James Horner a jeho hudební život

Dnešek je smutným dnem každého fanouška filmové hudby. Po letecké nehodě zemřel slavný skladatel James Horner narozený 14. srpna 1953 v Kalifornii. Dnes se tedy tento moment bohužel jeví jako připomínka toho, co ve svém životě dokázal. Je to velká škoda, protože ve svém věku toho měl ještě hodně před sebou. Vždyť 61 let není nic a především v tomto věku skladatel zraje jako víno. Horner byl znám hlavně svou spoluprací s režisérem Jamesem Cameronem, z které plynula i jediná pozlacená soška za nejlepší hudbu právě pro Hornera za film Titanic. Druhého Oscara si připsal za téže film v kategorii nejlepší píseň společně se Celine Dion za song "My Heart Will Go On". Své jméno dokázal zapsat do dějin ale už předtím za několik strhujících děl jako Statečné srdce nebo Legenda o vášni. Za filmy Vetřelci nebo An American Tail (oba 1986) získal svou první a druhou nominaci na Oscara.

Už v pěti letech se naučil hrát na klavír. Po absolvování vysoké školy začal navštěvovat Royal Academy of Music v Londýně, aby získal titul na University of Southern California. Po několika vedlejšácích zatoužil psát hudbu přímo pro film, kdy zaznamenal několik krátkých pokusů pro Americký filmový institut (AFI). Vstup Hornera do komerční sféry byl zapříčiněn Rogerem Cormanem, který najal skladatele pro napsání několika kompozic pro filmovou společnost New World Pictures. Šlo o Battle Beyond of Stars a Humanoids from the Deep z roku 1980. Za průlom se dá považovat rok 1982, kdy napsal vynikající hudbu ke Star Trek 2: Wrath of Khan, kdy začal jít do kursu a přirovnáván k Jerry Goldsmithovi.

"Železný Jim" a James Horner

Po roce 1990 přicházely prestižnější nabídky, přičemž ty nejslavnější patřily do historického žánru. Sám Horner se netajil svou zálibou v irské hudbě, kterou miloval a často ji podsouval do svých soundtracků. Sám sebe označil za člověka, jenž se od mnoha jiných konkurentů v oblasti filmové hudby liší tím, že neskládá kvůli penězům, ale protože hudbu jako takovou prostě miluje, stejně jako samotné komponování. Irský nádech přidával kde to jen šlo a to byla jedna z příčin, že se často potýkal s originalitou svých děl. Především to platí o Legendě o vášni a těsně po ní příchozím Statečném srdci (atd.), kterému možná právě proto unikl Oscar. Vedle podobného zvuku nebo techniky bojoval i s podobnými nebo dokonce se stejnými melodiemi napříč svou kariérou. Přesto mu tyhle „chybky“ neubírají na kvalitě a stravitelnosti pro každého. Pro někoho může být překvapením, že odmítl tvorbu hudby například pro Pána prstenů nebo Harryho Pottera. Od roku 2010 se stáhl do ústraní a spíše se zaměřil na mezinárodní scénu. Výjimkou mělo být pokračování Avatara. Je otázkou, kdo ho po tragické smrti nahradí u Cameronova mega hitu. My se akorát můžeme rozloučit s jednou z legend filmové hudby.

To nejlepší z dílny Jamese Hornera najdete zde, ale odpustil jsem si číslování v podobě TOP. Další recenze na Hornerovy soundtracky přijdou v budoucnu. 

Titanic (1997)
Legenda o vášni (1994)
Statečné srdce (1995)
Glory (1989)
Star Trek 2: Wrath of Khan (1982)
The Land Before Time (1988)
Willow (1988)
Apollo 13 (1995)
The Mask of Zorro (1998)
The Missing (2003)
The Legend of Zorro (2005)
Avatar (2009)

Za poslech stojí rozhodně více alb, snažil jsem se ale vybrat to nejlepší, co má James Horner za svou kariéru na skladě.

Read more »

Speciál: Svět Jurského parku

Už je to dobrých čtrnáct let od premiéry posledního Jurského parku a dvaadvacet od prvního. Letos opět navštívíme majestátně vyhlížející vyhynulé tvory v pokračování pod názvem Jurský svět, který funguje nejen jako pokračování stále populární značky, ale také jako jakýsi restart. Psal se rok 1990 a studio Universal koupilo román od spisovatele Michaela Crichtona ještě před jeho zveřejněním. Kniha samotná byla úspěšná, ale skutečný humbuk přišel až s příchodem filmové verze, která zlomila nejeden rekord a zavedla dinosauří mánii. Po obřím úspěchu v revolučním kabátku se natočily ještě další dvě pokračování s letošním nově vzniknuvším přírůstkem. Ty už se setkali s rozporuplným přijetím, jak u kritiky, tak u diváků. 12. června má premiéru Jurský svět a uvidíme, zda napraví pošramocenou reputaci, nebo naplno pohřbí tuhle oblíbenou sérii. Steven Spielberg, který od třetího dílu přenechal režii jiným a soustředil se čistě na produkování, by určitě uvítal další výnosnou sérii po Transformers.

Steven Spielberg se o románu dozvěděl v roce 1989, přičemž o práva usilovala další studia v čele s Warnery (Tim Burton), Columbia Pictures (Richard Donner) nebo Foxové s Joe Dantem. Vedle 1,5 milionů dolarů vyplatil vítězný Universal Crichtonovi dalších půl milionů za možnost upravit si předlohu dle svých představ. Pro Universal to byl velký risk, protože měl finanční problémy a tohle byla jedna z posledních možností, jak uniknout hrobníkovi z lopaty. Podobně na tom byl například Marvel a podívejme, kam dokráčel. V roce 1990 tedy odklepl Universal natáčení s tím, že o režii se postará Spielberg. Původně Crichton svůj román koncipoval z pohledu malého chlapce, který navštívil park založený na klonování z DNA pterosaura. Spisovatel byl ale následně nucen knihu přepsat z kritických reakcí do dospělejší noty. Po více jak dvou letech pre-produkce se 24. srpna 1992 začalo natáčet na Hawaii jako ideálním místě pro ostrov Isla Nublar, kde se děj odehrává. Během natáčení se přes ostrov přehnal hurikán, díky čemuž se dostali tvůrci den do skluzu. Některé záběry z hurikánu se dostaly přímo do filmu.

9. června 1993 měl první díl světovou premiéru, aby se následně 11. června dostal k veřejnosti. Přijetí bylo nadšené především po technické stránce, která brala dech a i dnes si rozhodně ostudu neudělá. Asi nebudu daleko od pravdy, když napíšu, že Jurský park vypadá lépe (a uvěřitelněji) než většina dnešních digitálních patlanin. Právě v oblasti digitální technologie byl film revoluční a nahradil klasickou stop motion animaci. Přesto se ruční práce stala základem pro celou práci na Jurském parku, kde se těžilo ze zkušeností Phila Pippetta ohledně pohybů dinosaurů nebo fantastických animatronických modelů z dílny Stana Winstona. Počítačová tvorba ILM (Dennis Muren a spol.) už byla jakási třešnička na dortu při spojení starého a novátorského postupu. Dnes je Jurský park považován za trikový milník. A proč vypadá stále tak dobře? Díky střídmému využití trikové technologie a především té digitální, která není samoúčelně mlácená divákovi o hlavu, přesto dokáže nadchnout i po letech. Vždyť triky zabírají celkově přibližně šest minut z jinak dvou hodinového filmu.

Kritika se točila snad jen kolem zjednodušeného a osekaného děje a vývoje postav. To už je ale na každém, co mu vyhovuje. Líbí se mi Crichtonův román stejně jako samotný film. Spielberg si ponechal kostru s miliardářem Johnem Hammondem (Richard Attenborough), jenž investuje do vzniku ostrova s dinosaury, jenž jsou geneticky klonovaní a udržováni v jakémsi druhu ZOO. Po bouři a vypnutí elektřiny se zvířata dostanou ven a následně zabijí několik postav při zkušební projížďce. Fanoušci si oblíbili především archeologa Alana Granta v podání charismatického Sama Neila. Dodnes je to pro něho stěžejní a nejslavnější role, ke které se vrátil i v budoucnu. Jurský park se v tržbách stal nejúspěšnějším filmem historie, když vystřídal na první příčce jiný Spielbergův film a to E. T. Mimozemšťana. 914 milionů dolarů by bylo i dnes skvělý výsledek natož v roce 1993. Při obnovené premiéře v roce 2012 si připsal další miliony a dostal se tak přes miliardu, kterou zatím pokořilo na dvacet filmů. To si rozhodně zaslouží obdiv i bez započítání inflace. Vlastně, dodnes jde o komerčně nejúspěšnější film Stevena Spielberga, pro něhož byl onen rok tím nejlepším v kariéře – vedle Jurského parku sklidil obdiv a hromadu cen i za Schindlerův seznam. 

Název: Jurassic Park 
Premiéra: 11. června 1993 
Studio: Universal Pictures, Amblin Entertainment 
Režie: Steven Spielberg 
Scénář: Michael Crichton 
Hudba: John Williams 
Herci: Sam Neill, Jeff Goldblum, Laura Dern, Richard Attenborough, Samuel L. Jackson, B. D. Wong, Martin Ferrero, Ariana Richards, Jospeh Mazzello 
Délka: 127 minut 
Tržby v USA: 402 milionů 
Celkové tržby: 1, 029 miliardy 
Tržby v USA (inflace): 746 milionů 
Rozpočet: 63 milionů 
Oskar: 3 (zvuk, střih zvuku, efekty)

Po královském tažení kiny fanoušci tlačili Crichtona do pokračování, ale ten se tomu vyhýbal. Až právě Spielberg měl dostatečnou moc a na jeho volání po pokračování odpověděl spisovatel románem pod názvem Ztracený svět: Jurský park. Snímek během premiéry zbořil hned několik rekordů, jenže v celkových číslech za jedničkou zaostal. Pomohly tomu rozporuplné recenze kritizující opět vývoj postav, změnu oproti předloze atd. Dost se na tom podepsala i změna v podání, kdy pokračování bylo podstatně temnější – jak obrazově, tak hudebně. John Williams pro první díl složil pompéznější a svůj klasičtější soundtrack, kdy se ústřední téma stalo stejně slavným jako to například z Indiany Jonese. U dvojky zvolil temnější partitury se silnými perkusemi atakující hororový žánr. V některých částech hudba připomíná Silvestriho džungli v Predátorovi.

Příběh se odehrává na druhém ostrově Isla Sorna, kde hlavní korporace In Gen stojící za vytvořením Jurského parku, chová dinosaury do věku, kdy jsou připraveni k převozu na Isla Nublar. Ten byl zničen a opuštěn, proto se In Gen rozhodne po čtyřech letech zvířata dostat z Isla Sorna na pevninu, kde by měla vyrůst „klasická“ ZOO. Tentokrát se hlavní postavou stává matematik Ian Malcolm (Jeff Goldblum), který má své zkušenosti s dinosaury už z jedničky. Pokud nepočítám děti, tak s Johnem Hammondem jde o jedinou navrátivší postavu z Jurského parku. Miliardář se ho snaží přemluvit, aby vedl expedici na druhý ostrov s dalšími vědci a zabránili jejich převozu na pevninu. Postupně se z toho stává záchranná operace, kdy je jak jeho tým, tak i ten s lovci postupně likvidován v nově nalezeném ztraceném světě.

Ztracený svět je jeden z těch nedoceněných filmů, který staví na dobovém nepochopení. Spielberg se v něm utrhl ze řetězu a nabízí mnohem intenzivnější zážitek prošpikovaný jak humorem, tak strhující akcí. Taková scéna s kamionem nad propastí je vzorová pro ostatní filmové tvůrce. Osobně mám druhý díl ze všech nejraději. Právě díky třetímu dílu se ukazuje, jakou nadstavbu dával Spielberg celé sérii. Na dvojce spolupracoval vesměs se stejným týmem jako u dílu předchozího, snad jen změnil kameramana, kdy Deana Cundeye nahradil oskarový Janusz Kamiński. Triky, střih nebo hudba zůstala ve stejných rukou jako minule. Celkovově rozporuplné přijetí potvrzují i různé filmové nominace – od těch pozitivních, až po ty negativní (nominace na Zlatou malinu za nejhorší pokračování nebo scénář - ona kritika změn oproti předloze).

Scénář vznikal ve stejném roce, kdy měla být vydána předloha, tedy v roce 1995. Nápady pro něj připravoval Spielberg a scénárista Koepp. Je zajímavé, že už v té době byl pro režii zvažován Joe Johnson (Jumanji), ale odmítl. K režii usedl až u třetího dílu. Šéf výpravy Rick Carter odjel do Karibiku, na Nový Zéland a do Střední Ameriky, aby nastudoval místní lokace zvažované pro natáčení, které začalo 5. září 1996. Konec se sice odehrává v San Diegu, ale ten má filmu pouze jedinou scénu – přelet vrtulníku nad molem směrem k městu, zbytek se točil v Burbanku v Kalifornii. Je zajímavostí, že útok Tyranosaura v San Diegu byl nápadem Spielberga jako odkaz na Doylův Ztracený svět z roku 1925. Těch odkazů je tam podstatně více stejně jako na původního King Konga (1933) – název lodi převážející Tyranosaura nebo jeho slavné podrbání za „uchem“.

Další zajímavost připadá k hlavnímu poradci přes vyhynulé druhy Jacku Hornerovi, který sloužil jako poradce už v Jurském parku. Ten si přál scénu, kdy T-Rex sežere v jeskyni pod vodopádem postavu Burka. Ten se podobá Hornerovu soupeři na poli archeologie Robertu Bakkerovi. Ano, narážka na něj byla už v jedničce. Scéna se překvapivě Bakkerovi líbila a vzkázal Hornerovi: „Vidíš, říkal jsem, že T-Rex je lovec!“

Snímek patřil k těm nejočekávanějším vůbec a podle toho vypadaly i tržby. Premiéra proběhla 23. května 1997, kdy si film urval rekordních 72 milionů dolarů za víkend, 92 milionů během čtyř dnů, což mluví za vše. Přesto šlo o zklamání, protože se čekalo, že film půjde přes miliardu. Celkově se stal ale druhým nejúspěšnějším filmem roku 1997 hned za fenomenálním Titanicem.

Název: The Lost World: Jurassic Park 
Premiéra: 23. května 1997 
Studio: Universal Pictures, Amblin Entertainment
Režie: Steven Spielberg 
Scénář: David Koepp 
Hudba: John Williams 
Herci: Jeff Goldblum, Richard Attenborough, Julianne Moore, Ariana Richards, Jospeh Mazzello, Pete Postlethwaite 
Délka: 129 minut 
Tržby v USA: 229 milionů 
Celkové tržby: 618 milionů 
Tržby v USA (inflace): 405 milionů 
Rozpočet: 73 milionů  
Oskar: 1 nominace (efekty)

Díky novinářské i své vlastní kritice nakonec Spielberg upustil od režie třetího dílu a svěřil ji svému chráněnci Joe Johnsonovi. Trojka je považována z hlediska kvality za nejhorší díl série a přeměnila se v čistokrevnou akční šarádu bez zajímavých postav vyjma navrátivšího Alana Granta (Sam Neill). Jedinou zajímavostí se tak stal skvělý Spinosaurus, který nahradil Tyranosaura jako hlavního záporáka. Změnu doznali i velociraptoři, kteří nyní díky genetickým úpravám získali i vyšší inteligenci. Film měl premiéru 18. července 2001, kdy každý díl dělily čtyři roky.

Po událostech ve Ztraceném světě se dostaly oba ostrovy do karantény a zvířata tam byla ponechána volně. Vše se změní při ztrátě chlapce na ostrově, kdy se ho snaží jeho rodiče následně najít. K tomu si nedobrovolně vezmou i Alana Granta a přistanou na Isla Sorně pod falešnou záminkou. Schéma z dvojky o záchraně se opět vytahuje, akorát v mnohem hloupějším podání, což je škoda, protože některé změny rozhodně mají co do sebe. Například Don Davis na pozici skladatele, kterého doporučil sám Williams, jenž měl v té době plno starostí s A. I. Umělá inteligence. Davis složil jeden ze svých nejlepších soundtracků a nejde říci, že by nějak výrazně zaostával za Johnem Williamsem. Od něho akorát převzal hlavní motiv, zbytek je jeho původní hudba.

Filmové studio Universal oznámilo třetí díl 29. června 1998 s tím, že Spielberg se tentokrát postará jen o produkci. Michael Crichton měl přitom se Spielbergem spolupracovat na ději a nových postavách. Craig Rosenberg začátkem června roku 1999 dopsal první verzi scénáře a v srpnu, téhož roku, získal režii Joe Johnson. Studio počítalo, že s natáčením se začne začátkem roku 2000. Děj se měl točit kolem uniklého pteradonta, který zabíjí na pevnině. K vyšetřování měl být přizván Alan Grant. To se mělo odehrávat paralelně jak na ostrově, tak na pevnině. Pro tuhle verzi se dokonce postavily i kulisy, kostýmy a rekvizity. Koncem února 2000 se mělo rozběhnout natáčení ve Fiordland na Novém Zélandu, kde bylo původně naplánováno natáčení Ztraceného světa. Pět týdnů před natáčením nakonec Spielberg a Johnson scénář odmítli, přičemž bylo vynaloženo už 18 milionů dolarů. V červenci 2000 se tedy začal scénář přepisovat a natáčení samotné se rozjelo až 30. srpna. Do scénáře se připsaly i některé scény z knižní předlohy prvních dvou dílů – voliéra nebo člun.

Steven Spielberg a Joe Johnson

Snímek si odbyl premiéru 18. července 2001 při ještě horším přijetí diváky i kritikou, čemuž odpovídá i skóre na rottenech (49%) nebo metacritic (42%/100%). Tržby byly taktéž rozčarováním, i když s připočtením inflace to dnes nevypadá tak hrozně.

Název: Jurassic Park 3 
Premiéra: 18. července 2001 
Studio: Universal Pictures, Amblin Entertainment 
Režie: Joe Johnson 
Scénář: Peter Buchman, Alexander Payne, Jim Taylor 
Hudba: Don Davis (hlavní téma John Williams) 
Herci: Sam Neill, William H. Macy, Tea Leoni, Trevor Morgan, Alessandro Nivola 
Délka: 93 minut 
Tržby v USA: 181 milionů 
Celkové tržby: 368 milionů 
Tržby v USA (inflace): 260 milionů 
Rozpočet: 93 milionů  
Oskar: 0

Za týden čeká diváky čtvrté dobrodružství pod názvem Jurský svět. Ten měl ještě krkolomnější cestu na plátna, kdy se s jeho přípravou začalo ještě během dokončování třetího dílu. Spielberg už začal v té době pracovat s některými nápady, přestože scénář se začal psát Williamem Monahanem v roce 2000. První verzi dokončil o rok později s tím, že premiéra byla plánovaná na rok 2005. Scénář se neustále přepisoval, datum premiéry se posouvalo s čím dál šílenějšími nápady jako například genetické kombinování člověka a dinosaura. Na papíře to zní sice zajímavě, ale těžko říct, jak by to fungovalo ve filmu. Až v roce 2013 byl přijat Colin Trevorrow jako spoluscénárista a režisér s už naplánovaným datem premiéry na 12. června 2015.

Dějově film kopíruje skutečný odstup od prvního Jurského parku. Ten je nyní v plném provozu, jak si to představoval John Hammond. Práva vlastní Simon Masrani (Irrfan Kha, ředitel Masrani Corporation). Co vyvolalo poměrně slušnou odezvu z prvních ukázek, tak jsou vytrénovaní raptoři, o které se stará popuplární Chris Pratt jako Owen Grady. Novou atrakcí parku má být genetický kříženec hned několika druhů dravců (Gigantosaurus, Rugops, Majungasaurus a Carnotaurus) jménem Indominus Rex za účelem zvýšení návštěvnosti.

V dubnu 2014 Trevorrow potvrdil, že se počítá s dalšími díly jako novou sérií. Stejně jako jemu i některým hercům byla nabídnutá možnost se na pokračováních podílet (Pratt a Sy). Režisér nakonec vycouval s dalšího režírování jurské ságy, přesto zůstane zapojen nějakým způsobem do výroby. Jeho záměr je dostat dinosaury na pevninu, kdy by měli být využiti společnostmi jako nová forma zábavy. Ať už to dopadne jakkoli, tak 12. června se můžeme těšit na Jurský svět a uvidíme, zda konečně dostaneme slušnou dobrodružnou podívanou s dinosaury. Vždyť, kdy naposledy jsme je mohli vidět v kinech?

Název: Jurassic World 
Premiéra: 12. června 2015 
Studio: Universal Pictures, Amblin Entertainment, Legendary Pictures 
Režie: Colin Trevorrow 
Scénář: Rick Jaffa, Amanda Silver, Derek Connolly, Colin Trevorrow 
Hudba: Michael Giacchino 
Herci: Chris Pratt, Bryce Dallas Howard, Vincent D'Onofrio, B. D. Wong, Omar Sy, Nick Robinson 
Délka: 124 minut 
Tržby v USA: - 
Celkové tržby: -
Tržby v USA (inflace): -
Rozpočet: 150 - 180 milionů 
Oskar: -

Read more »

Nejlepší soundtracky všech dob

Tímhle žebříčkem se pouštím na poměrně tenký led, záměrem přesto je vydat článek nejen o těch nejlepších soundtracích historie, ale zároveň započítat jejich vliv na filmovou hudbu jako takovou. Žebříček není zcela subjektivní záležitostí, jak by se mohlo zdát. Filmová hudba se během jednoho století silně změnila a těžko říci, zda k lepšímu. Hojnost zjednodušujících prvků je až zarážející pro dnešní hudební doprovod a není náhodou, že to silně začalo hlavně při vzniku firmy Media Ventures (Remote Control). Z dnešního pohledu je zlatá éra filmové hudby příliš komplikovaná pro běžného konzumenta, což dříve neplatilo. V současnosti už nežije příliš mnoho skladatelů vyznávající starou školu tvorby a otázkou je, co bude, až nás opustí takoví velikáni jako John Williams nebo Howard Shore. V tomhle směru jsou většinou diskvalifikovány novější soundtracky, kdy až čas ukáže jejich vliv. Soustředit se tedy budu jen na prvních pět míst, proto je jasné, že se nemůže dostat na další zásadní díla jako je Psycho (Bernard Herrman), Lawrence z Arábie (Maurice Jarre), Kmotr (Nino Rota), Sedm statečných (Elmer Bernstein), King Kong (Max Steiner), Planeta opic (Jerry Goldsmith) nebo na Ben Hura (Miklós Rózsa). Své místo by si určitě zasloužil i legendární Ennio Morricone se svou „dolarovou“ trilogií. Z novějších děl bych se nebál časem zařadit například Gladiátora Hanse Zimmera, Titanic Jamese Hornera nebo Debneyho Ostrov hrdlořezů, který je zároveň i jedním z nejméně doceněných. Tak jdeme tedy na úzkou pětku těch nejlepších a nejzásadnějších děl mezi instrumentálními soundtracky. 

1. Hvězdné války - (1977 John Williams)

O prvním místě nemohlo být pochyb. Stejně jako film je slavná i hudba Johna Williamse, kterého Lucasovi doporučil právě Steven Spielberg. Tohle období patřilo u Williamse nejspíš k nejproduktivnějším a složil hned několik legendárních soundtracků. Stejně tím nejslavnějším a s největším vlivem na filmovou historii byly a jsou původní Hvězdné války. Ústřední motiv v "Main Title/Rebel Blockade Runner" ve svém nezaměnitelném heroickém podání dodnes vytváří mrazení nejen u fanoušků. Jedná se o úžasnou ukázku skladatelovi práce při psaní hudby přímo k filmu a přitom vytvoření samostatného popkulturního fenoménu. Jde o nejslavnější tématickou skladbu všech dob, při které si ihned vybavíme vesmírné dobrodružství s nekonečnými možnostmi. Začátek vesmírné ságy nemohl dopadnou lépe. Dodnes je soundtrack dáván za příklad toho, jak má hudba k filmu vypadat a znít. Williams už se přes tento triumf asi nedostane, ale to nemá ani zapotřebí. Do historických knih se už zapsal jako legenda filmové hudby.

Disc 1:
1.	20th Century Fox Fanfare	0:23
2.	Main Title / Rebel Blockade Runner	2:14
3.	Imperial Attack	6:43
4.	The Dune Sea of Tatooine / Jawa Sandcrawler	5:01
5.	The Moisture Farm	2:25
6.	The Hologram / Binary Sunset	4:10
7.	Landspeeder Search / Attack Of The Sand People	3:20
8.	Tales Of A Jedi Knight / Learn About The Force	4:29
9.	Burning Homestead	2:50
10.	Mos Eisley Spaceport	2:16
11.	Cantina Band	2:47
12.	Cantina Band #2	3:56
13.	Binary Sunset (Alternate) [Contains Secret Track:Takes 16-20 Of Main Title]	2:19
	Disc Time:	42:53
Disc 2:
1.	Princess Leia's Theme	4:27
2.	The Millennium Falcon / Imperial Cruiser Pursuit	3:51
3.	Destruction Of Alderaan	1:32
4.	The Death Star / The Stormtroopers	3:35
5.	Wookie Prisoner / Detention Block Ambush	4:01
6.	Shootout In The Cell Bay / Dianoga	3:48
7.	The Trash Compactor	3:07
8.	The Tractor Beam / Chasm Crossfire	5:18
9.	Ben Kenobi's Death / Tie Fighter Attack	3:51
10.	The Battle Of Yavin (Launch From The Fourth Moon / X-Wings Draw Fire / Use The Force)	9:07
11.	The Throne Room / End Title	5:38
	Disc Time:	48:15
	Total Album Time:	91:08

Vydavatel: RCA Victor (Special Edition)

Datum vydání:1977 (1997 Special Edition)

Složil: John Williams

Orchestr řídil: John Williams

Nahrál: The London Symphony Orchestra

Formát: CD

2. Pán prstenů - (2001 Howard Shore)

Předtím ani potom nebyla ve filmovém světě tak famózní fantasy jako právě Pán prstenů. Peter Jackson dokázal nemožné; uspokojit fanoušky předlohy a zároveň oslovit veřejnost netknutou Tolkienovým dílem. Kultovní román, rozdělený na tři části, si ve světě získal srdce milionů fanoušků a vyhrál nejednu anketu o knihu století. Byl považován za nezfilmovatelný a dá se říct, že to pořád platí, ale Peter Jackson na to šel lišácky a poupravil si to tak, aby každý aspekt byl vyvážený. Filmová trilogie získala bezpočet cen po celém světě, včetně 17 Oscarů. Dodnes je většinou považovaná za nejlepší trilogii co kdy byla natočená a velkou měrou se o to zasadil i skladatel Howard Shore, jenž za svou spolupráci získal tři Oscary (dva za hudbu a jeden za nejlepší píseň pro třetí díl) a musím podotknout, že zaslouženě. Podařilo se mu vytvořit dílo, které nemá obdoby a těžko hledá konkurenci. Korunu všemu nasadily kompletní nahrávky, které posouvají výsledek do těžko dosažitelné výšky. Nejspíš jsem nikdy neslyšel tak propracované dílo z hlediska práce s motivy a jejich rozvádění, což platí i pro trilogii Hobit, jenž to celé dál rozšiřuje. Zde uvádím jen Společenstvo Prstenu vzhledem k tomu, že to šlo o začátek, ale každý díl je vyvážený a sobě rovný.

Disc 1:
1.	Prologue: One Ring to Rule Them All	7:16
2.	The Shire	2:29
3.	Bag End	4:35
4.	Very Old Friends	3:12
5.	Flaming Red Hair	2:39
6.	Farewell Dear Bilbo	1:45
7.	Keep It Secret, Keep It Safe	8:53
8.	A Conspiracy Unmasked	6:09
9.	Three Is Company	1:58
10.	The Passing of the Elves	2:39
11.	Saruman the White	4:09
12.	A Shortcut to Mushrooms	4:07
13.	Strider	2:34
14.	The Nazgul	6:04
	Disc Time:	58:29
Disc 2:
1.	Weathertop	2:14
2.	The Caverns of Isengard	4:54
3.	Give Up the Halfling	4:49
4.	Orthanc	1:06
5.	Rivendell	3:26
6.	The Sword That Was Broken	3:34
7.	The Council of Elrond Assembles	4:01
8.	The Great Eye	5:30
9.	Gilraen's Memorial	5:01
10.	The Pass of Caradhras	5:04
11.	The Doors of Durin	6:03
12.	Moria	2:27
13.	Gollum	2:26
14.	Balin's Tomb	8:30
	Disc Time:	59:05
Disc 3:
1.	Khazad-Dum	8:00
2.	Caras Galadhon	9:20
3.	The Mirror of Galadriel	6:21
4.	The Fighting Uruk Hai	11:32
5.	Parth Galen	9:13
6.	The Departure of Boromir	5:29
7.	The Road Goes Ever On (Part 1)	5:58
8.	"May It Be" - Enya	3:26
9.	The Road Goes Ever On (Part 2)	3:41
	Disc Time:	63:00
	Total Album Time:	180:34

Vydavatel: Reprise (The Complete Recordings)

Datum vydání: 2001 (The Complete Recordings 2005)

Složil: Howard Shore

Orchestr řídil: Howard Shore

Nahrál: The London Symphony Orchestra

Formát: CD

3. Barbar Conan - (1982 Basil Poledouris) 

Pokud bych měl udělat žebříček nejméně doceněných děl historie, tak by Barbar Conan s přehledem obsadil první místo. V době vzniku trend určoval John Williams. Tvůrci ale zjistili, že takový koncept nefunguje pro jejich zamýšlený výsledek, i když producent Dino De Laurentis si myslel opak a takový styl si přál. Millius s Poledourisem byli přátele a domluvili se, že se nechají inspirovat středověkou výstavbou v monstrózním provedení. Tenhle těžce orchestrální a sborový postup zapříčinil nesmrtelnost tomuto soundtracku a přední místa v žebříčcích oblíbenosti, kde za ty roky nabral na kultu. Opět se ukazuje, jak je Akademie přezíravá, kdy si tento klenot neodnesl ani nominaci. Jeho vliv nejen na žánr fantasy je nezpochybnitelný. Dodnes některé úseky dokážou zvednou posluchače ze židle. Těžko někde najdete hrdinštější hudební doprovod.

Disc 1: Conan The Barbarian
1.	Prologue (Film Version) / Anvil Of Crom	03:37
2.	Riddle Of Steel / Riders Of Doom	05:33
3.	The Gift Of Fury	03:25
4.	Column Of Sadness / Wheel Of Pain	04:09
5.	Pit Fights	02:45
6.	Prologue (Original Version)	01:03
7.	Atlantean Sword	03:59
8.	Wolf Witch	03:21
9.	Theology / Civilization	03:03
10.	The Street Of Deviants / Hopefuls At The Tower Of Set	01:28
11.	The Tower Of Set / Snake Attack (Las Cantigas De Santa Maria)	05:20
12.	Infidels	01:02
13.	The Tavern	01:51
14.	The Wifeing	02:19
15.	In The Court Of King Osric	01:12
16.	Conan Leaves Valeria / The Search	06:02
17.	The Mountain Of Power / Capture	03:59
18.	The Tree Of Woe / Recovery	06:04
	Disc Time:	60:12
Disc 2: Conan The Barbarian
1.	The Kitchen / The Orgy	06:22
2.	Orgy Fight	02:52
3.	Funeral Pyre	05:15
4.	Battle Preparations / Battle Of The Mounds Part I	05:58
5.	Battle Of The Mounds Part II	02:11
6.	Battle Of The Mounds Part III / Night Of Doom	05:55
7.	Head Chop	00:53
8.	Orphans Of Doom / The Awakening	06:28
9.	Epilogue / End Titles	05:13
10.	Bonus Track: Theology / Civilization (Alternate Version)	03:27
11.	Bonus Track: The Tower Of Set (Alternate Cues)	03:36
12.	Bonus Track: The Battle Of The Mounds Part II (Original Version)	02:11
13.	Bonus Track: Chamber Of Mirrors From "Conan The Destroyer"	07:15
14.	Bonus Track: Riders Of Doom (Orchestral Version)	04:05
	Disc Time:	61:41
	Total Album Time:	121:53

Vydavatel: Prometheus

Datum vydání: 1982 (2. listopad 2010 Prometheus Edice)

Složil: Basil Poledouris

Orchestr řídil: Basil Poledouris (Prometheus Edice vedena Nicem Rainem)

Nahrál: The City of Prague Philharmonic Orchestra and Chorus

Formát: CD

4. Jih proti Severu (1939 Max Steiner)

Je tu vůbec někdo, kdo by neznal jeden z nejslavnějších filmů historie? Jih proti Severu se ocitá na předních místech v každé anketě o nejlepší film a většinou končí buď na prvním nebo na druhém místě za Občanem Kanem (Citizen Kane - 1941) Orsona Wellese či Casablancou. To je ta nejikoničtější trojice filmů. Jednalo se o Zlatou éru Hollywoodu. Vedle osmi Oscarů (film, režie, herečka v hlavní roli, herečka ve vedlejší roli, kamera, výprava, střih, scénář + další dvě ceny - technická a čestná) se snímek pyšnil 13 nominacemi. Zapomínat nesmíme na rekordy v pokladnách kin. Dodnes je film první v tržbách pokud započítáme inflaci.Zajímavé je, že AFI (Americký filmový institut) zařadil hudbu na druhé místo nejzásadnějších děl filmové hudby, přičemž Max Steiner v té době vyšel na prázdno.

Jih proti Severu je nádherný příběh a dávali ho dohromady tři režiséři. Krom toho stojí za řeč i čtyřhodinová délka, což může dost diváků odradit, především ty mladší dnešní doby. Film plný nádherných obrazů, hereckých výkonů ze staré školy a dobová elegance je zárukou zásahu na solar. O hudbu se postaral Max Steiner narozený ještě v Rakousko-Uhersku. Producent David O. Selznick si vybral právě jeho kvůli dřívější spolupráci v RKO Pictures. Steiner na hudbě pracoval přes dvanáct týdnů, což bylo nejdelší období na jednoho člověka. Bylo najato i pět orchestrátorů : Hugo Friedhofer, Maurice de Packh, Bernard Kaun, Adolph Deutsch a Reginald Bassett. Soundtrack je charakterizován dvěma milostnými motivy pro Ashleyho a Melanii a pro vášeň Scarlett k Ashleymu.

Jeho dílo ani dnes neztratilo nic ze své působivosti. Čím víc takovouhle hudbu poslouchám tím více nemám rád tu současnou.Nádherná práce s orchestrem přelévající se z jedné melodie do druhé vyžaduje od posluchače soustředění a pozornost.  Žádná elektronika, žádné popové rytmy, ale vyloženě klasická hudba se vším všudy. Úžasná propojenost nahrávky jen prohlubuje dojmy. Zapomeňte na vypíchnutí některé skladby. Nefungovalo to jako dnes. Celý soundtrack je brán jako jedna skladba. Dejte nahrávce čas, aby se vám rozležela v hlavě. Nádherné dílo starého Hollywoodu odolalo zubu času. Schválně, jak budou znít Zimmerův Temný rytíř, Inception nebo jiná díla z Media Ventures za 70 let.

Disc 1:
1.	Main Title	4:06
2.	Tara	2:13
3.	The O'Hara Family	6:17
4.	Scarlett Prepares For The Barbecue	2:20
5.	Twelve Oaks	1:17
6.	The Barbecue (Extended Version)	5:23
7.	Afternoon Nap	1:58
8.	Charles Hamilton Challenges Rhett	1:07
9.	In The Library	2:31
10.	War Is Declared / The Death Of Charles	4:03
11.	At The Bazaar	1:03
12.	Maryland, My Maryland	1:42
13.	Dances	1:51
14.	Gettysburg	0:55
15.	Outside The "Examinier" Newspaper Office	2:12
16.	At The Depot	1:06
17.	Christmas At Aunt Pitty's	4:56
18.	Melanie And Scarlett Tend The Wounded	1:21
19.	Scarlett's Promise (Extended Version)	3:37
20.	Train Depot (Extended Version)	2:08
21.	Melanie In Labor	0:35
22.	Rhett Returns	2:59
23.	Escape From Atlanta	2:46
24.	Soldiers In Retreat	1:22
25.	Rhett And Scarlett On McDonough Road	3:13
26.	Twelve Oaks In Ruin / Scarlett Comes Home	4:40
27.	I'll Never Be Hungry Again!	6:06
	Disc Time:	73:47
Disc 2:
1.	Alternate Entr'acte	1:48
2.	Battle Montage	2:55
3.	The Deserter	1:33
4.	Melanie And Scarlett (Extended Version)	3:14
5.	It's Over! (Extended Version)	3:04
6.	Frank Kennedy Asks For Suellen's Hand (Extended Version)	3:07
7.	Paddock Scene	5:26
8.	Gerald's Death (Extended Version)	2:26
9.	Old Folks At Home (Swanee River)	0:17
10.	The New Store	0:52
11.	Scarlett In Shantytown	2:30
12.	Ashley And Dr. Meade / Frank's Death	1:57
13.	Belle Watling And Melanie	2:42
14.	Scarlett Gets Tipsy	0:45
15.	New Orleans Honeymoon	0:30
16.	Can-Can	0:34
17.	Scarlett's New Wardrobe	0:47
18.	Scarlett's Nightmare	2:24
19.	Bonnie's Birth	1:20
20.	Twenty Inches!	4:43
21.	The Lumber Mill	2:11
22.	After The Party	2:52
23.	London	2:35
24.	Rhett And Scarlett's Fight	3:31
25.	The Death Of Bonnie	2:27
26.	Melanie And Mammy	3:49
27.	The Death Of Melanie	5:19
28.	Scarlett In The Mist / Rhett Leaves	5:54
29.	Flashback / Finale	1:20
	Disc Time:	72:52
	Total Album Time:	146:39

Vydavatel: Rhino Movie Music

Datum vydání: 1996

Složil: Max Steiner

Orchestr řídil: Max Steiner

Nahrál: The Warner Brothers Studio Orchestra

Formát: CD

5. Čelisti (1975 John Williams)

Jednalo se o první komerční trhák Stevena Spielberga (ve své době byl číslo jedna než ho vystřídaly Hvězdné války; se započtením inflace snímek vydělal přes dvě miliardy dolarů celosvětově!) a i dnes, po víc jak třiceti letech od premiéry, film dokáže spolehlivě navodit strach z neznáma. Spielberg se skvěle rozhodl, že žraloka nechá pod hladinou co nejvíce času a ukáže ho divákům až v závěru. Otázkou je, zda za jeho rozhodnutím nestály spíše problémy s mechanickou loutkou zabijáka. Sám režisér se vyjádřil, že natáčení Čelistí bylo jedno z nejhorších a to byl jeden z hlavních důvodů, proč nevzal natáčení druhého dílu. Všechny problémy ale vzaly za své při pohledu na tržby a všemožná ocenění po celém světě, nemluvě o čtyřech Oscarech, kde se dostalo i na Johna Williamse, pro kterého to byla v té době druhá cena Akademie. Svou prací se nemalou zásluhou zasloužil o obrovský úspěch filmu. Čelisti patří k nejcitovanějším snímkům historie, nemluvě o slavném hlavním motivu. Zajímavá je historie ústředního tématu, kdy Spielberg přišel za Williamsem a požádal ho o předvedení hudby. Ten mu část ukázal na klavír a Spielberg na to reagoval slovy „To si děláš srandu?“. Oba pak byli překvapeni, jak monstrózně to znělo při zahrání orchestrem. Titulní téma se tak stalo jedním z nejznámějších a staví se na úroveň Hvězdných válek. Williams v titulním motivu shrnul hned několik témat – postupné přibližování žraloka k oběti, kdy orchestr zrychluje (těžké záseky violoncella) a použití harfy jako simulaci vodní hladiny. Samotný motiv nám dává najevo, že se žralok přibližuje k oběti. I díky hudbě se v té době báli lidé pomalu jít do vany.

1.	Main Title and First Victim	3:30
2.	The Empty Raft	1:23
3.	The Pier Incident	2:22
4.	The Shark Cage Fugue	2:00
5.	Shark Attack	1:18
6.	Ben Gardner's Boat	3:31
7.	Montage	1:31
8.	Father And Son	3:43
9.	Into The Estuary	2:51
10.	Out To Sea	2:58
11.	Man Against Beast	5:34
12.	Quint's Tale	2:41
13.	Brody Panics	1:10
14.	Barrel Off Starboard	1:31
15.	The Great Shark Chase	3:28
16.	Three Barrels Under	2:05
17.	Between Attacks	2:06
18.	The Shark Approaches	2:41
19.	Blown To Bits	3:03
20.	End Titles	1:52
	Total Album Time:	51:18

Vydavatel: Decca Records (25th Anniversary Collector's Edition)

Datum vydání: 11. července 2000

Složil: John Williams

Orchestr řídil: John Williams

Nahrál: The London Symphony Orchestra

Formát: CD

Tohle je tedy podle mne hlavní pětka, která se nesmazatelně a zcela zásadně zapsala do filmové hudby. Můj výběr pramenil z informací Amerického filmového institutu, kdy jsem drtivou většinu z výběru slyšel a zhodnotil dle sebe. Přesto můj vlastní žebříček by vypadal o něco jinak. To nic nemění na tom, že všechny zmíněné skladatele obdivuji za jejich přínos. Kvalitu vždy nejlépe prověří až čas. 

Článek dostupný i na Abyssu.

Read more »