Mandela: Long Walk to Freedom - Alex Heffes

Mandela: Long Walk to Freedom vychází z knihy samotného Nelsona Mandely, prezidenta JAR. Politiku nechám stranou a vrhnu se rovnou na film, respektive soundtrack. Snímek popisuje velkou část Mandelova života, včetně jeho uvěznění na 27 let. Sice jsme se nedočkali ničeho zásadního a dá se říci, že názory v zahraničí jsou spíše rozpolcené, ale včetně Idrise Elby v hlavní roli stojí za zmínku povedený hudební doprovod Alexe Heffese, jehož hudbu jsme mohli slyšet v dalším životopisném dramatu Poslední skotský král nebo v politickém thrilleru State of Play (Na odstřel). Oba filmy zmiňuji záměrně, protože Heffes měl tak možnost procvičit si tyto žánry a zkušenosti poté využít právě zde. Odměnou mu může být nominace na Zlatý Glóbus za nejlepší hudbu. Je to jedna ze tří nominací na Zlatý Glóbus pro Mandelu. Šance na cenu je malá, ale i nominace se počítá. Nebudu říkat, zda je to zasloužené či ne, názor si nakonec budete muset učinit sami.

Heffes využívá veškeré postupy známé z jeho dosavadní kariéry. Kombinuje orchestr, etnické vokály s decentním syntetickým pozadím. Tím nejlepším na albu jsou s přehledem právě orchestrální části, které jsou neskutečně emotivní a s přehledem v tomhle směru vede hlavní motiv slyšitelný v úvodní ("Sons of Xhosa") a závěrečný skladbě ("Taking Office – The Long Walk to Freedom"). Občas je motiv nakousnut v průběhu ("The Rivonia Trial Begins", "The Verdict & Transfer to Robben Island", "Separation", "The Release"). Elektroniku využívá Heffes především v tajuplně atmosférických částech ("Anger on the Streets") vycházející z postupu ze State of Play – umírněná elektrická kytara, táhlé smyčce apod. Pokud jste slyšeli zmiňované album, tak budete přesně vědět, co tím myslím.

Mandela: Long Walk fo Freedom se každopádně po hudební stránce povedl. Sice Heffes přednese už známé ze své sbírky, ale neznám skladatele, u kterého by tomu tak nebylo. Hlavní sílou soundtracku je atmosféra a emoce vycházející především z hlavního motivu, který celé album táhne k těm nejlepším letošního roku. Zase nějaká extra úroda mezi soundtracky letos nebyla, ale i jednooký může být králem. Heffes se Mandelou nemůže rvát o příčku nejvyšší, ale na druhou stranu dokáže vzít za srdce, což někdy bohatě stačí.

Tržby v USA : 7,5 milionů dolarů

Tržby z USA - inflace : ---

Tržby za víkend : 2,2 milionů dolarů

Tržby celosvětově : 14,3 milionů dolarů

Rozpočet : ---

Oscar : ---

Premiéra : 29.11. 2013

Distributor : Weinstein Company

Délka : 139 minut

Žánr : drama, životopisný

1.	Sons of Xhosa	2:10
2.	Political Campaigning	2:05
3.	Civil Disobedience	2:13
4.	Nelson & Winnie	2:45
5.	Sharpeville & Exile	4:20
6.	Bomb Making	4:18
7.	Arrest	2:26
8.	The Rivonia Trial Begins	3:22
9.	The Verdict & Transfer to Robben Island	3:33
10.	Solitary Confinement	1:55
11.	Humiliation	4:06
12.	News of Thembi's Death	3:15
13.	Separation	4:09
14.	Meeting Zindzi & Transfer to Pollsmoor	5:01
15.	The Talks Begin	4:13
16.	The Release	2:54
17.	Anger on the Streets	5:14
18.	Boipatong Massacre and a Move to Action	6:49
19.	Taking Office - The Long Walk to Freedom	3:53

Celkový čas: 68:41

7,5/10

Read more »

Top 10 soundtracky roku 2013

Vždy je těžké vybrat úzkou skupinu těch nejlepších za dané období a u filmové hudby to platí dvojnásob. O nominaci na Oscara bude usilovat 93 skladatelů se 114 soundtracky, přičemž za ten rok vyšlo ještě mnohonásobně více hudby. Každý má svého favorita, kdy ho bude dávat do popředí. Na druhou stranu, i když vyšlo tolik ostéček, tak to neznamená, že vždy jde o něco poslouchatelného. Většina balancuje někde na hranici průměru. Kritériem pro výběr je nejen fungování ve filmu, ale i při samostatném poslechu. Dále by měla hudba mít jasného autora, slušnou délku, určitou originalitu a hloubku. Berte tedy onen žebříček jako to nejlepší z filmové hudby, jak to vidím já. Do diskuze můžete přidat svou topku za rok 2013.

10. Gravitace (Gravity)

Vydavatel: WaterTower Music
Skladatel: Steven Price
Dirigoval: Geoff Alexander
Datum vydání: 17. září 2013

Rozhodně nepatřím k těm, co by byli z filmu nadšení. Ano, vypadá to pěkně a stejně pěkně to zní, ale film tím nedokáže zakrýt, že je vlastně o ničem. Sice si hraje na survival, to by ale musel mít realistické pozadí, což nemá. Jeho největším kladem je technická stránka - triky, zvuk a samozřejmě hudba. Na CD nejde sice o nic tak uchvatného, ale ve filmu to dělá sakra hodně. Velké plus patří Priceovi za velice slušnou hybridní hudbu. Ukázka.

9. Zlodějka knih (The Book Thief)

Vydavatel: Masterworks
Skladatel: John Williams
Dirigoval: John Williams
Datum vydání: 8. listopadu 2013

To by tu nesměl chybět John Williams. Bohužel nepřináší absolutně nic nového a mnoho postupu připomíná nejen Jurský park. Přesto to po technické a profesionální stránce stačí s přehledem na ty nejlepší. John to bral asi jako bokovku a už se pilně připravuje na nové Hvězdné války. Ukázka.

8. Percy Jackson: Sea of Monsters

Vydavatel: Sony Classical
Skladatel: Andrew Lockington
Dirigoval: Nicholas Dodd
Datum vydání: 6. srpna 2013

Jako fantasy průměr a jako film pod ním. Jedničku jsem překousal díky zajímavosti nového světa z čehož dvojka už těžit nemohla. Tím nejlepším je bezpochyby hudba, kdy se Andrew překonal. Skvěle odvedená práce, kterou jsem zmínil už ve své recenzi. Ukázka.

7. Mandela: Long Walk to Freedom

Vydavatel: Decca Records
Skladatel: Alex Heffes
Dirigoval: Alex Heffes
Datum vydání: 25. listopadu 2013

Nejspíš nejlepší Heffesův soundtrack. Skvělé etnické vokály a syntéza nástrojů, kde Alex neopomenul použít decentně i své kytary, aniž by tím narušoval kompaktnost. V několika momentech odrovnávající a podmanivá funkčnost jak na albu, tak ve filmu. Nezadá si s tím nejlepším z Krvavého diamantu od Howarda. Ukázka.

6. Nevědomí (Oblivion)

Vydavatel: Back Lot Music
Skladatel: M83 - Joseph Trapanese, Anthony Gonzales
Dirigoval: Joseph Trapanese
Datum vydání: 9. dubna 2013

Vizuálně úchvatné sci-fi, kde Kosinski vyměnil duo Daft Punk za M83, čímž opět potvrdil šťastnou ruku při výběru doprovodné hudby. Vše je podřízeno malebným obrazům. I tak si říkám, zda na šestku nedat spíše Mandelu. Ukázka.

5. Ledové království (Frozen)

Vydavatel: Walt Disney Records
Skladatel: Christopher Beck
Dirigoval: Stephen Oremus (hudba), Tim Davies (písně)
Datum vydání: 25. listopadu 2013

Jedno z největších filmových překvapení roku. Do toho si ještě Beck, po fiasku s R.I.P.D., nechal to nejlepší sem. Nádherně podmanivá hudba, která má minimálně téměř jistého plešouna za nejlepší píseň. Takřka pohádková záležitost. ;) Ukázka.

4. Thor: Temný svět (Thor: The Dark World)

Vydavatel: Intrada
Skladatel: Brian Tyler
Dirigoval: Brian Tyler
Datum vydání: 5. listopadu 2013

Film v několika oblastech zklamal, i tak ale dopadl lépe než tragický Iron Man 3. Volba Marvelu na Tylera byla trefou do černého a ten přinesl nejspíš to nejlepší z hudebního světa okolo Avengers, i když už tento styl zní poněkud genericky. Už Iron Man 3 nebyl špatný po hudební stránce, ale na něm se Tyler rozcvičoval. Lépe mu sedlo Thorovo kladivo. Loni měl Brian dobrý rok. Ukázka.

3. 47 Roninů (47 Ronin)

Vydavatel: Varese Sarabande
Skladatel: Ilan Eshkeri
Dirigoval: Andy Brown
Datum vydání: 17. prosince 2013

Je téměř jisté, že Eshkeri může na nějakou cenu zapomenout, nic to ale nemění na tom, jak skvělou hudbu dodal posluchačům. Ze západní produkce se směle může měřit s Gejšou Johna Williamse nebo Posledním samurajem Hanse Zimmera. Ukázka.

2. Hobit: Šmakova dračí poušť (The Hobbit: Desolation of Smaug)

Vydavatel: WaterTower Music
Skladatel: Howard Shore
Dirigoval: Conrad Pope
Datum vydání: 10. prosince 2013

Shore si musel vyslechnout kritiku za první díl, i když celkem neprávem. Zpětně se jeví promyšlenost motivů ještě víc a druhým dílem potvrdil svou genialitu pro práci s obrazem a hudbou. Asi jen jednou mi to ve filmu zaskřípalo, ale jinak Shore slušně šlape na plyn a dodal nečekaně temné album, které v tomhle směru za sebou nechává i Pána prstenů. V několika oblastech proti němu ztrácí, jenže i tak je míra propracovanosti neuvěřitelná. Ukázka.

1. Mortal Instruments: Město z kostí (Mortal Instruments: City of Bones)

Vydavatel: Milan Records
Skladatel: Atli Orvarsson
Dirigoval: Atli Orvarsson
Datum vydání: 20. srpna 2013

První místo se může zdát jako kontroverzní, ale není. Ve prospěch MI sice hrálo hlavně to, o jak velké překvapení se jednalo, jinak by tu ale byl Shore s Hobitem. Absolutně jsem nečekal, že by to Atli takhle rozbalil ve všech směrech. Zvukově jde o klasickou práci Remote Control, ale práce s melodií, jemností a velkolepostí, je precizní. Hobita sráží v mých očích přílišná temnost a skřípající scéna při vstupu do Ereboru, kdy hraje jedna melodie, ta skončí, chvíli je ticho, a pak začne hrát znova od začátku. Tahle do očí/uší bijící recyklace mi opravdu vadí. Zbytečně to kazí celkový dojem. Mortal Instruments se toho vyvaroval, i když ve filmu trpí zase něčím jiným, za což ale Atli nemůže. Jemné prvky se tam ztrácí za zvukem, proto si je můžeme vychutnat až na CD. Hudební překvapení roku. Ukázka.

Read more »

Plán útěku (Escape Plan) - Alex Heffes

Plán útěku se dá považovat za první skutečnou spolupráci dvou ikon akčního filmu především let osmdesátých Arnolda Schwarzeneggera a Sylvestera Stalloneho, pokud samozřejmě nepočítám týmovku Postradatelných. Oba herci to zkoušeli po Postradatelných samostatně, jeden v The Last Stand a druhý v Bullet to the Head, čímž si nejspíš dláždili cestu ke společné spolupráci. U fanoušku je odezva samozřejmě pozitivní, ale výsledky z kin ukazují, že vrchol mají oba za sebou a těch pár internetových geeků ani jednoho nespasí, což sólovky naznačily a Plán útěku potvrdil. Ve Spojených státech přišlo chladné přijetí a snímek zachraňoval hlavně asijský trh. Přitom synopse a trailery nevypadaly vůbec špatně. Ray Breslin (Stallone) se živí útěky z vězení, kam je úmyslně zavírán, aby našel případné skuliny a tím zdokonalil vězeňský systém. Teď se dostal do vězení, které je navrženo přesně podle něho, zjistí, že propustka ven se tentokrát nekoná a někdo na něj zároveň ušil boudu. Ve věznici neřádí jen psychopatický ředitel, ale Breslin najde i parťáka do nepohody Emila, kterého představuje Schwarzenegger. Oba se chtějí dostat pryč, musí spojit síly a vypracovat plán útěku.

Alex Heffes toho za sebou příliš nemá, ale dokázal několikrát překvapit, včetně několika ocenění. Po jeho State of Play jsem byl poměrně nadšen, takže jsem doufal v něco podobného i zde. Bohužel jsem nečekal až tolik podobného. Pokud hádáte, že to nejzajímavější na OST Escape Plan pochází právě ze State of Play, tak se nepletete. Přitom je celý soundtrack zahalen do elektronického hávu s orchestrálním doplňkem. Jedná se spíše o rytmické zvuky, které mi často připomenuli Jablonskyho držícího se při zemi. Hlavní motiv, pokud to tedy je hlavní motiv, je slyšitelný v "Enter the Tomb" s táhlým tempem. Ano, tohle pochází právě ze State of Play. Ani si melodii nemusíte přehrávat na jednotném nástroji, jako například klavíru, aby Vás to praštilo přes uši. To samé platí i o "Meeting Rottmeyer" jen v pomalejším provedení. Schválně si poslechněte skladbu "Steven and Cal" nebo "Conspiracy At the Highest Level" ze zmiňovaného filmu. I kdybych nebral v úvahu obšlehnutí hlavní linie, tak State of Play vede díky orchestrálně-strhujícím podání a větší práci s atmosférou. Heffes má v hlavě nejspíš jen tu jednu linku pro špionážní filmy a snaží se ji prodat jak se jen dá. Další náznaky melodie přicházejí třeba ve druhé polovině "The Favour Man", "Breaking Out of the Box", ale největší prostor získává melodie až v závěrečných dvou remixech.

Nechci, aby to vypadalo, že je album špatné. Neposlouchá se zle, je z většiny akční, jen ta kopírka a nulové emoce srážejí výsledek někam na průměr. Jde o další klasicky hybridní soundtrack plný kombinace orchestru, syntetiky a zvuku kytar, což je další spojující element se State of Play. Spíše se tedy poohlédněte po něm. Zpracováním mi přijde mnohem...lidštější a přívětivější než Escape Plan. Kdybych slyšel od Alexe jen tohle album, tak bych ho začal podezírat ze zaměstnání v Remote Control. Dynamikou a zpracováním to přesně pasuje na jejich tvorbu, takže komu to vyhovuje ten bude jako doma.

Tržby v USA : 25 milionů dolarů

Tržby z USA - inflace : ---

Tržby za víkend : 10 milionů dolarů

Tržby celosvětově : 114 milionů dolar

Rozpočet : 50 milionů dolarů

Oscar : ---

Premiéra : 18.10. 2013

Distributor : Lionsgate/Summit

Délka : 116 minut

Žánr : akční, thriller

1.	Bendwater High Security Prison	2:43
2.	Escaping Bendwater	3:30
3.	One Last Job	3:13
4.	Enter The Tomb	2:31
5.	Meeting Rottmeyer	3:47
6.	The Favour Man	3:22
7.	Where Is Here?	4:06
8.	Breaking Out Of The Box	6:14
9.	Breaking Breslin	3:32
10.	Plan B - Introducing Javed	6:07
11.	Striking A Deal With Hobbs	5:05
12.	The Riot	5:05
13.	Goodbye Javed	4:10
14.	The Escape & Finale	10:13
15.	Escape Plan Theme (Remix)	2:10
16.	Escape Plan Theme (Amon Tobin Remix)	2:25

Celkový čas: 68:13

6,5/10

Read more »

Na odstřel (State of play) - Alex Heffes

Jelikož si dal český distributor opět práci s překladem, tak nejspíš budu používat originální název filmu. State of play byl po dlouhé době opravdu kvalitním politickým thrillerem se skvělým hereckým obsazením. Vedle standardně skvělého Russella Crowea tu máme například Rachel McAdams, Helen Mirren, Jeffa Danielse a překvapivě dobrého Bena Afflecka. Samotná škatulka dává vědět o čem přibližně snímek je. Investigativní novinařina dnes takřka neexistuje, ale zde nám ji předvede novinář ze staré školy Cal McAffrey (Crowe) při odhalování dvou profesionálních vražd, kde vše nabere slušné a až nečekané obrátky. Kvalitám snímku pomohla i skvělá hudba pro většinu neznámého Alexe Heffese.

Alex tu parádně buduje emoce. Tenhle britský skladatel tu s málem rozehrává slušnou nadílku, které podráží nohy jen dvě věci - délka soundtracku a málo motivů. Využívá sice elektroniku, ale ve většině jen okrajově a nerušeně. Zbytek je orchestr a překvapivě elektrická kytara dodávající celému OST specifický zvuk, především ústřednímu motivu v "Opening Title - The Ballad of Son". Kombinace kytar a smyčců je víc než povedená. Mixování různých nástrojů, od piána, přes kovový zvuk perkusí až po zmiňované kytary, je největším plusem celého alba.

To nejlepší si ale nechal až do tří skladeb a těžko si představit, že by někoho nestrhli. V "Conspiracy at the Highest Level", "The Cab Ride Home" a v závěru "Steven and Cal" nám předhodí takový motiv, který se člověku doslova vryje pod kůži a nepřestane si ho pobrukovat. A k tomu mu stačily postupně gradující smyčce s vybrnkáváním na kytaru, která ale bude ustupovat před dominancí houslí. Tohle je přesně ten důvod, proč miluji zvuk smyčcových nástrojů. Takových skladeb se mi bohužel příliš nedostává. Na politický thriller celkem netradiční hudba, ale každopádně sakra emocionálně nařachaná.

Škoda té délky. Emoce i akčnost tu je, o originalitě nemluvě. Být to delší s bohatší náplní, tak bych neváhal s hodnocením nejvyšším. Takhle si musí State of Play vystačit "jen" s osmičkou. Povedený film s povedeným a přesným hudebním doprovodem budujícím fantastickou atmosféru. Tyhle soundtracky na okraji zájmu nejsou vůbec špatný a spíše škoda, že nedostávají větší prostor. Není lehké je sehnat, hlavně v našich končinách. Na amazonu ta možnost ale je. Do diskuze pak můžete dát vědět, jak se vám líbilo tohle oestéčko. Třeba budete sdílet můj názor.

1. Opening Title - The Ballads of Son (2:24)
2. The Apartment (2:59)
3. Cal Connects The Evidence (4:35)
4. Research (4:38)
5. Conspiracy At The Highest Level (5:54)
6. The Americana Hotel (4:02)
7. A Political Suicide (3:34)
8. The Cab Ride Home (4:35)
9. Steven and Cal (4:40)
10. Writing the Article (2:42)

Celkový čas : 39:47

8/10

Read more »