Penny Dreadful - Abel Korzeniowski

Penny Dreadful byl už od svého oznámení vele očekávaným projektem, který zaštiťoval svým jménem známý režisér Americké krásy Sam Mendes. Spousta fanoušků měla nemalá očekávání z tohoto projektu odehrávajícího se ve viktoriánském Londýně 19. století. Vidět na plátně upíry, vlkodlaky nebo Frankensteina v temném, a pokud možno reálném základu, bylo pro spoustu z nás víc než lákavé. Mini série čítající osm dílů byla kvalitativně rozhodně nadprůměrná, ale čekalo se více. Pomalé tempo vyprávění nemuselo sednout každému, ale skvělý výběr herců a famózní výprava atakující špičku společně se Hrou o trůny, nedává příliš prostoru pro kritiku. Uvidíme, zda druhá řada posune děj a postavy někam dál a tvůrci se poučí z tolik kritizovaného pomalého tempa vyprávění. Chválu herců a výpravy mám za sebou, takže ten třetí v řadě je polský skladatel Abel Korzeniowski.

Musím se přiznat, že mám velkou slabost pro jeho styl, který spojuje hloubku a eleganci i v těch nejmenších detailech. Jeho hudba je pomalu plynoucí, a pokud znáte Abelovy předešlé práce, tak víte, že ani nyní neopustí od svého oblíbeného klavíru. Úvodní „Demimonde“ s přehledem splňuje očekávání kladená na hlavní motiv. Ten je zde na poměry seriálu hravý, nástrojově bohatý – hluboká cella, melodické housle a občas ta flétna, přesto nesmírně chytlavý. Violoncella jsou na albu celkově dost výrazná a častá v popisu temné nálady. Krásným příkladem je skladba „Modern Age“, kdy cella jsou ostré, přesné a až řezající zápěstí s přechodem na dojemný klavír. Asi takhle si člověk představuje úpadek starých zvyků… Fantastickou věcí je skladba „Street. Horse. Smell. Candle.“ hrající v divadle, jejíž klavírní základ je dechberoucí a dojemný zároveň. Jedna z mála skladeb rozdávající radost. Hororových narážek je totiž více než dost viz. „Abomination“ nebo „Mother of Evil“.

Album je bohaté na motivy a dává život mnoha podnětům. Práce s orchestrem je maximální, spojující veškeré lidské emoce – lásku, radost nebo strach. Jeden z nejlepších soundtracků na televizním poli, což si myslím, že je největší pochvalou pro už tak kvalitní hudební minulost Abela Korzeniowského. Jsme zvyklí, že seriály mají chytlavé a jednoduché ústřední téma a zbytek je slabší. U Penny Dreadful to neplatí. Jako celek je hudba povedeně vyrovnaná a neztrácí na zajímavosti. Pokud se divíte, že nekritizuji, ale spíše chválím, tak ono není co vyčítat. Výtky mohou pramenit spíše ze subjektivní stránky, kdy bych si přál občas něco dynamičtějšího, přesto zachovávající stále onu hloubku. Penny Dreadful je soundtrack, který mám na poličce a těžko bych se ho zbavoval. Seriál sice má pár vrásek, ale o hudbě to napsat nejde.

Vydavatel: Varese Sarabande

Datum vydání: 19. srpen 2014

Složil: Abel Korzeniowski

Orchestr řídil:

Nahrál:

Formát: CD

1.	Demimonde (Main Title)	1:36
2.	First Blood	3:22
3.	Right Behind You	2:15
4.	Modern Age	2:10
5.	Street. Horse. Smell. Candle.	2:25
6.	There Is A Place	2:03
7.	Welcome To The Grand Guignol	2:20
8.	Everyone Likes Oranges	1:44
9.	Abomination	1:13
10.	Pull The Trigger	2:02
11.	Mina	2:33
12.	Allegiance	3:39
13.	Dorian Gray	1:35
14.	Never Say No	2:39
15.	Where Do They Go?	2:21
16.	Transgression	3:45
17.	Asylum	3:39
18.	Closer Than Sisters	3:14
19.	Too Many Monsters	3:24
20.	Mother Of Evil	2:43
21.	Secret Room	1:42
22.	I'm Not Myself	1:59
23.	Let Me Die	2:30
24.	To Be Beautiful Is To Be Almost Dead	2:47
25.	The Last Rites	2:48
26.	Back Hand Of God	2:21
27.	In Peace	1:31
28.	I Was Never Going To Go To Africa	3:03
29.	Reborn	3:09

Celkový čas: 72:32

9/10

Read more »

Romeo and Juliet (2013) - Abel Korzeniowski

Romeo a Julie, nejtragičtější a nejslavnější milostný příběh z pera Williama Shakespeara, si už mnohokrát našel cestu na filmové plátno či divadelní parkety. Naposledy se o zfilmování osudu dvou znepřátelených rodin Kapuletů a Monteků pokusil v roce 2013 Carlo Carlei a ten se svou verzí tvrdě narazil. Sice se snažil příběh zasadit do správné doby, ale špatný výběr herců, nudný převod anebo dnes už pro většinu trapné dialogy snímek spolehlivě poslaly k ledu. Náklady činily kolem 24 milionů dolarů, přičemž výdělek byl jen něco málo přes milion. Bohudík se to samé nedá napsat o Korzeinowského soundtracku, který zpětně mohu zařadit k tomu nejlepšímu za loňský rok. O to větší zklamáním je, že jde o další vynikající dílo, které se veze na zapomenutelnosti filmu.

Vznik doprovodné hudby k Romeovi a Julii (2013) byl poměrně zdlouhavý a problémový. Původně byl najat James Horner od něhož se čekalo něco podobného jako u Titanicu. Většinu už měl složenou, ale poté došlo na post-produkční paniku, překopání filmu, čímž mělo dojít i na změnu v hudební oblasti. Horner odmítl déle pracovat, ztrácet tím čas a raději odešel. Jeho hudba byla tedy vynechána, kdy prostor dostal polský skladatel Abel Korzeniowski, který měl na skládání jen pár týdnů. Překvapením je do jaké míry je jeho verze podobná tomu, co skládá právě Horner. Kdyby mi tohle někdo pustil dříve, než jsem měl možnost soundtrack více poznat, tak bych podle některých částí, a hlavně těch vokálních, usoudil, že jde právě o Hornera.

Vzhledem k tomu, že měl skladatel málo času na komponování, nemůžeme usoudit, jak přesně by nakonec výsledné dílo vypadalo a zda by nás Abel nezasypal více nápady při rozvoji svých myšlenek. Dominantními nástroji jsou housle a piáno v podání Hollywood Symphony Orchestra s rozšířením o sólovější části pro smyčce, zmiňovaný klavír a o hlas talentované a uznávané sopranistky Tamary Bevard. Celé to s přehledem dirigoval sám Korzeniowski, ať už jde o menší části nebo se zapojením velkého orchestru, což přidává na působivosti. Podkladová struktura je poměrně jednoduchá a opakující se, připomínající v tomhle spíše Johna Barryho (Tanec s vlky). Na soundtracku můžete nalézt dva milostné motivy. Jeden by se dal označit jako ten tragický a druhý až snový, kdy právě ve skladbě „Forbidden Love“ je primární téma celého soundtracku. Tento řetězec skvěle graduje v rytmickém pohybu. Sólové housle a cella přispívají k několika dalším podnětům, někdy se do mysli vkrade i vzpomínka na osamělost z Williamsova A.I. : Umělá inteligence. Velkolepým je kontrapunktové představení cella, speciálně proti piánu a vokálu.

Sekundární motivy jsou představeny například ve druhé polovině skladby „Queen Mab“ v duchu valčíku, kde je pozorovatelný evoluční vývoj napříč nahrávkou. Některé posluchače může odradit až přímočará romantická linie, málokdy vybočující z poklidně tekoucí harmonie. Ale přesně tohle je onen klasický soundtracku zapisující se do srdcí a odolávající zubu času. Škoda, že prezentace trvá přibližně padesát minut. I tak se dá říci, že Abel dokázal za tak krátkou dobu malý zázrak. Další škodou je určitá nedostupnost alba, které bylo původně uvolněno jen digitálně pro trh v Severní Americe, později Sony vylisovala určitý počet CD se stejným obsahem pro Evropu. Zájemci ze Spojených států jsou tedy odkázáni na dovoz, pokud chtějí slyšet tu nejlepší kvalitu. Zájem je každopádně i o Hornerovu práci, tak se snad v budoucnu dočkáme nějakého uvolněného obsahu.

Vydavatel: Masterworks

Datum vydání: 8. října 2013

Složil: Abel Korzeniowski

Orchestr řídil: Abel Korzeniowski

Nahrál: Hollywood Symphony Orchestra

Formát: CD/digitálně

1.	Juliet's Dream	3:43
2.	Forbidden Love	2:58
3.	Queen Mab	2:27
4.	The Cheek of Night	2:25
5.	First Kiss	2:21
6.	Trooping With Crows	3:03
7.	A Thousand Times Good Night	6:51
8.	Come, Gentle Night	2:31
9.	Wedding Vows	2:50
10.	Fortune's Fool	4:00
11.	From Ancient Grudge	1:11
12.	Death is My Heir	1:33
13.	Tempt Not a Desperate Man	3:08
14.	The Crypt (Part 1)	5:08
15.	The Crypt (Part 2)	4:18
16.	Eternal Love	2:05

Celkový čas: 50:32

9/10

Read more »