Matrix Reloaded - písničkový + Don Davis

Po Vetřelci moje nejoblíbenější série ve sci-fi žánru. Věřím, že asi většina fanoušků to má obdobně. Matrix je trilogie, která se zapsala do historie a pokud je někoho, kdo ji neviděl, tak by to měl v cuku letu napravit. Příběh kolem Vyvoleného nám začal narůstat do epických rozměrů. Neovi se změnil celý život. Od počítačového hackera se posunul k zachránci lidské rasy, kdy dokázal vidět svět za oponou a nakopat každého Agenta v dohledu. Celkem slušný posun v kariéře. Bezpochyby Reevesova životní role a nejspíš nejen jeho, když tak koukám na všechny zúčastněný, včetně bratrů Wachowských. Pokud jde o soundtrack, tak u prvního vešel ve známost především ten písničkový. Získal takřka kultovní status. Otázkou je, jak na něj dokázal navázat Reloaded. Plácli se Warneři přes kapsu a přinesli nám další nářez nebo jen pozlátko?

Celý soundtrack je tvořen dvěma CD. První je ryze písničkové a nese se na vlnách alternativního rocku, ale též metalu. Styl hudby přesně lahodí tomuto kyberpunkovém filmu, ve kterém hrají hlavní roli počítačové a informační technologie. Prostě novodobá sci-fi, jak má být. Ve druhé části, jenž je instrumentální, a kterou zrecenzoval Avari (za což mu moc děkuji), je podle něj nejzajímavější originální námět, mixování techna s orchestrem. Ohledně soundtracků toho nemám moc naposloucháno a tyto elektro skladby moc nevyhledávám, ale v tomhle je výjimkou Matrix, jehož instrumentální část poměrně znám a stylově se k filmu hodí. A nebo už je to prostě zvyk?

Vrhnu se tedy na první CD, na němž mě hned ze začátku překvapila skladba nebo spíše intro „Session“ od americké skupiny Linkin Park. Tahle elektro nahrávka se objevuje i v jejich druhém a nejpovedenějším albu Meteora z roku 2003. Jakožto elektro kousek perfektně zapadá do vizáže filmu. Rozhodně neničí jeho obraz. Třeba zase takový Rob Zombie ve své písní „Reload“ zpívá, že je čas zemřít. Je docela zajímavě laděná, ale taky pořádně okořeněná o elektro prvky, až bych řekla, že jsou místy otravné (jak pro koho). V jeho tvorbě je "smrt" poměrně oblíbené téma. O něco lépe jsou na tom nu-metaloví P.O.D., skladba „Sleeping Awake“, postupně získává patřičný rytmus a i když v refrénu není to, co očekáváme, tahle nahrávka není vůbec špatná. Řekla bych, že snad nejlepší z celého soundtracku. Asi ne nadarmo se stala titulní skladbou, u které vyšel i klip k filmu. Špatně nezní ani Marylin Manson se svou "novou sračkou". :) Fanoušci mají píseň určitě už doma na albu The Golden Age of Grotesque z roku 2003. Důležitější je, že znova je "Rock is Dead" z jedničky podstatně lepší.

"Cože to?" řeknu si, když poprvé slyším „Furious Angel“ od australského skladatele Roba Dougana. Po chvíli mi dojde, proč je mi ta píseň tak povědomá. No ano, stejná melodie zazněla už v prvním díle Matrixu pod názvem „Clubbed to Death“ a od stejného skladatele. Máme tady tedy dvě nahrávky, ale každou jinak zpracovanou. Abych řekla pravdu, líbí se mi víc ta z prvního dílu. Romantika mezi Neem a Trinity, teda přesněji řečeno, samotný milostný akt, je vyzdvihnut ve skladbě „Zion“ od skupiny Fluke, která je zřejmě vytvořená spíše pro diskotéku na vesmírné lodi, ale většina si při poslechu vybaví tu hlavní scénu. Zavítal k nám i nejdražší DJ světa Paul Oakenfold s dravou "Dread Rock". Nejspíš chce posluchače připravit na druhé CD. Myslím si, že už není potřeba zvýrazňovat nějakou skladbu, teď to nechám Avarimu, jak si pochvaloval druhou část OST, to už budete muset zjistit sami.

Úvodní téma v „Main Title“ opět představuje Matrix jak ho známe. Ostře řezaný orchestr s mohutným žesťovým doprovodem, vzestupnými perkusemi a s takřka skleněným skřípěním perfektně doprovázejí příchod kódu (čísel) Matrixu. V instrumentaci je hudba k této trilogii dost složitá, takže nemá šanci zalíbit se všem. Davis odvedl sakra dobrou práci. V „Teahouse“ jsou zase primární bicí a poprvé na scénu přichází Juno Reactor. Skladba je příliš krátká, takže má tendenci vyšumět do prázdna. Škoda, že nebyla více rozvedena. Díky obrovskému úspěchu „Clubbed To Death“ v jedničce se vrátil i Rob Dougan v „Chateau“. Vedle dynamického orchestru tu máme i těžké elektro. Úspěch „Clubbed To Death“ se mu nepodařilo zopakovat, ale šťávu to má. V těžkotonážní „Mona Lisa Overdrive“ to do nás napere Juno Reactor (JR) s Davisem naplno s až brutálním technem při honičce na dálnici.

Perfektní mix žánrů a jen se potvrzuje, jak inteligentní hudbu Davis napsal. V mnoha očích konzervativních fanoušků filmové hudby by se člověk krve nedořezal, mezi ně se často taky řadím, ale tady jde o výjimku. Tahle hudba je mnohem dál než to, co dělá Zimmer. Když se nad oběma postupy zamyslíte a zaposloucháte se do nich, tak vám to hned dojde o jak velký rozdíl jde. Matrix má opravdu inteligentní a promyšlený soundtrack. Reloaded to jen prohloubil a Revolutions potvrdil a vylepšil. Spolupráce ve třetím díle už je mezi Davisem a JR opravdu soudržná, čímž se stává nejlepším albem trilogie. Instrumentálně je Reloaded neméně zajímavý a pozornost si zasluhuje. "Matrix Reloaded Suite“ (Davis) už jen dojmy prohlubuje. Ve skladbě můžeme slyšet fragmenty, které rozpracovává až třetí díl, například v „Men in Metal“ nebo „Spirit of the Universe“. Jediný problém soundtracku je kontroverznost v podání originálního nápadu. Mixovat techno s orchestrem takovýmhle způsobem tu ještě nebylo a troufám si tvrdit, že asi nikdy nebude.

Došli jste tedy na konec docela dlouhé recenze, jenž jsme my, přispěvatelé, společnými silami dali dohromady. Myslím, že k takovému velkolepému filmu se i ty společné síly hodily. Celkově si soundtrack pochvaluji, k filmu se báječně hodil, ke každé scéně vyvolal tu správnou atmosféru, každá píseň či skladba by se dala označit za originální. Mluvím jak o písničkovém soundtracku, tak o tom instrumentálním. Nadšení je z obou částí. Na hudbu z tohoto filmu určitě nezapomenu. Matrix je prostě všude a jeden z jeho tahounů - hudba - očividně taky.

Matrix Revolutions Recenze│Matrix Písničkový Recenze

Tržby v USA : 282 milionů dolarů

Tržby z USA - inflace : 381 milionů dolarů

Tržby za víkend : 92 milionů dolarů

Tržby celosvětově : 742 milionů dolarů

Rozpočet : 150 milionů dolarů

Oscar : ---

Premiéra : 15.5.2003

Distributor : Warner Bros

Délka : 138 minut
Žánr : akční sci-fi

CD 1 : 

1. "Session" - Linkin Park 2:23
2. "This is the New Shit" - Marilyn Manson 4:20
3. "Reload" - Rob Zombie 4:25
4. "Furious Angels" - Rob Dougan 5:29
5. "Lucky You" - Deftones 4:08
6. "The Passportal" - Team Sleep 2:55
7. "Sleeping Awake" - P.O.D. 3:23
8. "Bruises" - Unloco 2:36
9. "Calm Like A Bomb" - Rage Against The Machine 4:58
10. "Dread Rock" - Oakenfold 4:40
11. "Zion" - Fluke 4:33
12. "When The World Ends (Oakenfold Remix)" - Dave Matthews Band 5:26

CD 2 : 

1. Main Title 1:30
2. Trinity Dream 1:56
3. Teahouse - Juno Reactor feat. Gocoo 1:04
4. Chateau - Rob Dougan 3:23
5. Mona Lisa Overdrive - Juno Reactor / Don Davis 10:08
6. Burly Brawl - Juno Reactor vs. Don Davis 5:52
7. Matrix Reloaded Suite 17:34

8/10 (Avari hodnotí 8,5/10 instrumentální část)

Read more »

Matrix Revolutions - Don Davis

První Matrix znamenal hodně, ať už pro svůj žánr nebo pro filmový svět celkově. Kultovní status získal snad už při premiéře. Neo (One) poznal svou úlohu vyvoleného, ale až ve třetím díle ji skutečně pochopil. Bojovat se systémem není snadné a je potřeba přinést i oběti. Bratři Wachowští nám chtěli dát něco, co nebude moct už nikdo okopírovat a asi nechám na každém, aby rozhodl, zda se jim to u pokračování povedlo. Matrix Reloaded a Matrix Revolutions jsou všeobecně považovány za slabší kousky než původní film, což je fakt. Na druhou stranu nejsou vyloženě špatný a minimálně technická stránka je skvělá. S myšlenkovým pochodem filmu už to může být u někoho horší a závěr mohl někoho vyloženě...rozladit. Aspoň pokud si vzpomínám na dobové recenze. Osobně s tím nějaké zásadní problémy nemám, ale jednička je jednička.

Stejně jako předtím má hudbu na starost opět Don Davis. Vzhledem k půlročnímu rozestupu druhého a třetího dílu je to pochopitelné, proto je propojení dílů tak silné. Davis zde má po ruce znova kapelu Juno Reactor, která s ním spolupracovala už u dvojky. Jde o jednu z nejprogresivnějších elektronických kapel současnosti a na albu je to sakra znát. Úvodní "Logos/Main Title" představuje hlavní motiv v klasicky ostrém pojetí, jak je u Matrixu zvykem. V tomhle duchu se pohybuje celá nahrávka, kterou odlišuje právě zapojení Juno Reactoru (JR) do procesu. Skladby jsou do jedné melodické, což je překvapením. Dokážou být silně velkolepé o což Wachowským šlo především. Davis měl po ruce 99 členný orchestr a 80 členný sbor, ten dostává prostor v závěru při velkolepých skladbách "Neodammerung" nebo "Navras" na níž dělal společně s JR. Ta bombastičnost je ohromující a hrající v epickém souboji Neo vs Agent Smith. V "Niobe's Run" máme zase motiv pro Sentinely, chobotničky.

Davis v Revolutions skvěle kombinuje známé motivy z předchozích dílů a dokáže jim dát i nové zabarvení. Třeba taková "Tetsujin" začínající na bubny, kde otěže postupně přebere JR. Celé tohle propojení orchestru v pozadí a těžké elektroniky funguje na jedničku. Tomuhle říkám správné experimentování a hledání nového zvuku, jak se odlišit od ostatních. Za to akční "Men in Metal" je čistě Davisova práce za skvělé podpory orchestru. Jedna z nejlepších skladeb na albu za vydatné podpory smyčců a rytmickým zastoupením perkusí. Přesto tu jsou dva nejlepší tracky, zmiňovaný "Neodammerung" a nádherně dojemná "Spirit of the Universe" s chlapeckým hlasem a úžasnou melodičností. Jde snad o první harmonické vyjádření v Matrixu a hrdinský motiv Nea. Chlapcův soprán tím přidává určitý náboženský podtext. Krásně a emocionálně zní i závěr "Why, Mr Anderson?". Konec obstarává monumentální "Navras", což je remix "Neodammerung" od JR s hinduistickým tématem, k čemuž svádí nejen text a zvuk, ale i devítiminutová délka - číslo 9 má v tomto náboženství široké zastoupení.

Matrix Revolutions je ve všech směrech nejlepší a nejvyzrálejší soundtrack Dona Davise. Je fascinující poslouchat nejen vývoj témat a motivů pro tuhle trilogii, ale především vývoj samotného skladatele. Davis v Revolutions sice nabídl mnohem přímočařejší jízdu, ta přesto neztratila na své působivosti, spíše naopak. Tohle je jediný instrumentální soundtrack z trilogie, který mě dokázal strhnout k opakovanému poslechu a emocím. Paradox. Třetí díl je považovaný za nejméně povedený, ale má nejlepší OST. Jednička zase za nejlepší, ale s nejslabší instrumentálkou. Mohutná orchestrace jen podtrhuje vynikající dojmy. Dá se říct, že se jedná o milník v moderní filmové hudbě.

1.	Logos / Main Title
2.	The Trainman Cometh - Juno Reactor/Don Davis
3.	Tetsujin - Juno Reactor/Don Davis
4.	In My Head - Pale 3
5.	The Road to Sourceville
6.	Men in Metal
7.	Niobe's Run
8.	Woman Can Drive
9.	Moribund Mifune
10.	Kidfried
11.	Saw Bitch Workhorse
12.	Trinity Definitely
13.	Neodammerung
14.	Why, Mr Anderson?
15.	Spirit of the Universe
16.	Navras - Juno Reactor/Don Davis

Celkový čas : 63:24

9/10

Read more »

Jurský park 3 - Don Davis

Třetí, a zatím poslední díl Jurského parku, byl veřejností a kritikou přijat nejhůř z celé trilogie. Film sice dostal nového dinosauřího záporáka a vrátil se nám i Dr. Grant z jedničky, ale moc platné mu to nebylo. Je prostě vidět, že někdo potřeboval vylepšit stav na účtu. Ani samotný soundtrack není nikterak výjímečný, i když se jedná o jedno z nejlepších děl Dona Davise.

Samozřejmě se k nám v úvodu dostane hlavní motiv celé dinosauří trilogie, tentokrát pod názvem The Dinosaur Fly-By. Úpravy jsou minimální, takže dostaneme podobnou ne-li stejnou verzi, kterou nás obdařil John Williams už dvakrát. Téma se průběžně znova objevuje v obměněné podobě, především ke konci alba.

Sice se nám představí hned několik nových melodií, ty jsou ale trestuhodně nevyužitý, ať už jde o začátek v Cooper’s Last Stand nebo v Bone Man Ben. Akorát u druhé jmenované se dá mluvit o nějakém rozpracování, přestože jen minutovém. I takhle se dá zazdít skvělý nápad.

Nejlepší novou skladbou je ale Billy Oblivion - akční a v některých momentech až strhující. Byla použita asi v nejlepší akční scéně třetího dílu a to v souboji v kleci proti Pteranodonům. Smyčce a dechové nástroje dostávají zabrat, ale zase platí, že je skladba neuvěřitelně krátká - nemá ani tři minuty, přičemž tempo si udržuje tak polovinu času.

Don Davis měl dost těžkou práci, asi tak, jako samotný režisér Joe Johnson. Soundtrack špatný není, a rozhodně má své silné momenty (Billy Oblivion), ale něco tomu chybí. Člověk to poslouchá, ale cítí určitý druh prázdnoty. Album zakončuje “countryovka” od Randyho Newmana, Big Hat, No Cattle. Píseň se Vám bude líbit jen pokud jste fanoušek country, jiným asi těžko něco řekne.

1. Isla Sorna Sailing Situation
2. The Dinosaur Fly-By
3. Cooper’s Last Stand
4. The Raptor Room
5. Raptor Repartee
6. Tree People
7. Pteranodon Habitat
8. Tiny Pecking Pteranodons
   
9. Billy Oblivion
10. Brachiosaurus On The Bank
11. Nash Calling
12. Bone Man Ben
13. Frenzy Fuselage
14. Clash Of Extinction
15. The Hat Returns/ End Credits
16. Big Hat, No Cattle - Randy Newman
    

Celkový čas : 54:31
Jurassic park 3 - Billy Oblivion

8/10

Read more »