mám v úmyslu si od něj něco dalšího pustit a nebo si počkat na další skvělý krimi snímek. Škoda dalšího nedoceněného filmu, co prolétl  západními kiny. Jedno velké mínus ovšem film má, nikdy jsme se nedočkali premiéry v kině, snímek je nám totiž dodán rovnou na DVD. 

Tržby v USA : 11 milionů dolarů
Tržby z USA - inflace :---
Tržby za víkend : 5 milionů dolarů
Tržby celosvětově : 18milionů dolarů
Rozpočet : 30 milionů dolarů
Oscar : ---
Premiéra : 8.3. 2013
Distributor : FilmDistrict
Délka : 110 minut
Žánr : krimi, thriller

9/10


27. 8. 2013

Sherlock Holmes (2009) - Hans Zimmer

Už ani nespočítám kolik filmových verzí detektiva Sherlocka Holmese Sira Arthura Conana Doyla se objevilo na plátně nebo na televizních obrazovkách. Guy Ritchieho vize přišla s moderním pojetím, které v poslední době podtrhl seriál Elementary, který musel zapřisáhlým fanouškům pohnout žlučí. Sherlock s Robertem Downeym Jr. neměl snadnou pozici, když ho Warneři umístili přímo proti Avatarovi. I tak se dokázal prosadit, ať už díky agresivní reklamě nebo pomocí oblíbenosti Downeyho Jr., jehož hvězda letí vzhůru už nějakým rokem viz Iron Man 3. Zde mu skvěle sekunduje herecky upozaděný Jude Law jako doktor Watson. Sehraná dvojka dělající polovinu kvalit filmu, minimálně. Nepatřím mezi ty, kteří byli z filmu nadšení, ale líbil se mi. I tak mám nejraději verzi s Cumberbatchem a Freemanem. Ale to už je jiná pohádka.


Na začátku se přemýšlelo o zapojení irské folkové kapely The Dubliners od čehož se nakonec upustilo a přizval se Hans Zimmer, který si už v roce 2008 pohrával s myšlenkou, že by skončil v tvorbě filmové hudby. U Sherlocka Holmese si k ruce přizval častého spolupracovníka Lornea Balfea. Ke skladbám pak připíšu, kdo z nich se na jaké podílel. Jde o celkem vyrovnaný podíl. Oproti všem očekáváním vyprodukovali silně multikulturní soundtrack s netradičními odkazy. Tenhle specifický zvuk (cimbály apod.) zajistil Hansovi nominaci na Oscara. O složení a etnickém zabarvení hudby s využitými nástroji vám nejlépe řekne tohle video. V titulním motivu se Hans opravdu vyšvihl a předvedl něco originálního. Sice zvuk a odkaz Jacka Sparrowa je slyšet, ale bylo hůř. Vedle Tiny Guo zde najdeme muzikanty jako Atli Orvarsson (ano, ten), Aleksey Igudesman, Ann Marie Calhoun nebo Noah Sorota. Ladění do rumunských barev je příznačné vzhledem k ději.



Zimmer se vyjádřil v tom směru, že chtěl, aby hudba odpovídala Robertovým manýrům a výstřednosti, což se povedlo. Na albu jsou hodně zdůrazněny jednotlivé nástroje pro vyzdvižení patřičného zvuku, aby se neztrácel v celku. Skvěle tím vykresluje charakter postav i míst, čemuž pomáhá různorodé využití cimbálu. Tradiční bicí je někde nahrazeno melodickým boucháním víka od popelnice. Klavír je rozladěn na nejnižší oktávu, radostné momenty řeší banjo (bendžo) či harmonika. Důraz se klade i na cikánské housle. Ve druhé polovině alba se více zapojuje "klasický" orchestr se synťáky, což se dalo čekat, takže nás to přibližuje k tradiční hudbě Hanse Zimmera. I tak se soundtrack stal památným hlavně kvůli hlavnímu motivu. Vrcholem alba je bezpochyby monumentálně dlouhá "Psychological Recovery... 6 Months". Nejoblíbenější část mi začíná po desáté minutě, škoda, že trvá jen chvíli. V této skladbě, v čase 10:32, můžeme slyšet jak Černý jestřáb sestřelen, tak pozdější Inception.


I přes originalitu v instrumentaci je soundtrack ihned identifikovatelný jako práce Hanse Zimmera. Sherlock Holmes je jedno z těch lepších alb za poslední roky. Nemám nutkání se k němu vracet jako je tomu u jeho starších soundtracku. I tak jde o jedno z jeho nejlepších alb od roku 2007 a  hudebním Sherlockem dokázal najít dost fanoušků. Zvuková kvalita CD je opět prvotřídní, což není u tohoto skladatele novinka. Nominace na Oscara byla zasloužená. Přesto se emoce nedostavily, takže v tomhle směru je to opět tedy bombastický, ale vlastně prázdný Zimmer. Více netřeba psát.

Tržby v USA : 209 milionů dolarů
Tržby z USA - inflace : 219 milionů dolarů
Tržby za víkend : 62 milionů dolarů
Tržby celosvětově : 524 milionů dolarů
Rozpočet : 90 milionů dolarů
Oscar : 2 nominace (výprava, hudba)
Premiéra : 25.12. 2009
Distributor : Warner Bros.
Délka : 134 minut
Žánr : dobrodružný, akční, krimi, mysteriózní, historický



1. Discombobulate (2:25) - Hans Zimmer, Lorne Balfe
2. Is It Poison, Nanny? (2:53) -
Lorne Balfe
3. I Never Woke Up in Handcuffs Before (1:44) -
Hans Zimmer
4. My Mind Rebels at Stagnation (4:31) -
Hans Zimmer, Lorne Balfe
5. Data, Data, Data (2:15) -
Hans Zimmer
6. He's Killed the Dog Again (3:15) -
Hans Zimmer, Lorne Balfe
7. Marital Sabotage (3:44) -
Hans Zimmer
8. Not in Blood, But in Bond (2:13) -
Hans Zimmer
9. Ah, Putrefaction (1:50) -
Hans Zimmer, Lorne Balfe
10. Panic, Shear Bloody Panic (2:38) -
Hans Zimmer, Lorne Balfe
11. Psychological Recovery... 6 Months (18:18) -
Hans Zimmer, Lorne Balfe
12. Catatonic (6:44) -
Hans Zimmer, Lorne Balfe

Celková délka : 52:27

8/10 

 
Design by Free WordPress Themes | Bloggerized by Lasantha - Premium Blogger Themes | Affiliate Network Reviews